čtvrtek 23. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Kanada je co do rozlohy druhou největší zemí na této planetě. Je to také bohatá země – patří do dvacítky největších ekonomik tohoto světa. Kdybychom ale změřili ekonomický výkon měst, celou TAMNÍ ekonomiku o velikosti 1,6 bilionu dolarů by strčilo do kapsy japonské hlavní město Tokio. Přesně to udělal novinář Richard Florida, autor blogu City Lab, který patří pod časopis The Atlantic – totiž změřil ekonomický výkon bohatých superměst.

A došel k poznání, že mnoho měst je dnes ekonomicky mocnější než některé státy. Tyto globální metropole jsou skutečnými ekonomickými centry dnešního světa. Chybí jim ale politická moc, která by tuto ekonomickou důležitost odrážela. Tato superměsta jsou svázaná SE stále více anachronickými tělesy, které nazýváme národními státy. Výsledkem potom je, že v USA vládne Donald Trump, kterého si obyvatelé New Yorku nezvolili. A podobných případů, kdy „si venkov zvolil populistu“, se ve světě najde víc. Výzvou dneška tak je, aby města měla dostatečnou politickou, fiskální a ekonomickou moc, aby mohla být dál centry lidského pokroku, píše Richard Florida.

Reklama
Reklama

Žebříčku superměst vévodí Tokio, které odpovídá velikostí ekonomiky Jižní Koreji. Druhý je New York, který se blíží velikostí ekonomice Španělska, A třetí Los Angeles, jež dýchá na záda Austrálii. Do nejbohatší desítky se vešel také Londýn, Moskva, Šanghaj nebo Paříž. Zatímco třeba malé Japonsko má v desítce dvě města, africký a jihoamerický kontinent ani jedno.

Autorovi žebříčku vyšly další zajímavé poznatky. Kdyby se sečetlo dvacet nejbohatších měst, dosáhly by ekonomické moci blížící se celé americké ekonomice. A do japonské Osaky by se celá česká ekonomika vešla skoro čtyřikrát.

Superměsta
Autor: Taylor Blake/MPI

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Je trochu morbidní mluvit v souvislosti s terorismem o módě, ale středeční útok před britským parlamentem v Londýně jako by z oka vypadl těm, které zažila plážová promenáda v Nice a naposledy vánoční trh v Berlíně. Osamělý muž nasedl do vozu hyundai a smetl kolemjdoucí na Westminsterském mostě. Před parlamentem pak ubodal policistu a s nožem v ruce se vrhl na zteč proti sněmovně, než ho zastřelili další policisté na scéně. Terorista stihl zabít tři lidi a několik desítek jich zranil autem, které použil jako zbraň. Jeho nájezd byl jako z příručky aktuálního terorismu.

Útočník si pro akci vybral výročí teroristického útoku stoupenců Islámského státu v Bruselu, kde několik koordinovaných výbuchů bomb zabilo celkem 32 lidí. Výběr naznačuje, že i londýnský terorista byl členem stejné organizace - což se následně potvrdilo, když se Islámský stát k atentátu přihlásil.

Ani lokace nebyla zvolená náhodou. Podle informací CNN terorista zaútočil na centrum hlavního města proto, že se zde vyskytují lidé různých národností, kultur a vyznání. Premiérka Theresa May středeční čin označila za útok proti svobodě a demokracii. Gibraltarský ministr Fabian Picardo ho dokonce přirovnal k útoku na matku demokracie.

,,Půjdeme společně kupředu, nikdy neustoupíme teroru a nikdy nedovolíme hlasům nenávisti, aby nás rozdělily,” zaznělo z úst premiérky hned po útoku. Uvedla, že útočník se narodil v Británii a byl před několika lety vyšetřován v souvislosti s radikálním extremismem. Policie nechce jeho indentitu v současné chvíli zveřejnit kvůli probíhajícímu vyšetřování. Převládá názor, že jednal sám bez kompliců. Britská média sice informovala, že policie provedla rozsáhlý zátah v Birminghamu a na několika dalších místech v Británii, ale zatím není jisté, zda s londýnským útokem souvisí.

Expert deníku Guardian na islámský terorismus Jason Burke píše, že relativně prostší provedení útoku ve srovnání s těmi z Německa a Francie naznačuje, že ISIS nemá v Británii tak dobrou síť jako na kontinentu. V Nice i Berlíně si útočník vzal náklaďák, v Londýně měl pouze osobní auto a nůž.

Jak Islámský stát ztrácí území a moc v Sýrii, je stále pod větším tlakem, a útoky proto budou stále více oportunistické jako ten v Londýně než pečlivě naplánované a s použitím výbušnin. To ale neznamená, že budou méně krvavé, píší Financial Times. Světová města jim budou čelit jen těžko. Dopravní tepny jako Westminsterský most nejde jednoduše zablokovat betonovými bariérami, dodává deník.

Britská média zároveň vyzdvihují mimořádné spontánní reakce, kterou brutální nájezd vyvolal u kolemjdoucích lidí. Jedním z nich byl policejní konstábl Keith Palmer, který se pokoušel útočníka zastavit, ale ten ho ubodal nožem. Dalším hrdinou dne byl Tobias Elwood, poslanec parlamentu a zaměstnanec ministerstva zahraničí, který k na zemi v krvi ležícímu policistovi přispěchal na pomoc a pokoušel se ho oživit dýcháním z úst do úst. Elwood, bývalý voják, nezaváhal - jeho bratr Jonathan přitom zahynul při jiném teroristickém útoku v roce 2002 na Bali. A byli to i obyčejní Londýňané, kteří ihned spěchali, aby mohli pomoci zraněným.

Po loňské vraždě Jo Cox - labouristická poslankyně zastřelené útočníkem na ulici - je to další nenávistný útok na britskou demokracii, tentokrát mnohem blíž k jejímu srdci. Projevy lidskosti, které probudil, ho však činí v důsledku neúspěšným, uzavírá list The Guardian.

Přední světoví politici vyjádřili Británii po útoku podporu. Bílý dům informoval, že s premiérkou  telefonicky hovořil i Donald Trump. Mezi dalšími, kdo do Londýna volali, byla německá kancléřka Angela Merkel, kanadský premiér Justin Trudeau nebo franouzský prezident Francois Hollande. ,,Terorismus se týká nás všech. Francie, která byla v poslední době silně zasažena, ví, jak britský lid trpí,” řekl.

Reklama
Reklama