Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Další aféra: Facebook u androidů skladoval výpisy hovorů a SMS

Datové centrum Facebooku, Prineville, USA • Autor: AP/ČTK
Datové centrum Facebooku, Prineville, USA • Autor: AP/ČTK

Aféra kolem firmy Cambridge Analytica, která vytěžila miliony facebookových účtů nic netušících Američanů a patrně tím mimo jiné pomohla Donaldu Trumpovi vyhrát volby, postupuje do dalších rovin. Až nyní si mnozí milovníci sociálních sítí začínají uvědomovat, že o sobě na Facebooku možná prozradili víc, než chtěli – a že jejich osobní data kolují napříč aplikacemi nad rámec dosavadní představivosti.

Při hlubším zkoumání dosud přehlížených praktik Facebooku se mimo jiné ukázalo, že některé profily nenápadně skladují data o tom, komu uživatel volá a píše esemesky. Vyplývá to z čerstvého článku na odborném serveru Ars Technica, kde jsou k dispozici i tweety lidí, kteří uvnitř svých facebookových účtů našli výpisy hovorů a esemesek.

K datům se Facebook dostal z telefonů s Androidem poté, co uživatelé povolili mobilní facebookové aplikaci přístup ke svým kontaktům, což mělo usnadnit vyhledávání přátel, ale při tom Facebook zjevně zjišťoval i něco dalšího.  Facebook se k případu vyjádřil na svém webu, kde vysvětluje, že přístup k výpisům byl u některých androidových skutečně možný.

Nové objevy ohledně toho, co všechno Facebook s daty svých uživatelů dělal, daly v posledních týdnech do pohybu dění na mnoha frontách. Aféra s Cambridge Analytica může podle týdeníku Economist „změnit fungování politiky i internetu“.

Evropská komisařka Věra Jourová, která v rámci komise mimo jiné řídí oblast ochrany spotřebitelů, chce jménem Bruselu po Facebooku vysvětlení, co přesně se dělo s daty uživatelů v Evropě. „Jde o základy naší demokracie,“ prohlásila Jourová v rozhovoru pro německý list Bild am Sonntag poté, co se vrátila z týdenní návštěvy USA, kde problematiku řešila s místními regulačními úřady. Bild v článku zmiňuje průzkum, podle kterého si 60 procent Němců myslí, že „sociální sítě jako Facebook mají na vývoj demokracie negativní vliv“. Radikálně se k případu postavil podnikatel Elon Musk – facebookové stránky svých dvou hlavních společností, automobilky Tesla a výrobce raket SpaceX, nechal přes víkend zrušit.

Proč je právě teď kolem Facebooku takový humbuk, dobře shrnuje tříminutové video na stránkách Wall Street Journal. V kostce jde o to, že vývojář Aleksandr Kogan měl před lety přístup k datům 270 tisíc uživatelů a prodal je politickým marketérům z firmy Cambridge Analytica. Tu si před volbami 2016 najal volební tým Donalda Trumpa.

Facebook říká, že Kogan i Cambridge Analytica porušili podmínky, za kterých se k datům dostali. Ale mnoho lidí má dnes dojem, že Facebook pro ně mohl udělat víc – a mnozí se z něj začali odhlašovat jako Elon Musk. U nejmladších lidí jde mimochodem o trend, který už nějakou dobu trvá. Už loni Facebook přišel v USA o 2,8 milionu uživatelů do 25 let - byť u mnohých z nich mohou být důvody různé a často může jít o věc módy a obliby jiné, „mladší“ sociální sítě, nikoli o strach z nabourání soukromí.

V nynějším skandálu se Facebooku vrací to, jak benevolentně s daty nakládal v dřívějších letech. V roce 2007 otevřel svoje útroby externím vývojářům – cizím aplikacím umožnil přístup k datům o profilech lidí, kteří kývli na jejich sdílení. Třeba do Tinderu nebo do Spotify (stejně jako do mnoha dalších aplikací) se mohl člověk přihlásit přes svůj facebookový účet.

Mark Zuckerberg se v inzerátu v NYT omlouvá za skandál Cambridge Analytica • Autor: AP/ČTK
Mark Zuckerberg se v inzerátu v NYT omlouvá za skandál Cambridge Analytica • Autor: AP/ČTK

Co vypadalo jako pohodlný zlepšovák, který lidem šetří čas s vyplňováním přihlašovacích formulářů, ve skutečnosti sloužilo těmto externím aplikacím k napojení na data ve Facebooku – včetně informací o vašich přátelích, aby o vás tyto firmy zjistily víc a mohly podle toho vyladit svoji službu. Stejně mohli postupovat marketéři, kteří přes Facebook cílili svoje reklamní sdělení. Tím se otevřel prostor i pro přečtení lidí a přes jejich profily k tomu, aby se na ně dala lépe zacílit politická reklama.

V roce 2014 Facebook udělal krok zpět a omezil, co mohli vývojáři externích aplikací z profilů lidí vytáhnout. Skončila i možnost získávat z účtů data o přátelích. Kdo ale získal data předtím, mohl na lidi dokonale cílit – ať už jde o reklamu na zboží, služby nebo politickou stranu. Nové informace o fungování Cambridge ukázaly, že firma dokázala z dat poskládat osobnostní profily milionů Američanů, a tím pádem zjistit, čím by je šlo vystrašit nebo zlákat.

Cambridge Analytica takto měla v USA přečteno 50 milionů lidí. Facebook nyní říká, že bude prověřovat všechny typy aplikací, které mohly získat data úplně stejně. „Těžko říct, co zjistíme, ale budeme prověřovat tisíce aplikací,“ prohlásil minulý týden v rozhovoru pro CNN zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg.

Víceo případu Cambridge Analytica čtěte v novém Respektu 13/2018. O tématu v čísle píše i komentátor listu The Washington Post Fareed Zakaria.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].