úterý 17. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Miloš Zeman v minulém týdnu v rozhovoru pro Český rozhlas PLUS uvedl, že se v České republice pohybuje člověk podezřelý z napojení na islamistické teroristy (více v Prozradil Zeman tajné informace o teroristech, nebo chce jen vyvolávat strach?). Jeho tvrzení žádný další kompetentní zdroj nepotvrdil. Politické špičky se naopak s odvoláním na informace zpravodajských služeb jaly veřejnost spíše uklidňovat. V Otázkách Václava Moravce pak přišel poslanec ODS Blažek s tvrzením, že se jedná o dlouhodobou metodu práce současné hlavy státu. Tedy zveřejňovat informace, které se týkají bezpečnosti a zpravodajských služeb a ne vždy mohou být informace „přesné“. Na tento výrok jsme se podívali podrobněji.

Miloš Zeman skutečně v minulosti publikoval téměř až bombastické informace, které se později ukázaly jako nepodložené nebo zcela nepravdivé. Zmínit můžeme např. jeho tzv. „kufříky“ z roku 1996 a 1998.

Reklama
Reklama

V prvním z nich Zeman jako opoziční politik přišel s tvrzením, že ministr vnitra Ruml a BIS plánují změnit Českou republiku v policejní stát, což měla dokládat řada dokumentů. To se později ukázalo jako podvrh, jenž se k Zemanovi dostal od recidivisty, který se vydával za agenta BIS. Druhý „kufřík“ Miloše Zemana se odehrál v roce 1998, kdy předseda ČSSD přišel s obviněním z chystaného útoku tajných služeb na sociální demokracii a ODS. Tento krok měl být inspirován zahraničím, nikdy se však nepotvrdil. Resp. přišlo na to, že Zeman naletěl falešným dokumentům.

Nešlo jen a pouze o tyto případy v Zemanově politické kariéře. Další detaily a kauzy (zejména pak slavnou „Pražskou stopu“, kdy Miloš Zeman jako premiér veřejně během návštěvy Spojených států uvedl v CNN, že terorista Muhammad Atta, který byl zapojen do útoků 9/11, plánoval bombový útok v Praze na sídlo Rádia Svobodná Evropa.) najdete v textu na webu Demagog.cz.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Po Trumpově prvním rozhovoru směřovaném evropskému publiku je Evropa “mírně” vyděšená. Prohlášení zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že NATO je “zastaralé” vyvolalo v alianci “obavy”, prohlásilpodle BBC německý ministr zahraničí. Dodal, že si Trump protiřečí s výroky svého vlastního ministra zahraničí a že jeho vystoupení způsobilo na evropské půdě “úžas”. Mezi oběma stranami Atlantiku vůbec poletují nebývale ostrá slova, Trump dal totiž najevo, že předpokládá rozpad dnešní EU, jež je podle něj “nástrojem Němců”. Francouzský prezident Francois Hollandeprohlásil, že Evropané “nepotřebují rady zvenčí”.  Německá kancléřka Angela Merkeldodala, že “my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukách. (Trump) už své názory prezentoval dříve, nějakou dobu jsou již známé. Moje jsou také známé.“ Bývalý francouzský premiér a prezidentský kandidát Manuel Vallsreagoval podobně: “Donald Trump volá po evropském rozpadu. To je nepřijatelné. My Evropané musíme držet spolu a jasně říct, kým jsme”.

Což zní skvěle, protože pro Evropu dost možná přichází hodina pravdy. Agentura Reuters se ve svémkomentáři ptá, proč se Evropa stala takovým mírně otylým světovým miminkem. “Je teď méně než kterýkoliv jiný region nebo země schopná určovat vlastní budoucnost … Válka, ať byla jakkoliv zničující, ji podle všeho naučila, jak se vyhnout dalším konfliktům, udržet hospodářský růst a zároveň zůstat v centru světové moci. Nenaučila se ale něco špatně?”

Reklama
Reklama

Následuje obvyklá diagnóza, kterou je ale dobré slyšet dokola stále znovu. Má dvě části. Tou první je obrana, v níž se Evropa plnou vahou spoléhá na Spojené státy. “Evropa po desetiletí instinktivně volala americkou kavalérii, kdykoliv se cítila ohrožená. A americký instinkt byl kavalérii vyslat,” cituje komentář generála amerického letectva a zástupce velitele amerických jednotek v Evropě Tima Raye. Evropané nejsou podle Reuters úplně černí pasažéři, jezdí ale s velkou slevou. Nastupující administrativa Donalda Trumpa působí dojmem, že si tohle už dál nenechá líbit.

Druhou evropskou slabinou je představa, že koncepce národního státu je překonaná. Zní to logicky vzhledem k evropské historii, má to ale své háčky. Za prvé Evropané s touhle představou nepřešli za hranici “nejasných dětských snů” a skutečným postmoderní, celkem překračujícím hranice se nikdy nestaly. Všechno zůstává tak nějak napůl a nedotažené. Za druhé, zbytek světa hraje podle starých not, jek celkem ukázkově předvedl Vladimir Putin, když si zabral Krym. “Anexe jediným tahem rozbila představy, na nichž stálo poválečné uspořádání Evropy,” cituje komentář kalifornského politologa Daniela Treismana.

Takže konec dětství a růžových snů. Tatínek za oceánem má zjevně dost starostí sám se sebou a není na něj spolehnutí. Věci je potřeba vzít do vlastních rukou, přesně jak to Hollande, Merkel nebo Valls v reakci na Trumpa říkají. “Dětství končí - a to je vždycky tvrdá změna,” píše Reuters.