pondělí 19. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Nejdražším městem světa je už popáté v řadě Singapur, o druhé místo se dělí Paříž a Curych. V první desítce jsou ještě další tři evropská města. Vyplývá to z nových čísel o životních nákladech v největších světových metropolích, které dvakrát do roka vydává analytická společnost Economist Intelligence Unit, sestra magazínu The Economist.

Do indexu drahoty pronikla letos i Praha. V žebříčku je sice až na 82. místě, ale povyskočila o 13 příček nahoru – čímž se dostala mezi sedm největších skokanů. Zpráva EIU Prahu nijak zvlášť nerozebírá, důvodem vzestupu ale nejspíš bude loňské uvolnění kurzu koruny, kvůli kterému česká měna zpevnila za poslední rok jako málokterá jiná, a také zvýšení české inflace, byť ta se na světové poměry drží stále na velmi mírné úrovni kolem dvou procent. V absolutní výši cen nicméně patří Praha mezi levnější města – oproti New Yorku, který v celé studii slouží jako referenční bod pro všechna ostatní města, jsou v Praze ceny o třetinu nižší.

Reklama
Reklama

Měnové pohyby jsou autorů studie jedním z nejdůležitějších vlivů, které žebříčkem hýbou. Americká města díky propadu dolaru klesla, naopak Evropa vychází dráž než loni. Uzbecký Taškent se v žebříčku propadl kvůli devalvaci o 35 míst, Mexico City naopak šlo výrazně nahoru kvůli měnovým pohybům, souvisejícím s dohady o nové podobě obchodní dohody NAFTA. Také chilské Santiago poskočilo vzhůru - díky vyšší ceně mědi a posílení měnového kurzu.

Index životních nákladů se měří na základu více než 400 položek, spotřební koš obsahuje nejrůznější zboží a služby. Studie vzniká mimo jiné jako vodítko pro nadnárodní firmy, aby dokázaly správně odhadnout férovou úroveň výloh pro zaměstnance vyslané do cizích zemí. Pokud jde o konkrétní položky, pak namátkou kilo chleba stojí v Singapuru 3,71 dolaru, sedmička vína 23,68 dolaru, krabička cigaret 9,66 dolaru a litr benzínu 1,56 dolaru. Jako nejlevnější byl vyhodnocen syrský, válkou zdevastovaný Damašek a dále Caracas, zasažený stejně jako zbytek země ekonomickou krizí, a kazašské město Almaty.

 

Nejdražší města (New York = 100)

1. Singapur (116)
2–3. Paříž (112)
2–3. Curych (112)
4. Hongkong (111)
5. Oslo (107)
6–7. Ženeva (106)
6–7. Soul (106)
8. Kodaň (105)
9. Tel Aviv (103)
10. Sydney (102)

 

Největší skokani*

1. Mexico City (74)
2. Santiago (72)
3. Petrohrad (60)
4. Kyjev (55)
5. Praha (67)
6. Bělehrad (60)
7. Pretoria (55)
8. Moskva (66)
9. Johannesburg (58)
10. Madrid (85)

* Mezi skokany se dostala města, která v celkovém pořadí poskočila o nejvíc příček nahoru (Praha o 13, Mexico City o 23). Čísla v závorce uvádějí úroveň cen oproti New Yorku. Třeba Kyjev vychází levněji než Praha, ale mezi skokany je výš, protože poskočil o víc příček. Praha, Bělehrad a Pretoria poskočily shodně o 13 příček, takže se dělí mezi skokany o páté až sedmé místo.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vladimir Putin už vládne Rusku déle než někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv. V neděli vyhrál počtvrté prezidentské volby s mandátem na dalších šest let, a pokud se vyplní prognóza agentury Bloomberg, zůstane u moci až do roku 2030 – tedy třicet let, stejně jako Josif Vissarionovič Stalin.V jiných zemích jsou nicméně u moci lidé, kteří by mohli dnešního ruského vládce ještě překonat. Bloomberg tipuje životnost lídrů v 16 důležitých státech světa. Kdo je mladý a řídí diktaturu, může podle těchto tipů klidně vydržet u moci i čtvrt století.

 

Mohamed bin Salmán, Saúdská Arábie2044
Kim Čong-un, Severní Korea2044
Si Ťin-pching, Čína2030
Vladimir Putin, Rusko2030
Recep Tayyip Erdogan, Turecko2030
Naréndra Módí, Indie2030
Sajjid Alí Chameneí, Írán2027
Emmanuel Macron, Francie2027
Nicolas Maduro, Venezuela2024
Donald Trump, USA2024
Muhammadu Buhari, Nigérie2023
Benjamin Netanjahu, Izrael2023
Angela Merkel, Německo2021
Šinzó Abe, Japonsko2021
Theresa May, Británie2019
Michel Temer, Brazílie2018

 

Reklama
Reklama

New Saudi crown prince Mohammad bin Salman al-Saud
Mohamed bin Salmán • Autor: Abaca, Profimedia

1.  Mohamed bin Salmán, Saúdská Arábie (2044): Korunní saúdský princ ještě není králem, ale už nyní zemi de facto vládne. Je mu 32 let a při zachování nynějších poměrů může v čele státu vydržet klidně půl století. Jeho otec sedí na trůnu v 82 letech, předchozí král Abdalláh bin Abd al-Azíz vládl až do 90 let. I ti, kteří se na působení prince dívají skepticky, uznávají jeho šikovnost při manévrování v domácí politice a při eliminaci konkurentů. Na podzim překvapil neobvyklým krokem, kdy v protikorupčním zátahu nechal zadržet jedenáct princů a desítky bývalých ministrů. Jeho mládí spolu s totalitárním charakterem vlády vytváří unikátní kombinaci, kdy správce největších ropných polí a nejsvětějších míst islámu může zůstat u moci déle než kterýkoli z lídrů současného světa.

 

North Korean leader Kim Jong Un makes a closing remark at 5th Conference of Cell Chairpersons of…
Kim Čong-un • Autor: REUTERS

2: Kim Čong-un, Severní Korea (2044): Domácí puč, atentát nebo válka s USA jsou tři hlavní rizika, která by mohla vyhodit mladého vůdce nejizolovanější země světa ze sedla. Pokud se mu je podaří eliminovat, 36letý Kim může zůstat v Severní Koreji po desítky let, stejně jako jeho otec (zemřel v 70) nebo dědeček (zemřel v 82).

 

Čínský prezident Si Ťin-pching
Čínský prezident Si Ťin-pching • Autor: REUTERS

3. Si Ťin-pching, Čína (2030): Čínský vůdce byl v sobotu potvrzen ve funkci na dalších pět let. V zemi ale začíná platit nové pravidlo, že hlava státu nemusí po dvou funkčních obdobích odstoupit. Délka mandátu 64letého vůdce tak patrně závisí jen na jeho zdraví.

 

Ruský prezident Vladimir Putin
Autor: AP, ČTK

4. Vladimir Putin, Rusko (2030): Ruský prezident by měl teoreticky v roce 2024 skončit, ale přesunem na post premiéra a zpátky na post prezidenta už jednou ústavu obešel. Totéž se vzhledem k jeho kultu může opakovat znovu. Těžko si představit, že by se někdy vzdal vlády v pravém slova smyslu. „Putin si bude chtít udržet vliv, aby mohl vetovat rozhodnutí svého nástupce,“ řekla Bloombergu analytičky think-tanku R. Politik Tatiana Stanovaja. „Musí vybudovat systém, který udrží status quo, i když už nebude prezidentem – Putinův režim musí trvat dál i bez Putina.“

 

Turkish President Erdogan greets his supporters as he leaves from a polling station in Istanbul,…
Autor: Globe Media / Reuters

5. Recep Tayyip Erdogan (2030): Turecký prezident bude s velkou pravděpodobností znovu zvolen v listopadu 2019. Pak už by teoreticky kandidovat neměl, ale to se může snadno změnit další úpravou ústavy - jako se s ní kvůli posílení pravomocí prezidenta hýbalo už jednou. Erdogan je doma populární, má i podporu opozice a stejně jako Putin umí šikovně těžit z image někoho, kdo chrání zemi před spiknutím Západu. Lze si snadno představit, že zůstane v čele země po celou příští dekádu. V roce 2030 mu bude 76 let.

 

India's Prime Minister Narendra Modi waves to his supporters as he arrives to address them during…
Autor: REUTERS

6. Naréndra Módí, Indie (2030): Indický premiér dominuje tamní politické scéně a je favoritem voleb pro příští rok. Pokud vyhraje, má v kapse mandát na dalších pět let. Módí zůstává nejpopulárnějším politikem v zemi, jeho oponenti jsou slabí a bez obdobně charismatického vůdce. Pokud se to nezmění, Módí může snadno uspět i v dalších volbách.

 

Ayatollah Ali Khamenei
Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

7. Sajjid Alí Chameneí, Írán (2027): Íránský duchovní vůdce, někdejší vítěz prezidentských voleb v roce 1981, přežil pokus o atentát i operaci prostaty a u moci patrně zůstane až do smrti. „Neexistuje žádný vážný vyzyvatel,“ hodnotí situaci v Íránu analytik Ali Vaez z International Crisis Group.

 

French President Macron speaks to the media at a press conference in Salzburg
Emmanuel Macron • Autor: REUTERS

8. Emmanuel Macron, Francie (2027): Přesvědčivé vítězství v prezidentských i parlamentních volbách dává Macronovi silný mandát až do roku 2022. Pokud se osvědčí jeho konfliktní reformní program, může pomýšlet ještě na další pětileté volební období, o které by se dnes 40letý prezident jistě rád ucházel. V dnešní EU každopádně Macron figuruje jako politik s nejsilnějším postavením na nejdelší dobu dopředu, přinejmenším pokud jde o nejvlivnější země.

 

Venezuela's President Nicolas Maduro speaks during a ceremony at the National Pantheon in Caracas
Nicolás Maduro • Autor: REUTERS

9. Nicolas Maduro, Venezuela (2024): Nástupce Huga Cháveze a bývalý řidič autobusu jde v květnu do voleb, které ho navzdory hospodářské krizi a krvavým demonstracím těžko nějak ohrozí. Maduro má podporu armády, opozice je demoralizovaná a rozdělená.

 

Trump holds a meeting about school and community safety at the White House in Washington
Autor: REUTERS

10. Donald Trump (USA): Chaotické vládnutí a ostuda kvůli pravděpodobné předvolební spolupráci s Rusy by podle kritiků svérázného amerického prezidenta měly už dávno znamenat jeho konec. A obliba Donalda Trumpa je sice podle průzkumů veřejného mínění nejnižší, jakou kdy Bílý dům v této části volebního cyklu pamatuje. Jenže ekonomika funguje na plné obrátky, úspory Američanů díky prosperujícímu akciovému trhu rostou a nezaměstnanost je nejnižší za 17 let. I když demokraté mají šanci letos získat zpátky Kongres, vyzyvatel, který by se dokázal v dnešní rozdělené Americe Trumpovi postavit, zatím chybí. Je proto klidně možné, že 71letý Donald Trump z Bílého domu jen tak nezmizí.

 

buhari_profimedia
Muhammadu Buhari • Autor: AFP, Profimedia

11. Muhammadu Buhari, Nigérie (2023): Prezident nejlidnatější africké země zůstane u moci minimálně do konce nynějšího mandátu, tedy do roku 2019. Pokud mu vydrží zdraví, možná i déle. Na konci příštího volebního období mu bude 80 let, před vítězstvím ve volbách v roce 2015 byl dlouhou dobu šéfem vojenské rady (od vojenského puče v roce 1983). Po loňském půlročním pobytu v Londýně, kde se léčil z neznámé choroby, se vrátil do čela země v dobré kondici. Pokud půjde příští rok znovu do voleb, pak se prozatím jeví jako favorit.

Israeli PM Benjamin Netanyahu attends a cabinet meeting in Jerusalem
Autor: REUTERS

12. Benjamin Netanjahu, Izrael (2023): „Někteří lidé ho už odepisují, ale na to je podle mě zatím brzy,“ říká o Netanjahuovi emeritní profesor politických věd na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Avraham Diskin. Zdá se, že Netanjahuova vláda může navzdory nejrůznějším aférám zůstat u moci až do řádných voleb v příštím roce. Pokud Netanjahu zvítězí ještě jednou a vydrží u moci, stane se nejdéle vládnoucím lídrem v dějinách židovského státu.

 

66_merkel_jaros
Autor: Milan Jaroš

13. Angela Merkel, Německo (2021): Německá kancléřka má půl roku po volbách konečně většinovou vládu, ale její pozice je slabší než kdy jindy. Málokdo čeká, že by po čtyřech volebních obdobích šla za tři roky znovu do voleb. V Německu už se dnes horečně debatuje o tom, kdo bude v CDU nástupcem. Může to být opět žena.

 

Agentura Fitch snížila rating Japonska o jeden stupeň. Na obrázku premiér Japonska Šinzó Abe.
Autor: Globe Media / Reuters

14. Šinzó Abe, Japonsko (2021): Pokud japonský premiér ustojí čerstvou aféru, kdy spolu s ministrem financí čelí nařčení z klientelismu při machinacích s pozemky, měl by být jasným favoritem ve stranických primárkách plánovaných na letošní září. Udrží-li se ve funkci, pak by měl vydržet i do dalších parlamentních voleb v roce 2021.

 

Theresa May
Autor: REUTERS

15. Theresa May, Británie (2019): Bezvýsledné přešlapování ohledně vystoupení z Evropské unie, které si britská premiérka po předloňském referendu vzala jako hlavní úkol, jí dává jen malé šance přežít ve funkci až do dalších řádných voleb v roce 2022. „Je velmi zranitelná,“ míní Nick Anstead z London School of Economics, podle něhož je hlavní záchranou pro Theresu May fakt, že konzervativci nemají žádnou náhradu - a že se nikomu do vedení nechce, dokud horký brambor jménem Brexit není vyřešen. Bylo by přesto překvapením, kdyby Theresa May vydržela ve funkci až do dalších voleb.

 

temer_profimedia
Autor: AFP, Profimedia

16. Michel Temer, Brazílie (2018): Nejstarší a nejméně oblíbený prezident od roku 1985, kdy se Brazílie vrátila k demokracii, bude patrně také hlavou státu s nejkratší dobou v úřadě. Loni v prosinci sám Temer vtipkoval na téma katastrofální nedůvěry vůči vládě, kdy poznamenal, že v průzkumech povyskočila na dvojnásobek – a to v situaci, kdy podpora stoupla z tří na šest procent. V Brazílii se letos v říjnu konají volby a 77letý Temer opakovaně prohlásil, že už kandidovat nebude.

Reklama
Reklama