středa 18. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ruský stát by byl alespoň oficiálně rád, kdyby se studenti a studentky pobývající na západních univerzitách vrátili domů. Státní agentura, starající se o blahobyt krajanů žijících v zahraničí, začala s kampaní #HighlyLikelyWelcomeback, což je narážka na formulaci britské premiérky Theresy May, že za pokusem o vraždu exagenta Skripala a jeho dcery nervově paralyzující látkou ruského původu stojí “velmi pravděpodobně” Rusko.

Agentura argumentuje tím, že západní svět se stal pro Rusy nepřátelským místem, což “omezuje jejich možnost seberealizace”. V zahraničí studuje přes šedesát tisíc mladých Rusů, nepřekvapivě i řada potomků ruské vládnoucí elity. I české univerzity jsou mezi mladými Rusy velmi oblíbené, loni jich zde studovalo téměř šest tisíc, tedy desetina celkového počtu z těch, kteří za vzděláním vyráží za hranice. Ruské univerzity, třeba prestižní MGIMO, slibuje, že navrátilci budou moci doma bez potíží dostudovat, protože nabídnou patřičné kapacity.

 Výzva ruského státu souvisí se zhoršením vztahů mezi Západem a Ruskem. Ruští studenti vyrážejí do Evropy a Spojených států za lepšími školami i životem - a sami vědí lépe než úřad, zda se skutečně cítí v hostitelské zemi ostrakizovaní a v nekomfortu či rovnou v nebezpečí. Bude tedy zajímavé porovnat evropské a americké statistiky “počtu zahraničních studentů podle zemí” za rok či dva.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka (a jeho snoubenky Martiny Kušnírové) nebyla šokující jen tím, že mladý novinář a jeho nastávající zřejmě životem zaplatili za jeho práci, ale také tím, že šlo v krátké době už o druhou vraždu novináře v Evropské unii. Tou první byla loni v říjnu smrt maltské novinářky jménem Daphne Caruana Galizia, které kdosi nastražil bombu do auta. Ačkoliv se toto povolání stává stále rizikovějším po celém světě, v Evropě jsme vraždění novinářů trochu odvykli.

Text v americkém deníku The New York Times právě na případu novinářky, kterou označuje za nejslavnější a nejprovokativnější z maltských žurnalistů, ukazuje, jak složité může být takový zločin vyšetřit a dotáhnout k uspokojivému závěru. Hledání vrahů podle NYT „vystavuje zkoušce“ jak maltské politické strany a instituce, tak celou EU. A právě podle její rodiny – a zejména syna Matthewa – v tomto testu neobstály.

Reklama
Reklama

V prosinci sice policie zatkla trojici „kariérních“ kriminálníků, ale kdo je poslal (pokud čin skutečně spáchali, jak tvrdí policie) a proč, to stále nevíme. Vinu trojice odmítá a s vyšetřovateli nekomunikuje. Podle rodiny úřady selhávají také proto, že mezi vyšetřovacími verzemi nemají tu, s níž policie pracuje v Kuciakově případě, tedy že motivy vraždy souvisejí s její prací. A vadí jim, že policie ani neprošetřuje informace, které jí poskytli – třeba fakt, že ministr, o němž Caruana Galizia psala v jednom ze svých posledních textů, chodí často do odlehlého baru, kde bývali zároveň častými hosty dva ze tří podezřelých. Ministr nepopírá, že do baru chodí, ale tvrdí, že s muži nikdy ani nemluvil.

O možných příčinách novinářčiny smrti nicméně píší ve zprávě členové delegace, kterou na středomořský ostrov vyslal Evropský parlament. Podle zprávy měl „brutální atentát“ za cíl „ vzbudit strach“ u kohokoliv. A zejména u těch, kteří se – stejně jako  Daphne Caruana Galizia – zajímali o případy praní špinavých peněz a korupce. Zastrašování nicméně nepodlehlo 45 novinářů z 18 médií z řady zemí, kteří po její smrti začali společně rozplétat kauzy, na kterých pracovala, a také okolnosti její násilné smrti.

Jejich spolupráci koordinuje francouzská nezisková organizace Forbidden Stories, která za uvězněné či zabité novináře s pomocí jejich kolegů z celého světa dokončuje rozdělanou práci. Tzv. Daphne´s project se podílejí i reportéři NYT, britského The Guardian, agentury Reuters či francouzského listu Le Monde.

https://www.youtube.com/watch?v=F-g3ZVkC7AY

Reklama
Reklama