úterý 4. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ze sebevražedného atentátu na podzemku v Petrohradu, který zabil 14 lidí a desítky jich zranil, je podezřelý ruský občan kyrgyzského původu - tak zní nejnovější verze ruských úřadů spolupracujích s kyrgyzskou tajnou službou.

Muž jménem Akbarzon Džalilov by zapadal do jednoho z hlavních předpokladů ruských vyšetřovatelů, totiž že za atentátem stojí islamisté nebo lidé napojení islamistické skupiny. Střední Asie je jedním z hlavních zdrojů rekrutů islamistů včetně takzvaného Islámského státu.

Reklama
Reklama

Jedním z hrdinů záchranné operace je řidič napadeného metra. Po výbuchu neztratil hlavu a s poškozeným vlakem - bomba explodovala v tunelu: dojel do nejbližší stanice, čímž pomohl lékařům a záchranářům při pomoci obětem. V Rusku se truchlí a solidarizuje - ať už na praktické rovině, kdy si petrohradští občané nabízejí svoz po městě, protože městské metro obnovilo provoz jen omezeně, tak pochopitelně na symbolické. I rowdies fotbalového klubu Spartak Moskva kondolují obětem z Petrohradu. K “národní jednotě” vyzývají i kritici Kremlu, třeba bývalý magnát Michajl Chodorkovskij.

Což neznamená, že v Rusku panuje pouze tenhle sentiment. Už se vynořily - v zemi s mocnými a tajemnými tajnými službami nepřekvapivé - teorie, že za útokem stojí právě bezpečnostní aparát. Což jako většina konspiračních teorií, dává jistou logiku. Vladimír Putin má ověřeno, že v nejistých dobách je vnější ohrožení spolehlivý lék. A po mohutných protestech v ruských ulicích minulý týden panuje v Rusku velmi nejistá doba. Podobné úvahy ale i známí oponenti prezidenta Putina považují za nesmysl.

Konspiruje i druhá strana: nacionalisté už spojili petrohradské útoky se zmíněnými protesty a nejasně je označují jako jednu velkou snahu “destabilizovat zemi”. A pak je tu samozřejmě i věcná kritika. Proč město utratilo tolik peněz za bezpečnostní rámy, když na nich nikdo nic nekontroluje, stěžují si opoziční zastupitelé městské rady.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Britský ex-premiér se David Cameron minulý týden vynořil z ústraní  - mimo jiné proto, aby ve světle oficiálního startu Brexitu znovu vysvětlil a obhájil svoje rozhodnutí vyhlásit referendum o odchodu země z Evropské unie. Řekl, že všelidové hlasování bylo nutné, protože „toto téma otravovalo britskou politiku celá léta“.

Jak však upozorňuje týdeník The Economist, není to úplně přesné, a dokládá to pravidelnými výzkumy veřejného mínění, které pro časopis vypracovává agentura Ipsos MORI. V březnovém výzkumu sice bezmála polovina dotázaných označila EU jako jedno z nejdůležitějších témat, které jejich země řeší - a je to pochopitelné, vzhledem k aktuálně probíhajícím událostem. Ještě na přelomu let 2015 a 2016, tedy pár měsíců před referendem, měla tento pocit ani ne desetina dotázaných. A na těchto často velmi zanedbatelných úrovních se nálady lidí držely celé roky předtím.

Reklama
Reklama

EU byla důležitá pro hlasité euroskeptiky, kteří měli obavy z konkurence antievropského hnutí UKIP. „Většinu voličů to ale téměř nezajímalo,“ píše Economist. „Cameron tedy neurovnal nějaké palčivé národní téma. Naopak se mu povedlo – když použijeme jeho slova – tímto neexistujícím tématem britskou politiku skutečně otrávit na roky dopředu.“