sobota 17. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Šéfredaktorka ženského serveru Broadly Zing Tsjeng dělá jednu věc pravidelně. Kdykoli se na ni kdokoli ze čtenářů či novinářů v nedávné době obrátil s otázkou, proč má její server již od svého založení v roce 2015 stálou rubriku horoskopy, pošle jim link na krátké video. To zachycuje krasobruslaře Adama Rippona, který hovoří o svém úspěchu na olympiádě. A když se ho reportér ptá, čím to, že se mu tak daří, Rippon pouze lišácky odvětí: „Neumím vysvětlit čarodějnictví.“

V chytlavém názorovém textu Star gazing: why millennials are turning to astrology pro The Guardian sleduje Rebecca Nicholson trend posledních sezón, kdy se mladá generace stále častěji obrací k astrologii, horoskopům a okultismu. Podobně jako Broadly, i trendový web The Cut zaměřený na styl a cílený na mladou generaci hlásí, že čtenářský zájem o příspěvky s tématikou znamení zvěrokruhu vzrostl v roce 2017 oproti roku 2016 o 150 procent.

Reklama
Reklama

Tam, kde generace lidí nad pětatřicet viděla v horoskopech nezávaznou zábavu ze zadních stran novin, přistupují mileniálové k této tématice s mnohem větší pečlivostí. Jdou do větších podrobností a dávají si záležet, aby znali přesný čas i místo narození k určení svého horoskopu.

Čtěte také: Mileniálové cítí chaos světa a přiklánějí se k čarodějnictví

Kouzla a magie pronikají i do populární kultury, což dokládají jak módní kolekce značek Vetements nebo Valentino, které citují znamení zvěrokruhu, ale také třeba epizoda skečového humoristického seriálu Broad City, kde se odehraje slet čarodějnic v newyorském Central Parku coby způsob, jak vstřebat vítězství Donalda Trumpa ve volbách.

„Jsem přesvědčená, že lidé se obracejí k mysticismu, spiritualitě a okultismu v nejistých časech,“ upřesňuje Zing Tsjeng. „Cítím, že mladí lidé žijí v jedněch z nejméně jistých časů, kam moje paměť sahá. Roste chuť zpochybňovat stávající pořádky, jít mimo předem stanovené společenské normy a poohlížet se po odpovědích jinde.“

Rebecca Nicholson si všímá, že důraz na znamení proniká třeba i do rozhovorů s mladými rappery. Zároveň upozorňuje, že tato tendence směrem k okultismu a čarodějnictví je východiskem pro lidi, kteří nejsou v základu nábožensky založení.

Podstatný tu je i jiný prvek. Komentář si všímá, že astrologie je nejvíce populární mezi ženami a v queer komunitě. Nabízí totiž jistou alternativu vůči systémům, které nefungují a outsiderům dozajista nevyhovují. „To se mi na tom líbí,“ říká jedna z respondentek v textu. „Že to je systém víry, který není definovaný ani hierarchií, ani mocenskou strukturou.“

Broad City
Broad City • Autor: Comedy Central

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Omlouvám se, to jsou dvě nejléčivější slova. A nejen v anglickém jazyce, ale nejspíše ve všech řečech, píše psycholožka Harriet Lerner, specialistka na rodinné vztahy a také autorka čerstvé knihy Why Won’t You Apologize: Healing Big Betrayals and Everyday Hurts. Ukázku z ní přináší server Psychotherapy Networker.

Lerner se v ní zabývá tím, co to skutečně znamená omluvit se a litovat. Když jsou slova „Je mi to líto“ řečena jako součást upřímně míněné omluvy, mohou být tou největší službou, jakou můžeme prokázat tomu, koho jsme urazili. Omluva může osvobodit ublíženého člověka od vzteku, hořkosti i pocitu křivdy. Dává smysl jejich realitě, kdy přiznáváme: Ano, pochopili jsme, jak se cítíte, a přebíráme za to odpovědnost.

Reklama
Reklama

Tak to funguje v běžné mezilidské komunikaci. Lerner však jde dál a všímá si, jak jsme především v posledním roce byli svědky mnoha a mnoha veřejných omluv – především agresorů v souvislosti s hnutím #MeToo a případy sexuálního obtěžování. „Prázdné, zmatené a sebestředné veřejné omluvy těch, kdo se provinili, nám poskytly vynikající příklady, jak zcela devalvovat institut omluvy,“ konstatuje Lerner.

Cituje z omluv Kevina Spaceyho, Dustina Hoffmana a Harveyho Weinsteina, aby poukázala na to, že člověk nemusí být expert na omluvy, aby poznal, že ti lidé toho skutečně nelitují. Veřejná omluva je tak svého druhu show. „Člověk, který se veřejně omlouvá, si chce zachránit svoji kůži – což je zcela normální lidská reakce. Ovšem osoba, kterou při této omluvě upřímně lituje, je on sám,“ popisuje autorka.

Nato Lener přechází k případům z vlastní praxe včetně dlouhodobého procesu náročného sbližování matky s už dospělou dcerou, kterou její otec (a matčin manžel) v dětství zneužíval. A svůj text pak uzavírá tím, že rok 2017 byl možná rokem nejfalešnějších veřejných omluv - ale stále věří v hojivou sílu těch privátních, které žádají velké úsilí od obou stran.

„Dobrá omluva vyžaduje, abychom usedli do horkého křesla a naslouchali s otevřeným srdcem hněvu ublížené strany vícekrát než jednou. Neexistuje větší dar – a zároveň není těžšího k darování, než když člověk odloží své obranné mechanismy, aby dokázal naslouchat bolesti druhých.“

 

 

Reklama
Reklama