čtvrtek 23. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jak informují kanadské noviny The Toronto Star, pětadevadesátiletý občan New York City Jakiw Palij byl v úterý příslušníky americké federální policie uložen ve svém bytě na nosítka, odnesen do sanitky, která ho odvezla k letadlu - a to jej posléze dopravilo do německého Düsseldorfu.

Stalo se tak téměř přesně po pětadvaceti letech od chvíle, kdy tichého důchodce newyorské čtvrti Teterboro poprvé navštívili vyšetřovatelé a oznámili mu, že je podezřelý z genocidy a dalších zločinů během 2. světové války. Bývalý šéf amerického úřadu pro vyšetřování nacistických válečných zločinů Eli Rosenbaum nazval Palijovo vyhoštění památným vítězstvím v desítky let dlouhé bitvě americké vlády za spravedlnost pro oběti nacistických nelidskostí.

Reklama
Reklama

Jak píše The Star, Palij získal vstupní vízum do USA v roce 1949 na základě zákona o lidech vyhnaných z domova: narodil se totiž v části Polska, která po válce připadla Sovětskému svazu. Imigračním úředníkům nahlásil, že během války pracoval jako truhlář a čalouník v okupovaném Polsku a nikdy nesloužil v armádě.

Léta pak žil zcela nerušeně v New Yorku, až v roce 1989 prozradil kanadským úřadům někdejší kolega, že Palij sloužil jako dozorce v koncentračním táboře Travniki a ve smutně proslulé jednotce SS Batalion Streibel. Do věci se vložil zmíněný úřad Eli Rosenbauma a na konci 90. let jej americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo z „ohavných zločinů proti polským a jiným civilistům“.

https://www.youtube.com/watch?v=XwEj4ms4XK4

V roce 2003 zbavil soud Palije amerického občanství kvůli „podílu na akcích proti židovskému obyvatelstvu“ během služby v Travnikách a rok nato byl vydán příkaz k jeho deportaci. Ale nebylo ho vyhostit kam: Německo, Polsko a Ukrajina ho odmítly přijmout na své území, a tak odsouzenec žil dál ve svém domku na newyorském předměstí, před kterým se čas od času pořádaly proti jeho pokračující přítomnosti demonstrace.

Loni v září na toto konto poslalo 29 kongresmanů dopis upozorňující ministra zahraničí na nutnost popohnat Palijovo vyhoštění k vítěznému konci. Diplomaté otevřeli novou kapitolu vyjednávání a nakonec byli úspěšní: i když Palij nikdy nebyl německým občanem, Berlín se nakonec rozhodl vyslyšet americkou žádost a „přijmout ho jako někoho, kdo sloužil německé vládě“.  „Pro historickou odpovědnost neexistuje žádná promlčecí doba,“ komentoval to německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Držet povědomí o nacistických ohavnostech je naše morální povinnost vůči obětem a příštím generacím.“

Palij je teď umístěn v pečovatelském domově nedaleko Münsteru a německý vrchní žalobce Jens Rommel už vydal prohlášení, že deportace nic nemění na předešlém stanovisku německé justice, podle níž neexistuje dost důkazů, na jejichž základě by bývalý dozorce Palij mohl být postaven před soud.  Nicméně lovci nacistů z Centra Simona Wiesenthala už vyzvali německou vládu, aby se novým vyšetřováním tyto důkazy přece jen snažila získat.

„Jste nacista? Nechcete něco říct - cokoli?“ volali na Palije při nakládání do sanitky reportéři, ale z nosítek nepřišla žádná odpověď. The Star upozorňuje, že úterní odvoz mlčenlivého vrásčitého muže s bílým vousem je velmi pravděpodobně poslední americkou deportací člověka podezřelého ze zločinů během 2. světové války. Polsko sice od loňska žádá ještě o vydání bývalého velitele jednotky SS, Ukrajince Michaela Karkoce, jehož obviňuje z vražd polských vesničanů během války. Ale celý proces bude trvat dlouho, takže devětadevadesátiletý Karkoc už z Minneapolisu do Varšavy zřejmě neodletí. Z USA byl deportován poslední známý dozorce z koncentračního tábora, shoduje se tak v titulcích o Palijovi většina médií.

0821P201808210635001
Jakiw Palij je deportován do Německa • Autor: AP/ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Má být připomínka konce války spíš oslavou síly vítězných armád, nebo oplakáváním nespočtu mrtvých? Krymsko-tatarská básnířka Alije Kenžalijeva si myslí, že to druhé. Vyjádřila se tak ve své básni, kterou 9. Května otiskl Qirim, list krymských Tatarů – tedy v den, kdy Rusko slaví Den vítězství. Jenže právě pohledem ruských úřadů na Krymu je tato protiválečná báseň rehabilitací nacismu. Tak zní podle rádia Svobodná Evropa obvinění, které básnířce po dvou výsleších sdělila policie. Pokud ji soud uzná vinnou, hrozí Kenžalijevě i vězení.

Označování krymských Tatarů za teroristy a tajné stoupence nacismu není neobvyklou taktikou úřadů, které se na poloostrově po anexi v roce 2014 ujaly vlády. Ostatně pod stejnou záminkou v průběhu druhé světové války Stalin celou tatarskou populaci vystěhovat do střední Asie, odkud se mohli vrátit až po pádu Sovětského svazu.

Za rehabilitaci nacismu tak bylo po zabrání Krymu odsouzeno nejméně deset tatarských aktivistů. Krymské úřady tatarské aktivity potlačují kvůli tomu, že toto etnikum je loajální vůči Ukrajině, jíž také podle mezinárodního práva Krym stále náleží. Řadu prominentních Tatarů také úřady donutily k emigraci.

Reklama
Reklama