Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Levé křídlo Syrizy plánovalo zatčení guvernéra

Klíč k vysokým výdělkům • Po Financial Times je na prodej i podíl v Economistu • Plány na drachmu • Mýtus o duševních nemocech

Podpůrci vítězné strany Syriza těsně po volbách • Autor: ČTK, AP
Podpůrci vítězné strany Syriza těsně po volbách • Autor: ČTK, AP

List Financial Times přinesl mírně šokující, nebo naopak zcela očekávatelnou zprávu - záleží na tom, jak se na řeckou Syrizu díváte.  Píše o alternativním plánu levicového křídla vládní strany, který jeho přívrženci probírali v polovině července. Sešli se v aténském hotelu Oscar dva dny poté, co se lídři eurozóny v Bruselu dohodli s premiérem Tsiprasem na tom, že Řecko dostane šanci na třetí záchranný plán výměnou za tvrdé reformy.

Odhodlaně kupředu: lepší budoucnost chce pro Řecko nastartovat levicové hnutí Syriza. Potřebuje ale odpustit stávající dluhy zbídačené země. • Autor: Globe Media /  Reuters
Odhodlaně kupředu: lepší budoucnost chce pro Řecko nastartovat levicové hnutí Syriza. Potřebuje ale odpustit stávající dluhy zbídačené země. • Autor: Globe Media / Reuters

Debatéři pod vedením dnes již bývalého ministra energetiky Panagiotise Lafazanise ovšem promýšleli jiné plány. Podle deníku, který schůzku zrekonstruoval na základě rozhovorů s jejími účastníky i s novináři čekajícími před hotelem, plány obsahovaly návrat k drachmě. To by ještě nebylo tak šokující, ale spíše jde o metody, o nichž byla řeč. Členové tzv. Levé platformy, mezi nimiž jsou i komunisté starého střihu, plánovali v „revoluční atmosféře“ - jak zmínil jeden z účastníků -  v případě nutnosti zadržet guvernéra centrální banky a zmocnit se státních rezerv, v nichž předpokládali sumu dvaadvacet miliard euro. Ty by pokryly základní potřeby státu, zatímco by se připravovala nová drachma.

Na plán samozřejmě nedošlo, a FT jízlivě navíc podotýkají, že konspirátoři prokázali základní "nedostatek znalostí“ o ekonomice vlastní země i fungování eurozóny. Ve státních rezervách je prý jen deset miliard euro v hotovosti, což by zemi udrželo v chodu několik týdnů, ale určitě ne až šest měsíců, které jsou obvykle k přípravě a zavedení nové měny nutné. Ale hlavně by jim tyto peníze nebyly k ničemu – v okamžiku, kdy by obsadili státní rezervy a zmocnili se guvernéra, Evropská centrální banka by vyhlásila řecké eurové bankovky za neplatné. Někteří řečtí politici nyní volají po vyšetření celé záležitosti.

Není jasné, zda o tom premiér Tsipras věděl: doposud se k tajnému plánu nevyjádřil. Lafazanis, který byl 17. července z postu ministra energetiky odvolán, se ale nikdy netajil tím, že by Řecko mělo z eurozóny vystoupit. V neděli řekl, že opravdu vyzýval vládu, aby na rezervy sáhla, pokud by nebylo možné zajistit vyplácení platů a důchodů. Odmítl ale, že chtěl nechat zavřít guvernéra banky, pokud by odporoval.

Řecký list Kathimerini pak přinesl zprávu, že podobně drastický krok měl v úmyslu také někdejší ministr financí Janis Varufakis. Po dohodě s premiérem Tsiprasem měl ještě před volbami, v nichž jejich Syriza drtivě zvítězila, chystat zavedení paralelního bankovního systému, v rámci něhož by bylo možné v rychlosti přepnout z užívání eura zpět k drachmě. Součástí plánů mělo být  využití služeb „hackerů“, kteří by získali data od různých státních institucí.

Varufakis měl podle informací deníku o záměru otevřeně mluvit v polovině července během telekonference se zástupci nejmenovaných mezinárodních hedgových fondů. Jak informují kolegové z Aktuálně.cz, ex­ministr nejprve pravost informací potvrdil, byť zdůraznil, že šlo pouze o rezervní plán. Posléze však vše odmítl v ironickém tweetu, v němž skládá poklonu fantazii „pomlouvačů“.

Na původu záleží (Clark Kent) • Autor: Profimedia.cz
Na původu záleží (Clark Kent) • Autor: Profimedia.cz

Britský deník The Guardian upozorňuje na další doklad teze, že to, kam se narodíme, do značné míry ovlivňuje naše úspěchy v životě. Deník popisuje dlouholetý výzkum životních drah sedmnácti tisíc Britů narozených během jednoho týdne v roce 1970 provedený britskou Komisí pro sociální mobilitu a dětskou chudobu ve spolupráci s London School of Economics.

A jeden ze závěrů rozsáhlého zkoumání zní, že lidé pocházející z bohatých rodin mají o 35 procent vyšší šance dosáhnout na vysoké výdělky než nadanější lidé, kteří se ovšem narodili do chudších poměrů. Mezi další faktory, které podle studie hrají roli, se totiž nepočítají pouze reálné studijní výsledky, ale také další ukazatele, na něž jednoduše nemáme vliv: vzdělání rodičů či kvality školy, na kterou docházeli. V hledání práce pak potomkům bohatých pomáhají sociální sítě jejich rodičů. Tomuto fenoménu se říká „skleněná podlaha“ - na rozdíl od skleněného stropu, o nějž se postup vzhůru může zastavit, ač pro to nejsou jasně viditelné důvody, tady jde o lepší startovní pozici.

BBC se v sekci Future věnuje jednomu z nejurputněji přežívajících mýtů o duševních nemocech  - tedy že velmi často vedou k násilným trestným činům. To se samozřejmě čas od času stane - jako třeba v Česku tragédie na střední škole ve Žďáru nad Sázavou, při němž schizofrenička loni na podzim zavraždila jednoho tamního studenta a další zranila. Debata, která se následně rozpoutala, v lecčems připomíná diskusi, jež nastala po pádu letadla German Wings ve francouzských Alpách, při němž zahynulo 144 pasažérů a šest členů posádky. Jak známo, letoun poslal k zemi jeden pilotů, o němž později vyšlo najevo, že trpěl depresemi.

Tyto debaty se obvykle vedou ve vyhrocené atmosféře a silně v nich zní obavy z duševně nemocných a z nebezpečí, které představují pro společnost. Jak ale připomíná BBC, statistiky podobné obavy nepotvrzují: lidé s duševními potížemi jsou obvykle více nebezpeční sami sobě než druhým. Násilné činy páchá jen velmi malé procento lidí, kteří se potýkají s podobnými obtížemi. A navíc – opět v rozporu s obecným přesvědčením – tato čísla v posledních letech nerostou.

The Economist, březen 2014 • Autor: Respekt
The Economist, březen 2014 • Autor: Respekt

Po informaci o chystaném prodeji deníku The Financial Times se objevila další zásadní zpráva ze světa médií: vydavatelský konglomerát Pearson se chystá prodat část dalšího prestižního média ve svém vlastnictví - padesátiprocentní podíl v týdeníku The Economist. Podle množících se zpráv se ke koupi chystají držitelé dalších podílů v čele s Johnem Elkannem, členem významné italské průmyslnické rodiny Agnelliů, do jejíhož úctyhodného impéria patří třeba automobilka Fiat a z novin většinový podíl v italském listu Corriere Della Sera.

Pokud se nicméně prodej uskutečnil, nebude to znamenat, že Agnelliové budou Economist – kvůli komplikovaně struktuře společnosti -  zcela kontrolovat. Podle odhadů by mohl Pearson za podíl z Economistu získat až půl miliardy euro. Mezi zájemci se objevily také vydavatelské společnosti jako Bloomberg, Reuters či Alex Springer. Economist patří k nejprestižnějším a nejčtenějším světovým médiím (globální náklad se pohybuje kolem 1,6 milionu výtisků).

Video:  Afroameričana Alexe Landaua vychovávali bílí adoptivní rodiče s tím, že na barvě kůže nezáleží. Věřil tomu až do svých devatenácti, kdy ho denverský policista zastavil za špatné odbočení, nechal ho vystoupit z auta a začal ho bít do tváře a vyhrožovat mu zabitím. V animovaném filmu spolu se svou matkou vyprávějí, jak je to oba navždy změnilo.

Kulturní tip:  555. AVU. Praha, 28. 7. V rámci prezentování letošních pěti finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého tentokrát dojde na Vojtu Fröhlicha. Zapálený horolezec a propagátor důstojného školního stravování se představí od 12.30 v Klubu AVU. Což je logické, neboť je jeho provozovatelem a v kantýně bude nejen debatovat o vlastní práci, ale též vařit. „Většinu Fröhlichových akcí spojuje důraz na fyzickou přítomnost umělce, která je v jeho případě vedena až romantickou touhou uchopit umělecký projev absolutně, s nasazením všech sil. K běžnému životu, například provozování kantýny, se staví jako k uměleckému dílu a v umění tvoří na bázi každodenního, i když poněkud adrenalinového života. Pozvání na oběd tak návštěvníkům umožní nahlédnout do Fröhlichovy skutečně netradiční kuchyně,“ lákají pořadatelé.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].