pondělí 27. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Cena bitcoinu přes víkend prolomila 9000 dolarů - a podle těch, kteří největší kryptoměně věří, rychle míří k pěticiferné hranici, považované ještě před pár měsíci za nesmyslně vzdálenou.  Podle agentury Bloomberg se kurz může „velmi velmi rychle“ dostat na 10 tisíc dolarů. Jen přes víkend cena stoupla o 13 procent, za poslední dva týdny o 40 procent a od začátku roku o impozantních 800 procent. V pondělí se kurz pohyboval kolem 9700 dolarů.

Co se přesně děje? Podle burzovních analytiků, které agentura cituje, momentálně neexistuje žádný konkrétní důvod. Jde zkrátka o další příliv spekulativních investic od drobných i velkých hráčů. V debatě se na jedné straně množí varování před nesmyslnou bublinou z něčeho, co ani není pořádné finanční aktivum, a která tím pádem musí zákonitě jednoho dne prasknout. Na druhou stranu ale roste tlak i na velké, z definice opatrné banky a institucionální investory, zda nevzít novou měnu na vědomí.

Reklama
Reklama

bitcoin

Rostoucí cena vede zatím k tomu, že přibývá těch, kteří nechtějí jen přihlížet, a přidávají se. Tržní kapitalizace – tedy objem peněz, který si lidé či firmy do bitcoinů uložili – už podle Bloombergu překročila 300 miliard dolarů. Vzhůru míři i další měny.

Počet účtů v rámci služby Coinbase, která je jednou z největších globálních platforem pro obchodování s kryptoměnami, se za poslední rok ztrojnásobil na 13 milionů. Do obchodů s bitcoiny se pouštějí i nejrůznější investiční fondy - a přibývá i nástrojů, jak si na prudce zdražující kryptoměnu vsadit. Chicagská burza (CME Group) slibuje do konce roku zavést termínové obchody, přes které je možné spekulovat na budoucí pokles nebo růst ceny bitcoinu.

Zájem investorů už pomalu nutí ke změně názoru i skalní odpůrce, jako byl doposud například Jamie Dimon, šéf banky JPMorgan Chase. Ten se již dříve vyjádřil, že bitcoin považuje za podvod a jeho příznivce za hlupáky. Finanční ředitelka banky Marianne Lake už však pomalu otáčí a říká, že banka k digitálním měnám bude přistupovat „s otevřenou myslí (open minded)“, pokud budou řádně regulované.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Zatímco v českém kontextu zatím kampaň #MeToo a obecně problém sexuálního násilí a obtěžování politici buď vůbec nekomentují, nebo vše bez elementární znalosti přímo zesměšňují (naposled třeba Václav Klaus junior ve svém pravidelném sloupku na Novinkách), ve Francii naopak berou násilí páchané na vlastních občanech a občankách velmi vážně.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu oznámil, že boj se sexuálním násilím představuje jeden z nejdůležitějších úkolů jeho vlády. „Není přijatelné, aby Francie byla jednou ze zemí, kde se ženy bojí,“ prohlásil Macron během debaty organizované vládou při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách.

Reklama
Reklama

Hanbu za tyto činy by podle něj měly přestat nést oběti takových zločinů, a naopak ji začít nést jejich pachatelé. Macron rovněž požádal o minutu ticha za celkem 123 žen, které loni ve Francii zemřely rukou bývalého nebo současného partnera. Ocenil také současný „rámus“, který se spustil po odhalení násilí a obtěžování, které desítky let páchal hollywoodský producent Harvey Weinstein - a které spustilo celosvětovou virální vlnu, v rámci níž svoje zkušenosti sdílejí běžní lidé (a ženy zejména).

Organizace pomáhající obětem násilí Macronova slova ocenily, ke konkrétní podobě představeného „akčního plánu“ nicméně měly výhrady, třeba týkající se výše finančních prostředků, které chce na jednotlivé kroky plánu vyčlenit a jež prý nejsou dostatečné. Některé z návrhů už každopádně míří do parlamentu: promlčecí lhůta u sexuálního násilí spáchaného na mladistvém se má z dvaceti let prodloužit na třicet, agresivní obtěžování ve veřejném prostoru by se nově mělo pokutovat a měla by se změnit úprava podmínek souhlasu mladistvých.

Nyní sice ve Francii není legální mít sex s někým mladším patnácti let, pokud však k němu dojde, netrestá se jako znásilnění, pokud dotyčný mladistvý se sexem souhlasil. Jde o kontroverzní úpravu - naposled vyvolal bouřlivou debatu případ, v němž šlo o jedenáctiletou dívku a osmadvacetiletého muže. Žalobce muže neobvinil ze znásilnění, přestože dotyčný dívku zjevně zmanipuloval a zneužil. K soudu jde případ v únoru.

Macron zjevně mířil i k podobně znepokojenému publiku, jaké se hojně vyskytuje i v Česku – tedy znepokojenému tím, že současná debata negativně ovlivní vztahy mezi muži a ženami. Prezident totiž zdůraznil, že francouzská společnost „není puritánská“ (zřejmě tím myslel na rozdíl do americké) a že by současná debata neměla vést k situaci, kdy každý styk mužů a žen bude vzbuzovat podezření.

Reklama
Reklama