středa 23. 5. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Newyorskou burzu, která odjakživa fungovala jako symbol mužského světa, poprvé povede žena. Od pátku šéfovskou židli přebere dosavadní provozní ředitelka burzy, 43letá Stacey Cunningham, jak píše list Wall Street Journal.

Newyorská burza je největší na světě a má za sebou 226letou historii. Jak připomíná časopis Time, v době jejího vzniku ještě Američanky nesměly volit, sepisovat závěť nebo na sebe napsat majetek. Burza byla prostředím, kde muži vždy dominovali, jmenování ženy na ředitelský post tedy americká média popisují jako dějinnou událost.

Reklama
Reklama
Reklama

Stacey Cunningham nastoupila na New York Stock Exchange (NYSE) ještě za studií jako stážistka v roce 1994. Wall Street Journal v této souvislosti připomíná, že z té doby si nová šéfka ještě pamatuje na pracovišti provizorní dámské záchodky umístěné v telefonní budce. O ně svedla osobní bitvu první makléřka na NYSE Muriel Siebert, která nastoupila v roce 1967 a ještě dvacet let poté si musela u šéfa burzy stěžovat, že v sedmém patře žádné dámské toalety nejsou. Pod výhrůžkou, že si s sebou bude nosit přenosný záchod, nakonec Muriel Siebert přesvědčila vedení, aby toalety nechal vybudovat aspoň v zmiňované budce. Její zásluhy neopomněla ve zprávě o svém jmenování zmínit ani nová šéfka burzy.

Není to jediná ukázka, že časy se zřejmě mění. Podobného úspěchu jako Stacey Cunningham dosáhla i Adena Friedman, která je hlavou druhé nejvýznamnější americké burzy – Nasdaq. Obě tato centra světového obchodu tedy brzy povedou ženy. Finanční média připomínají, že bankovnictví a finance jsou pořád odvětví, kterým muži dominují a kde přetrvávají platové rozdíly. I proto je zpráva o první šéfce NYSE braná jako symbolický průlom.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Denní menu několikrát informovalo o velkých změnách, k nimž dochází v Saúdské Arábii, zejména co se týče postavení žen nebo činnosti wahhábistických organizací propagujících extrémní formy islámu. Zároveň nicméně autorka upozorňovala, že ze strany korunního prince Mohamed bin Salmána, který je hybnou silou reforem, může jít hlavně o PR či o způsob, jak si pojistit cestu na trůn a dále upevnit svoje postavení; případně o obojí. V mnoha směrech se sice atmosféra v ultrakonzervativním království skutečně uvolňuje, ale souběžně s tím se dějí věci neslučitelné se svobodným zřízením západního střihu.

V problémech se ocitly stovky nezávislých novinářů, umírněných kleriků či aktivistů. Nyní se objevují další zprávy, které ukazují, že přerod pouštního království v moderní stát se dále komplikuje. Minulý pátek byla zatčena skupina aktivistek (a také několik aktivistů), které se angažovaly zejména v otázce, jíž se zatím reformy nedotkly a která zároveň patří k těm nejarchaičtějším. Saúdskoarabské ženy potřebují k řadě více či méně zásadních rozhodnutí souhlas mužského příbuzného, čili buď otce, manžela, případě bratra či syna. Bez tohoto svolení nemohou cestovat ani jen opustit dům.

Reklama
Reklama
Reklama

Informací je pomálu a zdroje se rozcházejí, kolik žen skončilo za mřížemi: magazín Atlantic píše o třinácti, britský deník The Independent o minimálně sedmi, americká stanice CNN zmiňuje čtyři. Také načasování je velmi zvláštní. Mezi zatčenými jsou totiž i aktivistky, které bojovaly za zrušení zákazu řízení aut, jež má vstoupit v platnost na měsíc. „Zdá se tak, že jediný zločin, který tyto ženy spáchaly, byl, že chtěly zrušit zákaz řízení ještě před princem Mohamedem,“ říká Sarah Leah Whitson, která šéfuje v organizaci Human Rights Watch blízkovýchodní sekci. Zatčení navíc provází kampaň v oficiálních médiích, která aktivisty a aktivistky líčí jako „zrádce“. V deníku Okaz se objevila informace, že jim hrozí až trest smrti.

Atlantic zatčení interpretuje způsobem, že Mohamed bin Salmán se svými reformami u části společnosti narazil a bude nejspíš muset své plány přehodnotit. Zároveň princ podle magazínu možná nestojí o hluboké strukturální změny - nebo přinejmenším o to, aby někdo požadoval reformy nad rámec toho, co si sám vybere. Atlantic píše, že v ulicích Rijádu se s obavami mluví o jeho možné proměně v diktátora Sadáma Husajna, který rovněž začínal jako reformátor.

A na dokreslení přidává historku, kterou si prý nyní vyprávějí všichni zahraniční diplomaté v Saúdské Arábii: "Když bylo princi 22 let, snažil se uspět  v byznysu. Jednou potřeboval ověřit smlouvu a zavolal si soudce. Ten ji však odmítl potvrdit, protože v ní našel chyby. V té chvíli prý princ vytáhl z kapsy kulku, dal ji na stůl a prohlásil: Buď podepíšete, nebo je pro vás."  Magazín netvrdí, že princ zcela otočí kurs, ale že - možná na i radu stávajícího krále - reformy minimálně zpomalí, neboť se ukazuje, že jedna část země je odmítá a druhé jsou málo.

Reklama
Reklama