pátek 23. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Kvantové počítače, zařízení, která do budoucna slibují takovou výpočetní sílu, že všechny současné superpočítače hravě strčí do kapsy, jsou doménou velkých technologických gigantů - vyvíjí je Google, IBM, Intel či Microsoft. Není divu, kvantové počítače jsou stroje natolik složité, stále ještě tajemné a na vývoj drahé, že málokdo jiný se do tohoto podniku může pustit.

Jak ale píše server Wired, po bojovém poli plném těžkotonážních tanků čile šmejdí jeden ozbrojený džíp v podobě nefalšovaného start-upu Rigetti Computing. Jeho zakladatelem je  doktor fyziky a bývalý zaměstnanec IBM Chad Rigetti, má pouhých 80 zaměstnanců a pouhých 70 milionů dolarů od investorů. Přesto je součástí závodu.

Reklama
Reklama

Jde na to jinak než gigantické firmy. Kvantové počítání je natolik slibný obor, že si všichni hráči většinu vývoje nechávají pro sebe. Kdo jako první sestrojí použitelný kvantový počítač, bude mít nesrovnatelnou výhodu před ostatními. Co je známo, čipy, které doposud Rigetti sestrojila, jsou menší a méně výkonné než ty od Googlu a dalších výrobců. Ale start-up ztrátu v technologických možnostech dohání otevřeností. Nabízí programátorům prostředí Forest - a výkon čipů, které v Rigetti vyrobili, dává k dispozici všem vývojářům světa, kteří mají zájem.

Stvořit kvantový počítač je neskonale těžké, ale po úspěchu přijde další problém - programování pro tyhle počítače je natolik odlišné od dnešního psaní programů, že může nastat několikaletá proluka, kdy se bude čekat na použitelné aplikace. Jistě, Google nebo IBM je bude umět psát. Ale jak vědí všichni uživatelé iPhonů či Androidů nebo třeba opensourcového operačního systému Linux, to pravé kouzlo je otevřená komunita programátorů.

Tu chce Rigetti vychovat s předstihem a od toho si také slibuje svůj úspěch. Nepropadá iluzi, že by v závodě porazil IBM. To je prostě nemožné. Ale stát se prostorem pro otevřené a finančně dostupné experimentování nespoutaných programátorů, to už je jiná.

Čtěte také: Kvantové počítače na cestě k nadřazenosti

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na čtvrtečním summitu evropských lídrů se staly především dvě zajímavé věci - britská premiérka Theresa May poprvé nastínila, jaká budoucnost čeká občany unijních zemí v Británii po Brexitu. A potom také to, že jen co dokončila svou řeč, šla za dveře.

Pouze nastínila - detaily budou známy příští pondělí. V zásadě ale bude Británie dělit občany EU do několika kategorií podle toho, jak dlouho už v Británii žijí. Pro tenhle účel stanoví určité “datum zlomu”. Může to být i zpětně, ale May říká, že ho Británie zpětně nestanoví před březnové oficiální podání výpovědi z EU (takzvaný Článek 50) - a logicky to nebude ani po oficiálním konci britského členství v EU (za necelé dva roky).

Kdo žil v Británii žil pět či více let před tímto datem, dostane “status usídlence” a bude moct požívat většinu výhod britského občanství. Další občané v EU už na tom budou “hůř”. Jak už ale bylo řečeno, detaily nejsou známy.

 Což je možná velkorysá nabídka, možná ne, na tom se ještě lídři 27 zbylých států musí dohodnout. Podstatný je ale jiný spor - kdo bude na práva unijních občanů v Británii dohlížet. Britové berou jako samozřejmost, že to budou britské soudy. Zbytek Unie pokládá za samozřejmé, že to nadále bude Evropský soudní dvůr. Jak píše server Politico, o konkrétních podmínkách pro unijní občany na britských ostrovech je možné jednat - a nalézt kompromis není nemožné, ba naopak. Jurisdikce je ovšem principiální věc a z logiky věci není moc kam ustupovat ani z jedné strany. Najít dohodu bude složité.

Poté, co Theresa May přednesla svůj návrh, vyslechla si ještě resumé europrezidenta Tuska o jeho setkáních s americkým a tureckým prezidentem a s čínským premiérem - a pak byla požádána, aby opustila sál. Následovalo totiž resumé hlavního euro vyjednavače Brexitu Michela Barniera, a u toho už May být nemohla. Premiérka samozřejmě zůstává důležitým členem unijních summitů (Británie je až do svého odchodu plnoprávným členem Unie) a do summitů EU28 patří.

Tentokrát to bylo poprvé, co byla vykázána oficiálně, což samozřejmě nespočívalo v tom, že by ji vyvedla ozbrojená stráž. Donald Tusk se tak podle Politica snaží zabránit tomu, aby jednotlivé státy vyjednávaly s Británií pokoutně a samostatně. Proto bude novou normou formát summitu “EU28-mohla byste teď prosím odejít-EU27”.

Reklama
Reklama