středa 1. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pětisté výročí počátku církevní reformace přináší vážných textů o Martinu Lutherovi a jeho zásadním odkazu (jeden z nich vyšel před časem také v Respektu). Americká rozhlasová stanice nicméně NPR na seznam Lutherových zásluh dodává jednu skutečně zásadní – změnil také způsob, jakým se vaří pivo.

Luther a jeho následovníci totiž proti katolické církvi protestovali mimo jiné také tím, že propagovali užití chmele při výrobě piva. V té době se totiž chmel nepoužíval, místo toho bylo pivo ochucováno a „konzervováno“ směsí bylin a koření, v níž byla třeba skořice nebo rozmarýn. Chmel byl považován za otravný, divoce rostoucí plevel, proto nebyl ani zdaněný. „Církev chmel neměla v oblibě,“ říká v textu pivní kritik listu Wall Street Journal William Bostwick a mezi důvody počítá názor katolické mystičky a abatyše Hildegardy z Bingenu, která prohlásila chmel za škodlivý pro lidské tělo i mysl, kterou prý „rozesmutňuje“.

Reklama
Reklama

Vařit pivo za použití chmele byl tedy zkrátka další ze způsobů, jak rebelovat proti katolíkům. Již před Lutherem se chmel používal, v Bavorsku kupříkladu platil od roku 1516 zákon, podle něhož bylo možné pivo vařit pouze z vody, ječmene a chmele, reformace ovšem chmel skutečně přivedla na scénu. A nešlo jen antikatolickou symboliku.

Chmel byl rovněž hojně dostupný a levný - a přišlo se na to, že coby konzervační prostředek funguje mnohem lépe než bylinné směsi. Rebelie proti církvi se tak potkala s rodící se protestantskou pracovní morálkou a praktičností, která obchodníkům velela použít to, co bylo pro nejvýhodnější.  A obchodníci tak zjistili, že s chmelem pivo vydrží i delší cestu  - takže se z něj stal předmět mezinárodního obchodu.

Podobně jako Lutherovi otevřel cestu vynález knihtisku, protože s ním ztratila církev monopol na psané slovo, s nástupem chmele přišla také o „monopol“ na recept pro vaření piva.  Podle NPR Luthera – velkého milovníka piva, nápoj zmiňuje v řadě dopisů, jeho manželka prý vařila skvělé pivo - velmi těšila jeho role v propagaci chmele. V době, kdy voda nebyla zcela bezpečná, se pivo pilo jako dnes voda nebo káva. A jak připomíná  Bostwick: coby mnohem hutnější nápoj, než na jaký jsme zvyklí dnes, bylo také zdrojem kalorií pro méně majetné lidi.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Postfaktická doba a zvyšující se schopnosti umělé inteligence tvoří kombinaci, která vzbuzuje obavy i v méně bázlivých osobách. Kdo se děsí doby, kdy bude velmi obtížné, ne-li nemožné, rozeznat reálnou fotku či video od zcela umělé vytvořené, děsí se správně. Ta doba už totiž nastává.

Jak informuje on-line magazín Quartz, americká společnost specializující se na výrobu grafických procesorů  Nvidia oznámila, že je schopná vyrobit „fotky“ natolik realistické, že jsou k nerozeznání od skutečných fotografií. Vývojáři používají metodu, kterou lze zjednodušeně popsat jako „soutěž“ dvou algoritmů – jeden se snaží vytvořit co nejrealističtější obraz, účelem toho druhého je pak posoudit, zda jde o obraz skutečný či vytvořený.

Reklama
Reklama

Z tohoto neustálého soupeření dvou algoritmů se podle Quartzu stal základní kámen výzkumu týkajícího se umělé inteligence. Nvidia umí vytvořit uvěřitelné „fotky“ lidí, přírody, budov či předmětů. Uvěřitelné jsou proto, že kupříkladu pro vytvoření portrétu jsou algoritmy vytrénované prací s databází čítající třicet tisíc fotografií lidí.

Tato databáze algoritmy jednak naučila, jak vypadají lidé, ale že je také nutné dodat detaily typu plnovousu na mužské tváři nebo náušnic u portrétu ženy. Obrazy nejsou zcela dokonalé, ale jak Quartz upozorňuje, doba, kdy budou, není daleko.

https://www.youtube.com/watch?v=XOxxPcy5Gr4

Reklama
Reklama