úterý 16. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jedenasedmdesát let po konci druhé světové války už logicky není moc pamětníků, kteří by hrůzný konflikt zažili jako dospělí lidé. A asi nebudeme daleko od pravdy, když konstatujeme, že stopětiletá Brunhilde Pomsel představuje posledního žijícího člověka, který se pohyboval v nejvyšších kruzích nacistického režimu. A právě nyní, na sklonku života, se rozhodla vůbec poprvé promluvit o letech, které strávila jako osobní sekretářka šéfa nacistické propagandy Josepha Goebbelse.

Jde o starou dámou, jíž by bylo možné leccos odpustit. Přesto zůstává po rozhovoru, který poskytla deníku The Guardian a před tím autorům německého dokumentu The German Life, který měl právě premiéru na festivale v Mnichově, výrazná pachuť. Pomsel mluví o tom, že ne každý měl odvahu se nacistům vzepřít a že běžní Němci nevěděli to, co víme dnes. Ve zmíněném dokumentu říká, že jediné, co o Geobbelsovi věděla, bylo to, že byl skvělý herec.

Reklama
Reklama

Bundesarchiv_Bild_183-1989-0821-502,_Joseph_Goebbels

Odvahu postavit se brutálnímu režimu samozřejmě každý neměl, byť se takových lidí našlo dost - a je jasné, že o plynových komorách a o plánu vyvraždit evropskou židovskou populaci se nepsalo na prvních stranách německých novin. Jenže nejen z Goebbelsova ministerstva, kde byla svědkem falšování informací, dobře věděla, že její židovští, romští či nacistům politicky nepohodlní spoluobčané postupně ztrácejí práva a svobody, až nakonec zmizeli neznámo kam.

Ale hlavně. Dnes už tedy všechno víme – a přesto nic to tuto ženu nevede k výraznější reflexi. O holocaustu mluví jako o „té záležitosti Židů“ a mimořádně výmluvná je informace, že osud dětské židovské kamarádky Evy, která jednoho dne zmizela, ji zajímal až šedesát let po konci války. Až v roce 2005 se tak v berlínském památníku holocaustu dozvěděla, že Eva byla v listopadu 1943 deportována do Osvětimi a o dva roky později prohlášena za mrtvou.

https://www.youtube.com/watch?v=OghZCxxBktA

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Víme, že fenomenální americké gymnastce Simone Biles se rekordní zisk pěti zlatých medailí z jedné olympiády, v něž doufala, už nepodaří. Na kladině ji chyba – uklouznutí levé nohy - odsunula až na třetí příčku. Přesto je tato devatenáctiletá rodačka z Texasu již dnes prohlašovaná za nejlepší gymnastku všech dob; také proto, že zvládne cviky, které mají problém replikovat nejen její ženské kolegyně, ale i mužští gymnasté.

Magazín New Yorker v květnu přinesl obsáhlý profil tehdy trojnásobné mistryně světa - a pokud má někdo chuť si číst o cestě této skromně působící sportovkyně na gymnastický vrchol, neměl by tento portrét minout. Ukazuje veselou a skromnou dívku, která sice mimořádně tvrdě pracuje na mimořádně úspěšné kariéře, ale stále je to teenagerka se zálibou v nakupování a „snapchatování“ s přítelem, o kterém tvrdí, že není její přítel.

Reklama
Reklama

Jako u každého správného sportovního velkopříběhu ani tady nechybí obtížné začátky – v Simonině případě je představuje matka s problémy s alkoholem a drogami – i zachránci, tady dědeček a jeho druhá žena, kteří dívku i její mladší sestru adoptovali. A samozřejmě tvrdá práce. i ohromný talent zjevný od útlého věku, který fascinuje i ji samu a umožňuje jí dosáhnout extrémních výkonů s udivující lehkostí.

Reklama
Reklama