Putine, budeme se modlit ve tvém paláci, slibuje Islámský stát
 
General view of the scene with rescue service personnel working near covered bodies outside a…
Bar Le Carillon, jeden z cílů pátečních útoků. • Autor: REUTERS

Dnes je to dvacet šest let od chvíle, kdy konečně pod komunisty praskl led. Takže gratulujeme, tehdy bylo těžké takové radosti vůbec uvěřit. V menu se ale budeme především zvěrstvu spáchanému ve Francii.

“Během celého 20. století došlo jenom ke čtrnácti teroristickým útokům, které si vyžádaly více než sto obětí,“ napsal už letos v září na serveru Politico americký expert na terorismus Bruce Hoffman. “Vloni nicméně došlo k dvojnásobnému počtu tak rozsáhlých útoků - a většinu z nich spáchal Islámský stát nebo některá z jeho poboček,” pokračuje. Text se jmenuje jednoznačně: ISIS vítězí.

Reklama
Reklama

Můžeme pochopit Islámský stát ?
Autor: Globe Media / Reuters

Následují další drtivá čísla. Hlavní silou teroristické organizace okupující rozlehlá území Sýrie a Iráku je schopnost lákat nové stoupence. Každý měsíc se k boji hlásí nových tisíc mužů a žen ze všech koutů světa. “Pocházejí z padesáti zemí a desetkrát převyšují rychlost přílivu nových sil ve srovnání s nejvypjatějšími momenty války před deseti lety,” pokračuje autor. Dnešní mezinárodní kádr bojovníků ISIS je mnohem větší než počet mudžáhidů, kteří se v 80. a 90. letech stahovali do Afghánistánu. “Takový nárůst vytváří - ale v mnohem rozsáhlejších rozměrech – podmínky, jež vedly k nástupu al-Káidy a útokům na New York a Washington 11. září 2001.“

ISIS také není lokálně omezeným fenoménem; to je ostatně také důvod, proč svět od pátku nemluví téměř o ničem jiném. ISIS má pobočky v několika zemích, a dokázal inspirovat domácí teroristické útoky v USA, Kanadě, Austrálii, Belgii - a samozřejmě (opakovaně) ve Francii.

Podle autora si musíme přiznat, že ISIS provozuje druh terorismu, na který jsme zatím nenašli recept. Vloni na jaře se v Americe konala prestižní konference s účastí tamního bezpečnostního a vojenského establishmentu.  Podle průzkumu se 97% účastníků domnívalo, že Spojené státy válku s ISIS prohrávají, a od té doby se situace jen zhoršovala.

Podle Hoffmana je ISIS něco, co svět dosud nespatřil. Kombinace rozptýlené teroristické organizace se státním útvarem, pravidelné armády s osamělými sebevražednými útočníky, to vše propojeno apokalyptickou ideologií, jejímž nejzazším cílem je vyvolat armageddon a ukončit pozemské bytí. Organizace získala v Iráku velké množství moderních zbraní a právě její schopnost získávat a ovládat území ji činí zcela výjimečnou.

Expert tvrdí, že potřebujeme novou strategii. ISIS je nutné porazit vojensky. Neříká přesně jak: konstatuje, že irácká armáda toho není schopna, a zatímco ISIS nabírá nové členy překotným tempem, americká snaha vycvičit domácí syrské jednotky skončila fiaskem. Jako hlavní spojenci v oblasti se jeví Kurdové, kteří také v posledních týdnech zaznamenali výrazné úspěchy. A nejdůležitější se autorovi jeví nutnost rozbít logistické sítě ISIS: organizace má totiž na rozdíl od svých předchůdců vlastní zdroje financování pocházející z prodeje ropy. I to ji zásadně odlišuje od al-Káidy, kterou Američané dokázali od dolarů celkem úspěšně odříznout.


Budou tedy útoky v Paříži bodem zlomu podobně jako 11. září? Francouzská reakce je v každém případě vášnivá. Letouny s využitím informací amerických zpravodajských služeb bombardují pozice ISIS. Prezident Hollande vyhlásil ISIS “nemilosrdnou” válku. Požádal o prodloužení výjimečného stavu o tři měsíce, navrhuje změny v ústavě.

Právě za válečnou rétoriku to ovšem zatím spíš schytává. Noah Feldman na severu BloombergView například píše, že “Hollande se s největší pravděpodobností nechystávyslat (do Sýrie) francouzské jednotky bez ohledu na to, jak rozzlobená je francouzská veřejnost. Strategické uvažování, které stojí za dosavadním zdrženlivým postupem, se nezměnilo. Spojené státy pozemní jednotky nevyšlou kvůli skepsi vyplývající z katastrof v Afghánistánu a Iráku. A pokud nejsou ochotny Spojené státy, nebude ani kdokoli jiný -  od Saúdské Arábie přes Jordánsko až, ano, až po Francii. Útoky v Paříži nevychýlí pro Hollanda váhy dostatečně na to, aby změnil postup”.

jarvis_5648f2b6e4b07612660d3205
Autor: Globe Media / Reuters

Feldman tvrdí, že by měl být Hollande ve své rétorice opatrnější, protože se až příliš podobá Georgi W. Bushovi bezprostředně po útocích 11. září 2001. Jak zkušenost ukazuje, pozvednout skupinu teroristů na úroveň suverénního státu a vyhlásit jí válku nebylo moudré tehdy a není to moudré ani dnes, zvlášť když pro ISIS je právě uznání státní existence jedním z hlavních cílů.

Pokud Hollande navíc ví, že pozemní jednotky zůstanou doma, upisuje se k válečnému konfliktu, v němž nelze zvítězit; rozhodně ne v dohledné době. “I když je to hodně bolestné, pro Hollanda by správnou reakcí bylo odsoudit teroristy jako vrahy, kteří nejsou hodni toho, aby jim velká francouzská republika vyhlašovala válku. Měl prohlásit, že hrstka ideologů, kteří vraždí nevinné civilisty, nemůže republiku ohrozit ani jí pohnout - a že Francie nedovolí, aby její domácí a zahraniční politiku diktoval Islámský stát,” píše Feldman. Dodává také, že kdyby takto postupoval Bush, mohla být reakce na 11. září mnohem racionálnější a klidnější.


Hollandova silná slova kritizují i sami Francouzi. Ne ti na ulici -  americká zpravodajka rozhlasové stanice NPR Lauren Frayer v oblíbeném diskuzním pořadu The Dianne Rehm Show v pondělí popisovala, že se Pařížané k verbálnímu řinčení zbraní staví celkem vstřícně. Zato francouzská opozice šlape na brzdu. Deník Financial Times tvrdí, že “opoziční lídři a vojenští experti zpochybňují rozhodnutí, kterými se francouzská intervence v Sýrii řídí”.

v rozhovoru řekl, že je ochotný vést dialog s kýmkoliv, i s USA.
Syrský prezident Bašár Asad • Autor: AP, ČTK

Letecké útoky samy o sobě nemohou ISIS porazit, míní vojenští odborníci. “Letecké útoky jsou k tomu, aby protivníka oslabily,” cituje deník bývalého admirála a dnes experta francouzského think-tanku Iris Alaina Coldefyho. “Každý ale ví, jak během 24 hodin opravit ranvej. Jediným řešením je vyslání pozemních jednotek.”

To ovšem i ve Francii zvažuje skutečně málokdo. Místo toho roste ze strany opozice tlak, aby se změnila politika vůči Asadovi, a tím pádem také vůči Rusku. Speciálně bývalý prezident a zřejmě i budoucí prezidentský kandidát Sarkozy mluví o nutnosti změny kurzu v zahraniční politice. Bývalý šéf tajných služeb si pak stěžuje, že přerušením kontaktů s Asadovým režimem ztratili Francouzi přístup k důležitým informacím. A citovaný vysloužilý admirál Coldefy tvrdí, že “tvrdým postojem vůči Asadovi jsme sami sebe přitlačili ke zdi. Roosevelt také uzavřel koalici se Stalinem, aby porazil nacisty”.


Na stránkách WSJ zase Francoise Hollanda chválí. Fascinujícímu textu dominuje fotografie francouzského prezidenta s telefonem u ucha na pařížském fotbalovém Stade de France. Tohle byl zřejmě okamžik, kdy se buď dozvěděl o teroristických útocích, nebo bezprostředně po zprávě začal přímo na tribuně organizovat reakci.

A French policeman assists a blood-covered victim near the Bataclan concert hall following attacks…
Autor: REUTERS

WSJ tvrdí, že Hollande se musel velmi rychle rozhodnout, zda zápas ukončit, a začít evakuovat fotbalový stadion. Vše se řešilo v jednom z prosklených výhledů na hrací plochu, kam vzápětí dorazil ministr vnitra Bernard Cazeneuve, přítomen byl také předseda francouzské fotbalové federace Noël le Graët. Rozhodnutí znělo: nechat hru běžet dál. Následovalo makabrózní divadlo: fotbalisté předváděli kličky, sprintovali a stříleli branky, lidé tleskali a fandili, na ulicích Paříže se střílelo, odpalovaly se nálože a umíraly desítky lidí.

Hollandovo rozhodnutí se nicméně ukázalo jako skvělá intuice. Na ulicích v ulicích Paříže, jak dnes víme, operovaly nejméně tři teroristické skupiny. Přesný plán teroristů v okolí stadiónu zůstává nejasný, WSJ však tvrdí, že jeden z teroristů se pokoušel dostat dovnitř pravděpodobně právě proto, aby se odpálil mezi fanoušky, a vyvolal tak paniku a hromadný útěk ze stadionu. Před stadionem přitom v tu chvíli čekali další dva teroristé s výbušninou na tělech.


Deník The Washington Post tvrdí, že džihádističtí vrazi rozhodně neohrožují jen Francii nebo Západ. Jejich cílem se velmi snadno může stát Rusko - nejen v podobě útoku na dopravní letadlo, jak se již pravděpodobně stalo, ale ve formě celoplošné islamistické revolty. “Hrozba džihádu po celém území Ruska je dnes zjevná a přítomná,” píše deník. “(Ruská) intervence (v Sýrii) aktivizuje rostoucí domácí hrozbu, jež může destabilizovat celou zemi. V Rusku kvasí nový typ radikálního islámu podporovaný bojovníky ochotnými páchat doma teroristické útoky.“

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin • Autor: AP, ČTK

Rusko má s islamisty své zkušenosti z válek v Čečensku, militantní islám ale s jejich ukončením rozhodně nezmizel. Naopak, píše deník, islamistická ideologie se od té doby rozšířila po celém Rusku díky práci imámů vyškolených na Blízkém východě, kteří nacházejí publikum mezi domácí muslimskou populací. V Rusku žije dvacet milionů muslimů a jejich počet rychle roste; zmíněných radikalizujících imámů jsou prý desítky tisíc.

Rusko rozhodně v tuto chvíli patří mezi největší “dodavatele” džihádistů v řadách ISIS. Dnes je ruština třetí nejrozšířenější jazyk na území Islámského státu. V jeho řadách bojuje odhadem 5 - 7 tisíc džihádistů z území Ruské federace a na jejím území operuje podle ruských zdrojů 300 - 500 “náhončích” do řad ISIS. The Washington Post cituje nápisy v ruštině na zdech syrských měst ovládaných ISIS: “Dnes Sýrie, zítra Rusko! Čečenci a Tataři, povstaňte! Putine, budeme se modlit ve tvém paláci!”

Ruští politici prý začínají tušit, že se v bojovnících navracejících se z války v Sýrii se skrývá fatální nebezpečí. Sám Putin během nedávného projevu na půdě OSN prohlásil, že “bojovníci, kteří ochutnali krev během operací v Sýrii, se vrátí do Ruska, aby pokračovali v šíření zla”.


Visegrádská čtyřka se mezitím stala inspirací pro Ameriku. Podobný program přerozdělování uprchlíků, jaký se pokouší zavést Evropská unie a který odmítají země V4, funguje i ve Spojených státech. Množství přijímaných uprchlíků ze Sýrie se sice na opačné straně Atlantiku pohybuje jen v tisících, do jednotlivých států Unie se nicméně stejně jako v Evropě přeposílají befélem z Bruse … pardon, z Washingtonu. Jenže co se nestalo!

Jediný slovenský politik, který dokáže ohloupit davy, je dnes premiér Robert Fico,
Autor: ČTK

Po útocích v Paříži se vzbouřili republikánští guvernéři amerických států a odmítli se na programu alias na kvótách podílet (později se k nim přidal i jeden demokratický guvernér a počet států odmítajících kvóty tak vystoupal na dvacet).

Server The Daily Beast cituje guvernéry, kteří jako důvod uvádějí údajný syrský cestovní pas, jenž se nalezl u jednoho z pařížských atentátníků. (Pas podle všeho nebyl pravý, úplně totožný již byl zachycen i v Srbsku, dají se prý koupit v Sýrii za 1000 dolarů). Guvernér Louisiany Bobby Jindal nicméně ví svoje. “(Pařížské) útoky provedli islamističtí extrémisté, přinejmenším jeden z nich byl nedávný syrský uprchlík,“ vysvětlil, proč zvláštním výnosem účast na přerozdělování odmítl.

Taktéž v Texasu. “Zdá se, že syrský uprchlík byl součástí pařížských teroristických útoků,” stojí v dopise, který adresoval tamní guvernér Gregg Abott Bílému domu. A tak dále.

Zda teď nebudou na Floridě a v dalších amerických státech vítáni ani Francouzi, kteří prokazatelně tvořili většinu útočníků, guvernéři zatím nesdělili. Před námi Čechy se pak otvírá závažná otázka, jak naložit s Američany usazenými v Praze: minimálně jeden americký občan totiž bojoval v řadách Tálibánu a jiný fousatý Američan zase vedl islamistické povstání v Jemenu.


Na závěr jedno ujištění: ne, nový kanadský premiér Justin Trudeau si to nerozmyslelKanaďané, hned poté co kondolovali vyděšeným Francouzům, skutečně stahují své letouny ze Sýrie.


Video: BBC: Kdo je muž stojící za pařížskými útoky.


Kulturní tip: Steve Jobs. V kinech od 12. 11. 2015. Film, který je mimo jiné o tom, jak úspěchu jednotlivce v současném systému brání byrokratické překážky, tvrdí kritik Kamil Fila.

https://www.youtube.com/watch?v=aEr6K1bwIVs

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte