pondělí 16. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Tomio Okamura je dítětem multikulturalismu. Jako syn z česko-korejsko-japonské rodiny to ale neměl lehké. V Česku i v Japonsku se stal obětí rasistické šikany, kvůli které – jak sám o sobě prozradil – se do 14 let pomočoval a do 21 koktal.

"I to může vysvětlovat, proč jeho strana je tak vehementně proti imigraci, proč chce vystoupení z EU a proč líčí islám jako hitlerovský nacismus," píše agentura Bloomberg ve velkém Okamurově profilu, který poslala o víkendu do světa pod chytlavým titulkem How a Tokyo-Born Outsider Became the Face of Czech Nationalism. S upozorněním, že Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie se může po volbách stát čtvrtou nejsilnější stranou v českém parlamentu.

Reklama
Reklama
Reklama

"Žijeme pod diktátem EU," říká reportérce 45letý politik v hospodě v historickém centru Prahy. "Ani Sovětský svaz se neodvážil diktovat nám, kdo by tady měl a neměl žít." Přitažlivost SPD dává Bloomberg do souvislosti s úspěchem německé AfD nebo rakouských Svobodných, kteří mají po víkendu nakročeno do vlády. A dodává, že krajně pravicové strany má v parlamentu i Maďarsko nebo Slovensko.

Bloomberg připomíná, že Česko přijalo v rámci unijního redistribučního mechanismu jen 12 uprchlíků z 1600, které na zemi připadly, ale protiuprchlická nota je před volbami silná u řady stran včetně sociálních demokratů nebo hnutí ANO. Okamurovu kampaň ilustruje tím, že SPD obviňuje muslimy z propagace terorismu a požaduje "nulovou toleranci" vůči žadatelům o azyl - nebo že spoluobčany vyzývá k tomu, aby přestali kupovat kebab a dali muslimům najevo svůj odpor venčením psů a prasat v okolí mešit, byť v Česku s více než desetimilionovou populací jsou jen dvě.

"Jsem naprosto alergický na rasismus a xenofobii, protože jsem to zažil z první ruky," říká v článku Okamura "bez známky někdejšího koktání". Islám ale podle něj není náboženství, nýbrž ideologie zla. Prozatím podle Bloombergu vypadá jako vyvrhel, se kterým hlavní strany nechtějí mít nic společného. Ale podle posledních průzkumů SPD dovedně sbírá podporu u všech voličů, kteří chtějí volit proti islámu a uprchlíkům. Tím, že luxuje hlasy od všech podobných stran, má šanci na solidní volební výsledek. "Pokud SPD skutečně získá 9 procent hlasů, nebude možné ji ignorovat," varuje v Bloombergu Kamil Švec, profesor politických věd na Karlově univerzitě. "Přidejte komunisty - a plná pětina parlamentu bude představovat vážně vyloučené voliče."

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Rakouský “konzervativní Macron” vyhrál. Jednatřicetiletý Sebastian Kurz, jehož předvolebním leitmotivem bylo rázné uzavření migračních tras, větší tlak na imigranty a kritika špatné integrace rakouských muslimů, získal o víkendu 31,6 procent hlasů a nejspíše se stane příštím kancléřem. Byť výsledky jsou pořád předběžné, čeká se na sečtení korespondenčních hlasů.

rak1

Reklama
Reklama
Reklama

Následující graf ze švýcarského webu nzz.ch dobře ukazuje, jak se mění politická krajina poválečného Rakouska. Dvě tradičně silné strany - lidovci (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ) - ztrácejí a setrvale roste nacionalistická strana Svobodných FPÖ), ačkoli nakonec skončila třetí.

rak2

Výzkumná agentura SORA vydala přesnější průzkum voleb, který ukazuje hlavní příčiny posílení nacionalistů. Volilo je 59 procent dělníků - a jen 19 procent dělníků hlasovalo pro svou tradiční stranu, sociální demokracii.

rak3

Umírněná levice vítězí už jen mezi důchodci. Následující graf ukazuje, že pravicové strany - tedy radikální Svobodné, Kurzovy lidovce a liberální NEOS - volilo takřka 70 procent Rakušanů mladších třiceti let.

rak4

Rozhodující ve volbách bylo charisma Sebastiana Kurze. Když na jaře přebíral vedení strany, preference lidovců se pohybovaly kolem 20 procent. Jeho nástup do čela strany a sázka na rétoriku proti imigraci vedly k nárůstu obliby o více než deset procent - a ve výsledku vzali lidovci volební výhru do té doby vedoucím Svobodným.

Čtěte také: Mládí v před

Následující graf ukazuje, koho si Rakušané nejvíce přejí za příštího kancléře.

rak5

Doplňují se s tím údaje z grafu, které popisují motivaci voličů jednotlivých stran. Voliče sociální demokracie přesvědčil hlavně program, voliče ÖVP kandidát Kurz, voliče FPÖ též program.

rak6

tento graf ukazuje, o kterém tématu Rakušané v předvolebním období nejčastěji diskutovali. Na prvním místě je azyl a integrace, poté sociální výdaje (toto téma se také obvykle vztahovalo k nárokům imigrantů) a na třetím místě pak bezpečnost.

rak7

Další graf vystihuje náladu v zemi: jen 17 procent Rakušanů si myslí, že se země v minulých čtyřech letech vyvíjela dobrým směrem, naopak 45 procent věří tomu, že se Rakousko měnilo k horšímu. Spokojení vesměs volili sociální demokraty, pesimisté nejčastěji Svobodné, ale velmi často i lidovce - ačkoli ÖVP je ve vládě už třicet let a Sebastian Kurz je od roku 2013 ministrem.

rak8

Reklama
Reklama