V rozpětí několika minut vygradovaly v úterý ve Spojených státech dva vyšetřovací a soudní procesy spjaté s vyšetřováním Donalda Trumpa a jeho možné spolupráce s Ruskem. Smyčka se utahuje: Trump byl nyní jedním ze svých nejbližších spolupracovníků obviněn z trestné činnosti s účelem ovlivnit výsledek prezidentských voleb v roce 2016. Jak píše The New Yorker: “Teď už otázka nestojí, zda Trump porušil zákon. To je vyřešeno … Prezident Spojených států je nyní formálně označen za účastníka zločinného spiknutí s účelem obelhat americkou veřejnost a ovlivnit výsledek voleb. Kdyby nebyl prezidentem, čelil by Trump téměř jistě obvinění”.
Pojďme ale popořádku. Bývalý šéf Trumpovy předvolební kampaně Paul Manafort byl v úterý shledán vinným z osmi trestných činů: pětinásobného vyhýbání placení daní, dvojnásobného bankovního podvodu a jednoho zamlčení existence zahraničního bankovního konta. Devětašedesátiletému politickému poradci hrozí mnoho desítek let vězení a zároveň čelí dalšímu soudnímu procesu. Žádný z činů, z nichž ho soud uznal vinným, se přímo netýká Trumpovy kampaně, ale Manafort bude pod velkým tlakem, aby začal přece jenom spolupracovat se zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem výměnou za nižší trest.
Je totiž považován za možný klíč k domnělé spolupráci Trumpovy kampaně s Ruskem. Doložené trestné činy pocházejí z doby jeho těsné spolupráce s ukrajinskými oligarchy podporujícími proruského prezidenta Janukoviče. Pozdější šéf Trumpovy kampaně od nich pobíral miliony dolarů výměnou za poradenské služby ukrajinskému prezidentovi a tajil je před americkými úřady. Po Janukovičově pádu se milovník rozmáchlého životního stylu dostal do zásadních finančních problémů, z nichž plynuly nejen další bankovní podvody, ale taky motivace. V době, kdy nastoupil bezplatně do čela Trumpovy předvolební kampaně, neměl žádný doložitelný zdroj příjmů, zato kupu dluhů. S funkcí získal přístup a vliv na prezidentského kandidáta, aniž ztratil bývalé kontakty na Kreml. Vyšetřovatel Mueller tak může doufat, že si Manafort přece jenom vzpomene, jak a čím se hodlal v onom období živit.
Ještě závažnější je kauza číslo dvě, přiznání bývalého Trumpova osobního právníka a muže na špinavou práci Michaela Cohena. Ten se oficiálně doznal k tomu, že “na příkaz kandidáta” (tedy Trumpa) zařídil výměnou za mlčenlivost platby dvěma ženám, jež tvrdily, že měly milostný poměr s budoucím prezidentem. V očích americké justice jde o porušení zákona o financování volebních kampaní a snahu nekalým způsobem ovlivnit výsledek voleb. Ani v tomto případě nejde o spolupráci s Ruskem, ale prezident je označen za strůjce podvodu a také za kapitálního lháře.
Spojené státy čekají za necelé tři měsíce klíčové volby do obou komor Kongresu. Pokud v nich zvítězí demokraté, budou mít možnost zahájit proces odvolání prezidenta z funkce. Muellerovo vyšetřování přitom zdaleka není u konce, Trump vidí, že podobný osud, jaký potkal jeho blízké spolupracovníky, se chystá pro členy rodiny - konkrétně syna Donalda Trumpa Jr, který doložitelně aktivně očekával ruské informace skandalizující demokratickou protikandidátku Hillary Clinton, a prezidentova zetě Jareda Kuchnera.
Komentátor deníku Financial Times Edward Luce líčí, že se Spojené státy v tuto chvíli dost možná šinou směrem k ústavní krizi. Trump se může pokusit Muellera odvolat. To by mohl zvrátit Kongres, což je v případě vítězství demokratů téměř jisté, v případě nadvlády republikánů naopak velmi nejisté. Trump také může omilostnit odsouzené muže, čímž vyrazí Muellerovi z rukou jeho hlavní vyšetřovací nástroj, vymáhat výpověď proti prezidentovi výměnou za shovívavost při vynášení rozsudků. I to by mohlo a nemuselo způsobit poprask v Kongresu a případný pokus o impeachment.
Další bitva se odehraje o to, zda prezident musí, či nemusí vypovídat před vyšetřovací komisí. Trumpovi se rozhodně nechce - obává se, že se chytí do pasti vlastních lží a bude kvůli nim nakonec obviněn nikoliv ze spolupráce s Ruskem, ale z pokusu o maření výkonu spravedlnosti (přesně to se stalo Billu Clintonovi).
Zdá se, že klíčové budou listopadové volby. Veřejnost přitom poslední dobou Muellerovo vyšetřování dosti kritizovala, na jeho straně stojí okolo 47% Američanů, Trumpův postoj jich hájí zhruba 34%. Jaké budou reakce veřejnosti na dvě úterní klíčové události, zatím nelze odhadnout.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
