pondělí 6. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Překvapivě dobré zprávy přicházejí z eurozóny. Evropská ekonomika zaznamenala již čtrnáctý měsíc růstu, nezaměstnanost v zemích platících eurem poklesla na jednocifernou úroveň. Leden byl - měřeno počtem nově vzniklých pracovních míst -  nejúspěšnějším měsícem za posledních devět let. Investoři a podnikatelé jsou ostatně v odhadu evropského vývoje nejvíce optimističtí za posledních šest let.  „Data kontrastují s obecně rozšířeným vykreslováním eurozóny jako stagnujícího, zastaralého a nevýkonného prostoru,“ píše se v článku, který v pondělí otevíral web Financial Times.

Je však otázkou, na jak pevných základech čerstvý úspěch stojí: pomalý růst trápí Itálii a problémy tamních bank, stejně jako křehká situace v Řecku, ho mohou v mžiku zmařit. FT přesto citují hlavního ekonoma banky UniCredit Erika Nielsena, který optimistický tvrdí: „Neustále mě udivuje negativismus směrem k Evropě, který je založený na dost povrchním čtení dat – nebo na alternativních faktech,“ říká.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Jedním z míst, kde se z mladých, problémových lidi nejčastěji stávají islámští extremisté jsou věznice. Radikální ideologie se v celách a na chodbách věznic šíří, charismatický islamista dokáže o svém výkladu víry přesvědčit řasu spoluvězňů. Evropské vlády se tomuto fenoménu brání a jednou z cest je vysílání imámů do věznic. Jednoho vězeňského imáma autor dnešního menu potkal v německém Hesensku, které patří k centrům německé radikální scény – a též k místům, kde se nejvíce promýšlí prevence radikalizace mladých muslimů.

Pozdní čtyřicátník Husamuddin Meyer jako puberťák procestoval Evropu a proto po maturitě hledal novou cestovatelskou výzvu. Psal se rok 1989 a s kamarády vyrazil na motorce na Saharu a zážitky z této cesty byly pro jeho další život určující. Zanechal původně plánovaného studia matematiky, přihlásil se na etnologii a orientalistiku a studium ho přivedlo k ročnímu pobytu v západoafrickém Senegalu. V převážně muslimské zemi poznal svou pozdější manželku - a sám konvertoval k islámu. K jeho mystickému, liberálnímu, súfijskému proudu, který je v tolerantní západní Africe zakořeněný. Po návratu do Německa dostudoval a stal se imámem.

Reklama
Reklama

V roce 2008 ho ředitelka věznice pro mladistvé ve Wiesbadenu oslovila s nabídkou, zda by nechtěl pravidelně chodit za muslimskými vězni a hovořit s nimi o životě. Meyer se stal úplně prvním německým vězeňským imámem. “Začalo to pátečními kázáními, v nichž jsem měl šanci na vězně působit, něco jim sdělit. Po modlitbě se mnou chtěli řešit své trable: problémy s přítelkyní, budoucnost po propuštění z basy. Velmi brzy jsem do věznice začal chodit na osm a více hodin týdně,” říká Meyer. Až během vězeňské práce zjistil, jak mezi mladými, problémovými chlapci roste vliv extremistické ideologie. “V prvních letech zdejší vězni o islámu nevěděli vůbec nic, v jejich rodinách se koneckonců příliš nepraktikoval. Postupem času jsem ale cítil změnu. Noví vězni už mi přednášeli verše z koránu a náboženské slogany. Bylo mi z výběru veršů jasné, že předtím měli kontakt se radikální scénou. Verbíři extremistů se na drobné kriminálníky, prodejce drog vyloženě zaměřili. Někdy jim říkali, že džihád je poslední šancí, jak se mohou vykoupit ze svých hříchů.”

Vězni se Husamuddina Meyera na společných sezeních často ptají, zda jsou pravdivé extremistické názory o islámu, Meyer pak čte pasáže z Koránu, vypráví o kontextu, povídá si. Cílem je dát vězňům argumenty, kterými se proti extremistům budou schopní sami bránit. Zemská vláda Hesenska do tohoto snažení dál investuje. Rozpočet každým rokem stoupá, ve spolkové zemi nyní působí již patnáct vězeňských imámů (mají různě velké úvazky) a cílem je rozšířit tuto péči do všech věznic pro dospělé a mladistvé. Je to trend, který se netýká jen Hesenska: vězení jako ohniska radikalizace rozpoznala i Francie a Evropská komise a vysílání duchovních a dalším aktivitami se mu snaží bránit.

O situaci ve Francii čtěte například zde.