Prezident Si Ťin-pching je nejmocnějším mužem, který kdy stál v čele komunistické Číny od časů jejího zakladatele Mao Ce-tunga. Shodují se na tom světová média po týdenním sjezdu čínské komunistické strany, kterým prezident Si zahájil druhé funkční období.
Sjezd v Pekingu je pravidelný stranický rituál plný mnohahodinových proslovů partajních potentátů v obřích, monstrózně dekorovaných halách, v nichž sedí tisíce delegátů. Od devadesátých let je zvykem, že prezident vládne dvě období, a pak moc předá svému nástupci. Vzhledem k tomu, že současný prezident Si je na konci prvního období a chystá se začít druhé, sjezd by měl být spíše formalitou. Jenže právě skončený kongres přinesl několik zásadních okamžiků, které z něj dělají historickou událost.
Tím prvním důvodem je skutečnost, že Si a politika, kterou provozuje, byla slavnostně zapsána do čínské ústavy. Podobné cti se v minulosti dostalo jen dvěma mužům: otci-zakladateli Mao Ce-tungovi a strůjci ekonomických reforem Teng Siao-pchingovi, který Čínu otevřel světu a je mu přisuzována největší zásluha na čínském hospodářském zázraku. Teng a jeho styl vládnutí byl ovšem do ústavy zapsán až posmrtně. Součástí ústavy nyní bude i Myšlení Si Ťin-pchinga - což je doktrína „socialismu s čínskými charakteristikami“. Si se tím stává nedotknutelným - jakýkoli případný pokus o to postavit se prezidentovi bude interpretován jako snaha postavit se proti komunistické ústavě.
Druhým důležitým okamžikem 19. sjezdu strany je nové složení sedmičlenného politbyra – nejužšího vedení, které nejlidnatější zemi světa fakticky řídí. V novém vedení, které Si v Pekingu ve středu představil, je třeba bývalý starosta Šanghaje nebo lídr provincie Kuang-tung. Všem členům politbyra už bylo šedesát, chybí tu mladší straník, který by se mohl stát budoucím lídrem Číny.
Od 90. let přitom bývalo zvykem, že během prvního nebo druhého období prezident do politbyra přivede budoucího nástupce. Také Si se stal členem nejužšího vedení v roce 2007 za vlády Chu Ťin-tchaa, aby ho poté v roce 2012 vystřídal. Chu Ťin-tchao čekal na své prezidentství dokonce dvě funkční období, deset let byl členem užšího vedení za vlády Tianga Ce-mina.
Tyto indicie podle znalců Číny naznačují, že Si nehodlá předat svojí vládu v roce 2023, jak se očekává. Rozchod s tradicí předávání vlády po deseti letech by mohl znamenat nepokoje v dosud velmi stabilní Číně, anebo také návrat ke kultu osobnosti, jenž v Číně panoval za Mao Ce-tunga, píší New York Times. „Tím, že takhle riskuje, ukazuje, že je více podobný Maovi, než jsme si dříve mysleli,“ řekla deníku Susan Shirk, předsedkyně Centra pro Čínu v 21. století na Kalifornské univerzitě. Mao Ce-tung vládl komunistické Číně diktátorským způsobem od jejího vzniku v roce 1949 až do své smrti v roce 1976.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
