pátek 13. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Anatolij Kartašov žije ve vesnici Gorjuny, tři sta kilometrů západně od Moskvy. Je mu padesát devět let a živí se jako instalatér. Jeho prorezlá Lada Niva čeká na správku, a tak do práce chodí už za rozbřesku devět kilometrů. Může tak do školy doprovodit i desetiletou dceru.

O polední pauze jde místo oběda na poštu, kde pomáhá s nakládáním balíků, protože tam pracují jen dívky a ženy a “některé balíky jsou těžké, co by si s nimi počaly”? A když už je na městské poště, zaplatí složenky svých starých sousedek z vesnice, “které sotva dojdou do koupelny, natož sem”.

Reklama
Reklama

Po odpolední práci zajde do obchodu, nakoupí pro sebe i pro jiné sousedky a sousedy, kteří tam zajít nemohou nebo nemají čas, vyzvedne dceru ve škole a s nákupními taškami v rukou jde devět kilometrů zpátky do Gorjun. “Kdyby každý udělal každý den jeden dobrý skutek, třeba jen úplně maličký, i kdyby mu za něj nikdo nepoděkoval, svět by byl lepší místo,” říká Anatolij Kartašov.

Krátkou reportáž o lidské dobrotě z lesů západního Ruska přinesla televize Současnost a  Rádio Svobodná Evropa.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Update: V sobotu ve tři hodny ráno našeho času přinesly agentury zprávu, že americký prezident Donald Trump oznámil v pátek vojenský úder proti Sýrii jako reakci na chemický útok ve městě Dúmá, který USA přičítají režimu Bašára Asada. Ve východní části syrské metropole Damašku zaznělo několik mohutných výbuchů, informovala nad ránem s odvoláním na očité svědky agentura Reuters. Podle Trumpa byl úder veden na místa spojená s produkcí a skladováním chemických zbraní. K útoku byly podle všeho použity řízené raketové střely, jež mohou být odpalované z lodí ve Středozemním moři i z letadel. K akci se připojily také Francie a Británie. 

 

Reklama
Reklama

Původní zpráva: Začátkem týdne to vypadalo, že útok Spojených států proti syrským jednotkám Bašára Asada je na spadnutí - navzdory výhružkám Asadova hlavního spojence, Ruska. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa byla vyšponována na maximum. “Rusko přísahá, že sestřelí každou raketu vypálenou na Sýrii. Připrav se, Rusko, protože rakety se blíží, krásné, nové a “inteligentní”! Neměli jste vstupovat do partnerství s Plynem Vraždícím Zvířetem, který zabíjí vlastní lidi a ještě si to užívá!” tweetoval americký prezident. K útoku se připravovala nebo připravuje také Velká Británie a Francie.

Co přijde, však zatím stále není jasné, a nervozita je citelná - jak dobře ukazuje BBC se svou otázkou, zda směřujeme ke třetí světové válce. Vztahy Západu a Ruska se zhoršují již delší dobu a i tentokrát stojí příkře proti sobě. Rusko rozhodně odmítá, že by Asad použil v Sýrii chemické zbraně, že celý útok proti civilnímu obyvatelstvu je podvod.

_100831771_syria_pre-strikes_map_640
Autor: BBC

Ruský ministr zahraničí Lavrov v pátek prohlásil, že má pro takové tvrzení “nezvratné důkazy”, a že útok byl zinscenován jako součást “rusofobní kampaně” vedené jednou zemí, kterou ovšem nejmenoval. Takový postoj je v příkrém rozporu s výroky americké velvyslankyně při OSN Nikky Haley a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří tvrdí, že mají “dost důkazů” o tom, že Asad provedl chemický útok proti civilnímu obyvatelstvu. Zpráva OSN vydaná minulý rok přinesla zjištění, že Asad v minulosti chemické zbraně skutečně používal.

Zároveň se nicméně množí náznaky, že USA, Británie a Francie odvetu dobře zvažují a zatím váhají – byť situace se může kdykoliv změnit. The New York Times tvrdí, že ministr obrany Jim Mattis v průběhu čtvrtka vyvíjel uvnitř americké administrativy tlak na to, aby případné údery proti Sýrii oddálil. Žádal údajně další důkazy a odvolával se na obavy, že odveta může eskalovat do širšího konfliktu mezi Západem, Ruskem a Íránem. Mattis dokonce veřejně prohlásil, že „nám jde o ochranu životů nevinných lidí, ale na širší strategické úrovni jde o to, jak se nám podaří zabránit tomu, aby se situace vymkla kontrole”.

Opatrnost byla cítit také z Británie. Premiérka Theresa May sice v parlamentu prohlásila, že chemické útoky ve městě Dúmá “nemohou zůstat bez odezvy”, ale The Guardian cituje zdroje v Downing Street, podle nichž by vláda ráda postupovala obezřetně a “jeden krok po druhém”.  Britové nicméně dávali najevo, že jsou v tomto bodě závislí na postupu Američanů, jejichž prezident situaci verbálně zásadně vyhrotil. Zároveň se zdá, že Theresa May bude mít v případě vojenské akce podporu své strany, naopak opoziční předák Jeremy Corbyn bude pravděpodobně své poslance nutit k tomu, aby vojenský zásad odmítli. Kolik labouristických poslanců se vzepře, není jasné.

Trump a s ním i jeho západní spojenci se v každém případě ocitli v rozhodující situaci podobné té, z níž vycouval v roce 2013 Barack Obama. Pokud nebudou reagovat, pomohou Asadovi opět prolomit desítky let trvající tabu proti používání braní hromadného ničení: potvrdí jeho beztrestnost a svou slabost vůči tlaku Ruska. Pokud zaútočí, hrozí přímá konfrontace s Moskvou.

Reklama
Reklama