středa 15. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pokud jste dnes snídali toust s avokádem, mohlo by vás zajímat drama, které se kolem tohoto a  zdravého chutného plodu hruškovce přelahodného a jeho celoplanetárně rostoucí obliby odehrává. Již dříve se objevily zprávy o tom, jak pěstování avokáda negativně ovlivňuje mexické nebo kalifornské životní prostředí.

Cena ovoce díky zvyšující se mezinárodní poptávce stále roste, proto je pro mexické farmáře výhodné se přeorientovat z jiných plodin na avokádo -  což má za následek kromě „odlesňování“ další problémy, třeba vyšší spotřebu vody. Britský list The Guardian zmiňuje odhad, podle něhož je na vypěstování půl kila avokád (zhruba dva středně velké plody) potřeba asi 272 litrů vody. Cena avokáda se zvedla natolik, že se do obchodování s ním dokonce pustily i drogové kartely.

Reklama
Reklama

Britská stanice BBC nyní upozorňuje na vlnu zločinnosti, která trápí Nový Zéland - a je nejspíš způsobena právě výrazným převisem poptávky po avokádu nad nabídkou. Prudký nárůst poptávky pociťují i školky, kde se pěstují avokádové stromy.  Zatímco před pěti lety se v novozélandských školkách vypěstovalo 30 tisíc stromků, letos už to bude 200 tisíc. A stejně to nestačí. Jak řekl tamnímu serveru Stuff.nz majitel jedné ze školek Lloyd Houghton: „Lidi se ptají na avokáda do rána do večera, každý den.“ Na seznamu čekatelů má desítky jmen, ať už jde o firmy, které chtějí avokáda pěstovat ve velkém, nebo běžné zákazníky, kteří touží snídat vlastní plody.

Marná poptávka pak vede k nájezdům zlodějů na avokádové sady a škodám za tisíce dolarů. Krádeže se množí v takové míře, že vznikají doporučení, jak poznat legálně sesbírané avokádo od ilegálního. Jak říká šéfka jedné novozélandské firmy pěstující avokáda Jen Scoular: stopka „legálního“ avokáda by měla být dlouhá tři až pět milimetrů. Jakákoliv jiná situace – stopka zcela chybí, nebo je naopak delší – naznačují, že avokádo bylo sebráno za podezřelých okolností.

https://www.youtube.com/watch?v=v381Tlww4sA

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V Brazílii žije 207 miliónů lidí, ale téměř polovina z nich by chtěla být někde jinde. Podle průzkumů se 43% Brazilců touží odstěhovat do jiné země, většinou někam do Evropy. Čím výše se přitom posouváte na společenském žebříčku, tím je skepse hlubší. Ze země chce odejít 52% lidí s příjmem domácnosti nad 2500 dolarů měsíčně. Sbalit kufry touží 56% Brazilců s vysokoškolským titulem.

A když máte v Brazílii celý život před sebou, pak ho teprve toužíte prožít někde jinde: emigrovat chce 62% Brazilců ve věkové skupině 16 - 24 let. Autora menu před pár dny překvapila zpráva od jednoho ze známých v brazilském velkoměstě Porto Alegre: ač je to pohodlně žijící spolumajitel rodinné firmy s dvěma dětmi a bytem v lepší čtvrti, i tady se plánuje přesun. Byt se pronajme a rodina se přestěhuje do Londýna či Barcelony, kde si raději otevře třeba pouliční rychloprádelnu, jen aby děti vyrůstaly a chodily do školy někde jinde.

Reklama
Reklama

Důvodů je víc než dost. Brazílie je především stále divočejší, pouliční násilí se v podstatě vymklo kontrole. Jak napsal před pár dny deník The New York Times: “Brazílie překonala svůj vlastní makabrózní rekord: v roce 2017 bylo po celé zemi zabito 63 880 lidí, což znamená nárůst o 3% proti předešlému roku. Každý den to znamená 175 vražd.“ Pro představu, v Brazílii připadá ročně 30,8 vraždy na 100 000 obyvatel, v Česku vloni necelých 1,5. V božském Riu de Janeiro tak dnes na ulicích v okolí neméně božské pláže Ipanema běžně hlídkují armádní tanky.

Násilí - nejčastěji v podobě boje drogových gangů, boje různých paramilitárních složek o nadvládu nad chudinskými čtvrtěmi a z kloubů vymknutého pouličního loupení - je jedna věc. Ekonomická situace druhá. Země nedávno prošla největší recesí ve své demokratické historii a celkem reálně jí hrozí, že do ní spadne znovu, pokud neprovede hluboké reformy, především rozbujelého důchodového systému. Kdyby průměrný Čech věděl, že jako běžný státní zaměstnanec, třeba učitel, může jít v Brazílii do důchodu krátce po padesátce s plným platem, opakuji: s planým platem, chtěl by se možná zase naopak stěhovat za oceán on).

Stoupenec “brazilského Trumpa” Jaira Bolsonara
Stoupenec “brazilského Trumpa” Jaira Bolsonara • Autor: REUTERS

Nudné a bolestivé reformy jsou ale to poslední, o čem se v Brazílii mluví. Právě ve středu vyprší termín odevzdání přihlášek do voleb. A není náhodou, že právě v tento vychází ve světových denících komentář bývalého prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, toho času vězně odsouzeného za korupci na dvanáct let. Čímž se dostáváme k poslednímu důvodu, proč mají Brazilci hromadné zaječí úmysly, a tím je totální morální kolaps politické a podnikatelské elity. Korupce, korupce, korupce. V rámci protikorupční operace Lava Jato (myčka aut) - možná největšího výlovu korupčního rybníka v dějinách lidstva - bylo za poslední roky obviněno více než 300 vysoce postavených politiků a podnikatelů a odsouzeno zatím okolo 180. Lula je jedním z nich a v Brazílii těžko najdete někoho, kdo by si nemyslel, že zkorumpovaní jsou prakticky všichni.

Fascinující na celé věci je, že Lula má stále třetinovou a zdaleka největší podporu mezi voliči. Je spojován s nejlepšími léty brazilského vzestupu, dostal z chudoby milióny lidí a nemajetní Brazilci většinou říkají něco v tom smyslu, že “kradou všichni, ale Lula něco nechá i nám”. Právě ve středu se také bude konat další velká demonstrace na podporu odsouzeného ex-prezidenta, kde se očekává minimálně 30 tisíc lidí. Lula ve svém komentáři samozřejmě opět tvrdí, že je nevinný. Jeho odsouzení skutečně nestojí úplně na pevných nohou, v podstatě na jedné výpovědi provedené výměnou za snížení trestu a hromadě nepřímých, velmi nejistých důkazů. Bývalý prezident neváhá tvrdit, že soudní moc je součástí velkého pravicového puče.

https://www.youtube.com/watch?v=Ddyf2iIYIVs

Prezidentské volby budou v říjnu. Lula pravděpodobně nebude smět kvůli svému odsouzení kandidovat; kdyby mohl, s přehledem by vyhrál. Jeho stoupenci dost pravděpodobně výsledek nepřijmou a budou považovat volby za nelegitimní. To je jedna strana Brazílie - ta, která chce v prezidentském paláci osvobozeného vězně.

Druhá, podstatná část chce vojenskou diktaturu. V Brazílii se tohle téma stalo naprosto běžným tématem: mluví o něm učitelky ve škole, farmářky na venkově, stávkující kamioňáci vylepují požadavek na armádní převzetí moci za okna svých trucků. Vojenská diktatura se stala společensky akceptovatelným požadavkem. Vojáci zavedou pořádek. A když vládli v Brazílii naposled v letech 1964 - 1985, nebylo to prý zase tak hrozné (Lula v té době seděl jako odborář ve vězení a bývalá prezidentka Dilma Rousseff podstupovala jako vězněná levicová aktivistka pravidelně mučení). Druhým významným koněm voleb (s mnohem menší podporou než Lula) je “brazilský Trump” a bývalý voják Jair Bolsonaro, který žádá zbraně a pořádek - a pro jistotu si jako viceprezidentského kandidáta vybral bývalého generála, jež sám mluví o nutnosti armádního převratu.

Bude fascinující pozorovat na podzim dění v Brazílii. Je to demokratické země, která se dostala do slepé uličky. Potřebuje hluboký, zásadní restart, možná včetně ústavních změn - politická korupce je v současném volebním systému prakticky nevyhnutelná a rozpočtová politika vlády natolik svázaná různými ústavními zákony, že v normální situaci je s ní možné hýbat jen velmi omezeně. Velká část Brazilců by nejraději práskla do bot. Většina z nich však tak či onak bude muset zůstat a vybírat způsob, jak dál.

Jak se to vlastně dělá, když země potřebuje udělat přemet, probudit se a začít znova?

https://www.youtube.com/watch?v=scWRXTKRDVo

 

Reklama
Reklama