pondělí 25. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Počátkem letošního roku se na krátkou chvíli mohlo zdát, že bude Martin Schulz do poslední chvíle bojovat o volební výhru. Jeho sociální demokracie v lednu vyletěla v průzkumech o deset procent a vyrovnala křesťanské demokraty. Schulz byl na chvíli oblíbenější než Angela Merkel a po dekádě potupných porážek cítila SPD šanci na výhru. Nakonec byla krátká zimní euforie další epizodou v příběhu politického utrpení, které hlavní německá levicová strana v éře Angely Merkel zažívá.  A zdá se, že nikdo zatím nenabízí recept, jak by se SPD mohla zase stát potřebnou stranou.

Ve víkendových volbách dostala jen 20,5 procent hlasů, nejméně v historii. Tragické je to z pohledu SPD zvláště proto, že za sebou nemá špatné vládnutí. Reálné příjmy jejích voličů rostou a prosadila mnohé sliby z předchozí kampaně, například zavedení plošné minimální mzdy. Jenže právě zde leží příčina toho, že SPD nemohla vést plnokrevnou předvolební kampaň. Osm z dvanácti let éry Angely Merkel byla SPD menším koaličním partnerem. Nemohla se proti kancléřce ostře vymezit, protože nesla odpovědnost za minulé roky společného vládnutí. Chyběl jí proto i alternativní program.  Jen třiadvacet procent voličů si v červnovém průzkumu myslelo, že by vláda vedená SPD dělala zásadně odlišnou politiku než kabinet v čele s Merkel.

Reklama
Reklama

SPD působila na politické scéně přebytečně. Při srovnání s nabídkou CDU, Zelených a FDP nebylo jasné, proč volit zrovna ji. Šéf strany Martin Schulz v kampani vsadil na téma sociální spravedlnosti, jenže Němci jsou se svou osobní situací vesměs spokojeni a téma nerovnosti je nijak nestrhlo. SPD se nenávratně se drolí tradiční voličská základna, a přitom jí chybí jasné téma do budoucnosti.

SPD byla od svého vzniku jasně dělnickou stranou, volili ji zvláště zaměstnanci z továren, jejichž životní úroveň během desetiletí setrvale rostla. S tímto rozvojem se měnila i ekonomika a společnost: klasičtí dělníci mizí, jejich děti už sociální demokraty pouze z vděčnosti za minulé úspěchy nevolí. Konkurenční CDU má v tomto bodě výhodu - písmeno U v jejím názvu říká, že se jedná o “unii”. Tedy že má od počátku širší voličskou základnu z řad katolíků i evangelíků, konzervativnějších venkovanů i liberálnějších městských vzdělaných vrstev. Společenskou proměnu proto zatím zvládá lépe než SPD, stojí na vícero pilířích.

Po volebním debaklu se SPD rozhodla jít do opozice a je to z jejího pohledu správné rozhodnutí. Do čela strany se nejspíše dostanou nové a mladší osobnosti, třeba Andrea Nahles nebo Manuela Schwesig. SPD získá čas na promyšlení a propagaci nových idejí, které bude v příštích volbách nabízet coby alternativu k CDU. Také to SPD příště uvolní ruce k vedení plnokrevné kampaně. A navíc se šance na úspěch zvýší i proto, že již nejspíše nebude soupeřem neporazitelná Angela Merkel - a CDU po jejím odchodu možná bude řešit vnitřní spory mezi stranickými křídly.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo odhad stranických preferencí a volební model za letošní září. Na prvním místě se opět objevilo hnutí ANO s téměř 31 procenty, nicméně oproti červnovým predikcím od stejné agentury mu výsledek mírně klesl. Vypadá to, že kauza Čapí hnízdo a vydání předsedy strany Andreje Babiše a místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání hnutí nepatrně uškodily; v červnovém průzkumu totiž ANO obdrželo 34 procent.

Na druhém místě se necelý měsíc před parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny umístila ČSSD s 13 procenty, následována KSČM (11 procent) a ODS (9 procent). Výrazný vzestup zaznamenala Okamurova SPD a Piráti, kteří by se dostali do Poslanecké sněmovny společně s lidovci. Naopak TOP 09 by s necelými 4,5 procenty zůstala těsně před branami parlamentu. Preference hnutí STAN se stále pohybují okolo tří procent.

Reklama
Reklama

Co se volební účasti týče, přes 60 procent občanů odpovědělo, že se říjnových voleb chystá zúčastnit. Devatenáct procent voličů se prozatím nerozhodlo, zda k volebním urnám na podzim dorazí – pokud by tak učinili, nejčastěji by volili ANO, ČSSD nebo KSČM.

Volby - září 2017
Autor: CVVM

Volební preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám a simuluji rozvržení voličských hlasů v nadcházejících volbách při současných preferencích.

https://twitter.com/etabery/status/912330652636385280