pátek 18. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zatím převážně stranou pozornosti světových médií i politiků zůstával konflikt Číny a Indie. Rozepře týkající se sporných území v regionu však v posledních dnech eskaluje a podle expertů, které oslovil deník The Washington Post, má potenciál přerůst až v ozbrojený střet. „Jedná se o nejvážnější krizi indo-čínských vztahů za posledních 30 let,“ uvedl pro deník Shashank Joshi z britského Royal United Services Institute, nejstaršího bezpečnostního think-tanku na světě.

Územní rozepře mezi Čínou a Indií nejsou ničím novým, v roce 1962 došlo i ke krátké válce. Současný konflikt je však podle oslovených expertů obzvláště nebezpečný tím, že přichází v době zhoršujících se indo-čínských vztahů. Zároveň se poprvé týká i třetí země – Bhútánu – a má tak potenciál destabilizovat širší region.

Reklama
Reklama

Spouštěčem současného konfliktu byly plány Číny na výstavbu železnice skrze Doklamskou náhorní plošinu, území spadající pod Bhútán, na nějž si Čína nicméně dělá nároky. Když čínská armáda v polovině června vstoupila na území obydlené především bhútánskými zemědělci a přivezla s sebou i stavební techniku, byla zastavena bhútánskou armádou, ke které se o dva dny později přidaly i indické ozbrojené složky.

Sporná Doklamská náhorní plošina má pro Indii klíčový strategický význam. Země se obává, že pokud by Čína postavila skrze území železnici, byla by schopná v případě ozbrojeného konfliktu zaútočit na jedno z nejslabších místo indické obrany, Siligurský koridor přezdívaný také Kuřecí krk.

Koridor, který ve svém nejužším místě měří pouze 22 kilometrů, se stal po odtržení Bangladéše jedinou spojnicí mezi západní a východní částí Indie. Celá oblast se nachází v těžko přístupném, hornatém regionu, a pokud by čínská armáda území obsadila, efektivně by severovýchodní část země odřízla od zbytku Indie.

Obě země zaujaly neústupná stanoviska: Indie kvůli strategické důležitosti požaduje, aby oblast i nadále kontroloval spojenecký Bhútán, ale Čína nechce ve sporu ztratit tvář. Rozepři prezentuje jako přímé ohrožení své teritoriální integrity a státní média téměř denně vydávají ostrá prohlášení na adresu Indie, kterou obviňují, že její armáda překročila oficiální čínskou hranici.

Celý spor zároveň reflektuje rostoucí geopolitické napětí mezi oběma zeměmi. Čína je velmi aktivní v Jihočínském moři, kde v poslední době buduje vojenská zařízení, a skrze ambiciózní ekonomické a infrastrukturní projekty posiluje svůj vliv na kontinentu. Mnohé asijské země sledují tento vývoj s obavami a Indii vnímají jako poslední možnou protiváhu Číně.

V potenciálním konfliktu by se střetly nejenom dvě nejlidnatější země světa a zároveň země disponující jadernými zbraněmi. Jak Indie, tak Čína si jsou vědomy výbušnosti celé situace, nicméně oba státy v regionu zvýšily svoji vojenskou přítomnost. Poněkud stranou dění zatím zůstávají USA, Trumpovu administrativu pravděpodobně plně zaměstnává Severní Korea a trable na domácí scéně.

Bruce Riedel z amerického Brooking Institute nicméně nedostatek diplomatické aktivity Washingtonu odmítá omlouvat přílišnou zaneprázdněností administrativy a připomíná rok 1962. Tehdy americký prezident Kennedy výrazně přispěl k uklidnění indicko-čínské války v situaci, kdy zároveň řešil i Karibskou krizi, jednu z nejnebezpečnějších situací celé studené války.

Mapa
Autor: The Washington Post

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

James Murdoch, syn mediálního magnáta Ruperta Murdocha a dědic jeho mediálního impéria 21st Century Fox, se postavil proti otcovu oblíbenci Donaldu Trumpovi a jeho smířlivým výrokům na adresu amerických neonacistů.

Murdoch mladší, od předloňska výkonný ředitel 21st Century Fox, se od Trumpa distancoval v dopise, který podle New York Times rozeslal širšímu okruhu svých přátel a nezvykle ostře se v něm ohradil proti jakékoli toleranci bigotně smýšlejících násilníků.

Reklama
Reklama

„Nemůžu ani uvěřit tomu, že něco takového musím psát: postavit se náckům je nutnost. Nejsou žádní dobří náckové,“ píše Murdoch v dopise (celý text zde). „To, čeho jsme byli svědky minulý týden v Charlottesville, a následná reakce prezidenta Spojených států se týká nás všech Američanů a svobodných lidí.“

Murdochův dopis reaguje na Trumpovo středeční vystoupení, kde korigoval původní kritiku na adresu neonacistů pochodujících o víkendu městem Charlottesville s pochodněmi a hákovými kříži. Při následných nepokojích jedna žena zemřela a devatenáct lidí bylo zraněno. Trump nejdříve neonacisty odsoudil, ale poté ve středu začal mluvit o „vině na obou stranách“ a o tom, že v obou táborech jsou „velmi milí lidé“ („very fine people“).

Na prezidenta se poté snesla kritika z mnoha stran (viz i obálky prestižních časopisů) - a nyní překvapivě i od provozovatelů Fox News, nejsledovanějšího zpravodajského kabelového kanálu, který má k Trumpovi tradičně blízko a mezi příznivci krajní pravice má mnoho diváků.

Murdoch v dopise podotkl, že spolu s manželkou přispěje po milionu dolarů neziskovým organizacím Southern Poverty Law Center a Anti-Defamation League, které činnost neonacistických skupin monitorují a Trumpa tvrdě a dlouhodobě kritizují. Proti Trumpovi se postavili šéfové předních amerických společností, které si dříve vybral do svého poradního sboru; nyní se tak tento sbor rozpadá. Postoj k událostem v Charlottesville prohloubil i rozpory mezi prezidentem a vlivnými republikány.

Trump obálky

 

Reklama
Reklama