pátek 31. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zpráva, že vláda maďarského premiéra Viktora Orbána chce z Budapešti vyštípat Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou financuje George Soros, není blesk z čistého nebe. Útok orbánovské vlády na nevládní organizace a na Sorose -  jako štědrého financiéra mnohých z nich - trvá už nějakou dobu. Zadruhé, útoky provládních maďarských sil na CEU - zatím jen v podobě cvičného nástřelu - probíhaly už od poloviny února.

Skutečný dělostřelecký granát nicméně Orbánův kabinet vystřelil až nyní, a to s návrhem novely zákona o vzdělávání, respektive jejím uvedením v platnost. Ta říká, že žádná škola, která je registrovaná v zahraničí a zároveň nemá kampus jinde než v Maďarsku, nesmí v maďarském systému fungovat. Velmi komplikovaná konstrukce je namířená právě a pouze proti CEU: ta je registrovaná ve státě New York a kampus má jen v Maďarsku. S platností novely je to považováno za podvod.

Reklama
Reklama
Reklama

Orbán nejspíš spoléhá na to, že americká vysoká škola placená Sorosem nebude mít u vlastní vlády zastání, když její šéf Donald Trump na Sorose a nevládní sektor útočí podobně jako Orbán. Jak ale připomíná opoziční server Hungarian Spectrum, kalkulace nemusí vyjít. Americká ambasáda v Budapešti vydala dost ostré protestní prohlášení; tak ostré, že muselo být schválené washingtonským ministerstvem.

Za CEU se navíc postavili ambasadoři několika zemí (Spojených států, Kanady, Německa, Švédska, Nizozemí a Rumunska). Z domácích zastánců je to třeba šéf maďarské akademie věd. A další potíž v budapešťském plánu: podpora CEU za oceánem jde napříč stranami, jsou v ní zaangažovaní jak demokraté, tak republikáni.

Útok na jednu univerzitu tedy nemusí být úspěšný. Budapešti to přejme. Na druhou stranu, pokud by se CEU rozhodla Maďarsko opustit, mohla by třeba konečně zakotvit v Praze či Brně či kdekoliv jinde v Česku, jak byl ostatně původní záměr. Teď jen, jestli by o to CEU ještě stála.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Být pořád v poklusu je v dnešní době nutnost, alespoň psychologická. Jak píše server Quartz: kdo má moc volného času, v očích ostatních selhává. Je málo efektivní, produktivní a akční. Což je nesmysl.

O čtyřdenním pracovním týdnu tento časopis nedávno psal, připomeňme proto jen několik čísel, které za společenskou poptávkou po třídenním víkendu stojí. Z výzkumu z padesátých let, provedeném na jedné z amerických univerzit, vyplynulo, že vědec trávící v laboratoři 25 hodin za týden toho neudělal víc než vědec s jednou pracovní hodinou denně. 35 hodin týdně znamenalo pak dvakrát méně udělané práce než 20 hodin týdne. Badatelé, kteří bádali 60 hodin týdně, toho vybádali nejméně. Jednoduše řečeno: rovnice “déle v práci - více práce” obecně neplatí.

Reklama
Reklama
Reklama

Některé švédské firmy už se rozhodly vydat neprozkoumanou cestou a zavedly čtyřdenní pracovní týden. Ale vlastně zase ne tak neprozkoumanou. Tři myslitelé už si to vyzkoušeli, připomíná Quartz -  a jak známo, s velkým úspěchem. Charles Darwin, autor evoluční teorie, pracoval každý den jen ve třech fázích - a každá trvala devadesát minut.

Charles Darwin
Charles Darwin • Autor: Biophoto Associates

Ráno se prošel, posnídal a pracoval od osmi do půl desáté. Pak psal dopisy, četl anebo poslouchal nahlas čtený román. Od půl jedenácté do dvanácti následovala další porce práce, po níž už byl se svým výkonem spokojený. Poslední, odpolední hodinka a půl (které předcházela dlouhá procházka) začínala ve čtyři – a bral ji jako příjemný nadplán. Následovala večeře s rodinou a spánek.

Charles Dickens, kronikář modernity, pracoval od devíti ráno do dvou odpoledne, s přestávkou na oběd. Pak už ani ťuk. Ještě kratší psací čas si vytyčil německý romanopisec Thomas Mann. Od devíti do poledne. Quartz to sice nedodává, ale my tak přece jen učiníme - nepracovat na druhé straně ještě nevyhnutelně neznamená být autorem evoluční teorie nebo Kouzelného vrchu.

Reklama
Reklama