Hlasuj jako Beckham

Fotbalista David Beckham se přidal k celebritám, jež se vyjádřily k nadcházejícímu referendu o setrvání Británie v EU - a na rozdíl od svých kolegů na trávníku, kteří veřejně promluvili, se postavil na stranu Remain, tedy zůstat.

Bývalý hráč Manchester United na svém facebookovém profilu napsal, že měl to štěstí žít a hrát v několika „skvělých evropských městech jako Madrid, Miláno nebo Paříž“ a právě mix hráčů z různých koutů Evropy udělal z jeho klubu tak silné mužstvo.

„Manchester United je sice anglický tým, ale byli jsme lepší a úspěšnější kvůli dánskému brankáři Peterovi Schmeichelovi, kvůli vedení Irem Royem Keanem a díky schopnostem Francouze Erika Cantony.“

Podle Beckhama, kterého dnes živí reklama a je dobrovolným ambasadorem Unicef, na tom budou jeho děti a vnuci a celá Británie lépe, když budou světové problémy „řešit společně, a ne sami“.

"Proto budu hlasovat pro setrvání,“ napsal bývalý hráč a svého času trendsetter mužských účesů. Do jaké míry bude mít jeho veřejné vystoupení vliv, není příliš jasné. Beckam je dnes vnímán hlavně jako manžel veleúspěšné módní návrhářky a bývalé Spice Girl Victorie.

Na Twitteru pod jeho oznámením se hned rozjela diskuse považující jeho podporu táboru Remain za polibek smrti. Mimo jiné proto, že měl „Evropu tak rád, že odešel na několik let hrát do Ameriky“, jak mu vzkázal jeden uživatel.

Nigérie má dlouhodobý problém s elektřinou. Prakticky všichni tamní obyvatelé jsou připojeni k jedné státní rozvodné síti - a ta je v děsivém stavu. Jen každý pátý Nigerijec má tak spolehlivou distribuci, že dokouká film v televizi do konce (nebo dovaří večeři či dopere prádlo). Pro zbylých osmdesát procent jsou výpadky běžnou zkušeností.

Až doposud to občané nejlidnatější africké země řešili nákupem generátorů, což není drahé zařízení, ale je nákladné na údržbu, závislé na ceně nafty … a také smrdí. Provozovala je polovina tamních domácností. Jiná možnost - solární panely - tak úspěšné nebyly. Zaprvé jsou naopak drahé na pořízení, zadruhé vůči nim (i přes úspěch ve východní Africe) panuje v Nigérii skepse ohledně spolehlivosti.

To se rozhodla změnit tamní firma Arnergy. Přišla s nápadem pronajímatelných panelů, což dovoluje překonat lidem obavu, že drahá věc nebude fungovat. Takhle platí jen za měsíc užívání, elektřiny odeberou tolik, kolik panelů si pronajmou - a pokud se ukáže, že soláry „nefungují“, mohou přestat. Ukazuje se ovšem, že soláry fungují, a obzvlášť v Nigérii, takže lidé nepřestávají a firma pro letošek počítá s desetinásobným zvýšením příjmů oproti loňsku.

Už teď se může těšit také na subvence jednotlivých regionálních vlád i státní rozvojové banky, protože se ukazuje, že ve spolehlivé elektrifikaci měst i venkova je úspěšnější než státní agentury. Česko si může zafajfkovat další položku, v níž jsou rozvíjející se státy moudřejší.

Kuřecí farmy malé kohoutky zahrabávají do země nebo zabíjejí plynem. Kohoutci totiž pochopitelně nesnášejí vajíčka - a druhy slepic, které na vejce chováme, jsou navíc příliš malé na to, abychom se uráčili průmyslově zpracovávat a jíst jejich maso. Nedávné (a nijak zvlášť zakrývané) zjištění této dlouhodobé praxe mnoha firem však vedlo k poměrně rychlé reakci vajíčkařského průmyslu. Do roku 2020 prý s krutou praxí přestanou. Ale to neznamená, že budou zadarmo živit neužitečné ptačí krky.

S jejich podporou dvě firmy vyvíjejí technologii, která pozná pohlaví právě sneseného vajíčka. To dnes není možné: co se z vejce vyklube, zjistíme, až když se to skutečně vyklube. Znalost pohlaví by velkovajíčkárnám ušetřila místo za kohoutí vejce - a logicky pak i „ekonomickou nutnost“ kohoutky hromadně zabíjet. Kohoutí vajíčka by prý firmy nevyhazovaly, ale hledaly pro ně jiné uplatnění. Třeba ve farmacii - výroba vakcíny proti chřipce spotřebuje celosvětově sto milionů oplodněných vajec ročně.

Ruské letectvo shazuje na Sýrii zakázané kazetové bomby. Pro vojenské analytiky to není žádné překvapení; 16. června například Rusové u syrsko-irácké hranice bombardovali touto municí povstalce proti režimu Bašára Asada podporované Američany. Novinkou je, že nyní nechtěně nabídla veřejnosti důkaz o používání kazetových bomb sama propagandistická mašinérie Kremlu.

Kanál RT, dříve Russia Today, ruskou vládou financované zpravodajství pro zahraničí, totiž odvysílalo reportáž o návštěvě ministra obrany Sergeje Šojgu na ruské letecké základně Chmeimim v Sýrii, která se uskutečnila 18. června. A jeden ze záběrů zachycuje vojáka přicházejícího ke spodní části bombardéru, na které jsou jasně vidět kanystry se zakázanou municí RBK-500.

Na záběry upozornil Conflict Intelligence Team, nevládní organizace zabývající se ruskými zločiny na Ukrajině a v Sýrii. Kanál RT je vzápětí z televizní reportáže vymazal a nahradil je jinými, původní verze však zůstala na internetu. Ale jak v pondělí informovala BBC, záběry kazetových bomb byly kupodivu později do reportáže vráceny; důvod není znám.

Kazetová munice je směsí mnoha menších výbušnin, které se vysypou ze společného kanystru odhozeného bombardérem a zasáhnou díky tomu velké území. Útočník proto nemůže spolehlivě odlišit vojenské cíle od civilistů. Řada bomb navíc nevybuchne a zůstane hrozbou pro budoucnost podobně jako miny. Mezinárodní dohodu o zákazu těchto zbraní ovšem kromě Ruska nepodepsaly ani Spojené státy.

Video: Proč dodnes fungují gagy Bustera Keatona?

Kulturní tip: Pěna dní. ČT art 21.6.2016 21:10