O dobytí vesmíru soupeří stát s boháči. Mocenská struktura světa se mění

Ve vesmíru se chystá další demonstrace výkonnosti rozdílných ekonomických modelů. Na oběžné dráze, na Měsíci i cestou k planetám se dříve střetávaly dva základní principy: sovětský socialismus a americký kapitalismus. Moskva začala lépe, ale po Měsíci se procházeli Američané. Když se v polovině 70. let na oběžné dráze spojili sovětský Sojuz a americká loď Apollo, bylo to nenadále optimistické setkání dvou paralelních realit; jako by si na pár dní padli do náruče Miloš Zeman s Jiřím Drahošem.

The Economist upozorňuje, že teď panuje ve vesmíru sice na první pohled větší nuda. Lidé toho asi umí o něco víc, Evropané nakonec dokázali se svou sondou přistát na kometě, ale velké výkony vedené snahou demonstrovat schopnosti celých národů jsou za námi. Když se v Americe chystá start rakety Falcon Heavy, je to jistě velká událost: raketa je vysoká 70 metrů a k dispozici má 27 motorů s kolektivním výkonem rovnajícím se síle osmnácti dopravních letadel Boeing 747. Proti minulosti je to nicméně vlastně čajíček. Raketa Saturn V, s jejíž pomocí létali Američané na Měsíc, měla již před mnoha desetiletími více než dvojnásobný výkon.

Jenže tuhle novou postavil soukromník Elon Musk - a právě v tom je podstata nového kosmického souboje. Podle britského týdeníku poměry ve vesmírných sférách vlastně dobře odrážejí poměry na zemském povrchu. Mezinárodní soutěžení úplně nevymizelo, například Čína občas zmiňuje cestu svých “taikonautů” na Mars a přesunula svůj kosmodrom na jih, aby lépe využila odstředivé síly Země.

Ve Spojených státech zase Donald Trump podepsal prezidentský výnos, kterým nařídil NASA, aby připravila návrat Američanů na povrch Měsíce - “Make America Great Again” v tomhle podání skutečně připomíná nostalgickou cestu o půl století zpět. Všechno je ale vágní a bez termínů, slovy Economistu “absence nadšení ve vesmíru odráží klidnější povahu zápolení supervelmocí na Zemi”. Což asi mrzí málokoho.

Menší zápal zároveň odráží dnešní rozčarování z technologického pokroku. Kdo skutečně zatajuje dech nad tím, co všechno ještě dokážeme vymyslet? Polovina lidí na Západě (soudě podle rozštěpu společnosti) by byla nejradši, kdybychom zařadili zpátečku a vrátili se k poklidu, jaký si představujeme, že kdysi panoval. Vlastně se zdá, že nositeli zápalu jsou dnes hlavně soukromníci. A tady jsme zpátky u chystaného souboje.

Před půl stoletím, v době vrcholícího kosmického soupeření SSSR a USA, by představa soukromých vesmírných letů byla směšná a nepředstavitelná. Dnes jde tímto směrem hned několik superbohatých a superúspěšných. Z vynášení družic a jiných nákladů na oběžnou dráhu je “běžný” byznys - a tím to nekončí. “Skutečnost, že bohatý podnikatel je ochoten utrácet peníze za tak fantastické projekty, jako je cesta na Mars, dobře odráží, jak bohatí vlastně někteří lidé jsou,” píše ekonomický deník.

A tenhle model se šíří. Soukromé létání do vesmíru je zatím především záležitostí Američanů, ale první pokusy o soukromé společnosti jsou už známy také z Číny. O Mars budou nakonec soupeřit státy se soukromníky. A to bude podle britských novinářů skutečný obrázek toho, jak se dnes proměňuje mocenská struktura na rodné planetě.

pic.twitter.com/3k71×zDIP1— Elon Musk (@elonmusk)

pic.twitter.com/3k71xzDIP1