úterý 8. 11. 2016

Americké volby

Do finále amerických voleb zbývají už jenom hodiny. Sledujte s námi souboj o křeslo amerického prezidenta.

Kdy a co dnes sledovat. První státy ukončí hlasování o půlnoci středoevropského času. Jedná se o Indianu a Kentucky - a v obou nejspíš vyhraje Donald Trump. První klíčové státy přijdou na řadu o hodinu později. Výsledky budou média předvídat rychle tam, kde je mezi kandidáty jasný rozdíl. V jednu hodinu ráno pražského času se ale uzavře také Florida a Virginie - tedy státy, které volby skutečně rozhodují. Pokud Hillary Clinton vyhraje Floridu, má už Bílý dům opravdu na dosah. Výsledek ovšem bude těsný a skutečné sčítání hlasů (na rozdíl od odhadů) může trvat i několik dní.

O půl druhé následují (mimo jiné) Ohio a Severní Karolína. První jmenovaný stát je symbolem americké deindustrializace a naštvaných bílých pracujících. Obama tady vyhrával, ale letos je to těsné a Trump obvykle mírně vede. Kdyby Hillary Clinton měla v kapse Floridu a vyhrála i tady, není už co řešit. Severní Karolína bude záviset na účasti černošských voličů a ta se v posledních dnech kampaně zdála být problematickou.

Reklama
Reklama

Ve dvě je pak na řadě balík sedmnácti států; některé z nich klíčové. Tady už budeme tušit, jak se věci vyvíjejí, i když samozřejmě čím těsnější výsledky, tím delší čekání a možná větší zmatky. Média budou výsledky odhadovat a může se stát, že si v některých okamžicích budou protiřečit.

U.S. Democratic presidential nominee Hillary Clinton greets the crowd in an overflow room at a…
Autor: REUTERS

Ve tři se volby přesouvají na středozápad, kde se ale dají výsledky celkem dobře předem odhadnout, pokud nedojde k velkým překvapením. Čím více se budeme blížit k západnímu pobřeží, tím častěji bude vítězit Hillary Clinton. O hodinu později bude zajímavá Arizona a Utah, dříve bašty republikánů, letos místa, která úplně jasná nejsou. Arizona se díky nárůstu hispánské populace pomalu přesouvá k demokratům; a i když ji letos asi ještě udrží Trump, budoucnost se může podobat třeba Coloradu, které bude již třetí prezidentské volby po sobě zřejmě patřit demokratům.

V mormonském Utahu vulgární Trump také příliš nefunguje, docela mu tam zatápí místní konzervativní kandidát Evan McMullin, dříve agent CIA. V Nevadě se podařilo podchytit tamní silnou hispánskou komunitu tak dobře, že podle mnohých analytiků jsou tam volby rozhodnuté už nyní díky účasti v předčasném hlasování. Fronty hispánských zaměstnanců hotelů a kasin v Las Vegas hlasujících proti Trumpovi vedly k uštěpačným poznámkám, že se republikánský kandidát své zdi přece jenom dočkal.

Vysoká účast hispánců je cítit i na Floridě a v dalších místech, což znamená velkou šanci pro Hillary Clinton. “Loupí, znásilňují a vraždí -  a někteří z nich jsou, řekl bych, slušní lidé,” prohlásil o přistěhovalcích z Latinské Ameriky Trump na začátku kampaně. “Loupí, znásilňují a vraždí - a někteří z nich mě možná připraví o Bílý dům”, glosoval to nedávno kdosi na Twitteru.

Celé hlasování bude končit až v šest ráno středoevropského času na Havajských ostrovech a na Aljašce. Kdo je příštím americkým prezidentem, nicméně budeme nejspíš vědět mnohem dřív, i když výsledky mohou být těsné a všechno se může zašmodrchat. Trump v případě těsné porážky nebude chtít výsledky uznat a také letošní matematika je komplikovanější než v jiných letech.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Celia Vargas patří k těm, kteří rozhodnou americké volby. Tedy rozhodnou je samozřejmě všichni, kteří hlasují,  ale na některé se pozornost upírá více než na jiné. První zprávy hovoří o překvapivě vysoké účasti voličů a ze všeho nejvíce ční právě nečekaně vysoký zájem Hispánců. List The New York Times přinesl nedávno reportáž o životě jejich komunity v Las Vegas.

Celia je sedmapadesátiletá Američanka, původem ovšem ze Salvadoru. Do Spojených států se dostala nelegálně, v dřevěné bedně na korbě náklaďáku. Za cestu zaplatila prodejem majetku a v Salvadoru nechala v péči rodiny své děti. Do země dorazila občanská válka, manžel, řidič autobusu, zahynul při výbuch bomby.

Reklama
Reklama

Celia dělala ledacos, pracovala jako uklízečka, roznášela noviny, šila v textilní továrně, hlídal děti, vařila. Požádala o povolení k pobytu, přestěhovala do Spojených států své potomky, znovu se vdala, rozvedla, získala občanství. Vdala. S manželem se přestěhovali do Las Vegas, narodilo se jim dítě. Pak manžela, který byl v USA díky politickému azylu, dvakrát chytila policie řídit pod vlivem zakázaných látek a po dlouhých tahanicích byl deportován ze země. Když to Celia vypráví, utírá si oči a ukazuje složky papírů mapujících pokusy spojit rodinu zase dohromady.

Reportáž je drtivé i povznášející čtení. Pořád se opakuje slovo práce. Pracovat pracovat pracovat. Vláda se o nám starat nemá, musíme se postarat sami o sebe. Musíme pracovat. Celia maká jako pokojská v hotelu. Má problémy se zády, podstoupila operaci kvůli rakovině prsu, kvůli mizerné zdravotní pojistce nasekala dluh ve výši 17 000 dolarů.

Na hrudi nosí dva odznáčky odborových organizací, které ovšem v jejím hotelu zatím nefungují, protože hotel nepodepsal s odboráři příslušné kontrakty. Je to nelegální, hotel je povinen vyjednávat ve chvíli, kdy určité procento zaměstnanců projeví zájem, jenže hotel na to kašle. Celia má kvůli tomu nižší plat i horší podmínky a patří k zaměstnancům, kteří se na agitaci ohledně odborářského členství podíleli - The New York Times popisují, jak se petice předávaly potají na toaletách a strkaly do kapes na parkovišti.

V jednu chvíli hrozil Celii vyhazov, pak ji hotel z obav před oplétačkami raději vzal zase zpátky. Článek má hezkou pointu: teprve v posledních řádcích vám dojde, komu hotel patří. „Za chvíli míří k dalším dveřím, další pokojská uklízí pokoj prezidentského kandidáta, jehož jméno je na županech, které skládá. Jméno je také na prázdných lahvích od vína, které sbírá, a na visačce, kterou nosí na hrudi. Prodává mu svoji práci, ale ne svůj volební hlas.“

Donald Trump slibuje svým voličům, že jim vrátí „jejich“ Ameriku a že za ně všechno potřebné zařídí. Celia patří do kategorie lidí, na které se tenhle slib nevztahuje - a která, alespoň podle toho, jak svůj pohled na život popisuje novinářům ze slovutného deníku, ani snad nic takového nechce. Fronty těchto Američanů na Floridě, v Arizoně nebo právě v Nevadě budou letos klíčové.

Reklama
Reklama