úterý 19. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pod obrázkem nafouklého klíštěte poněkud připomínajícího tenisový míček přinášejí webové stránky časopisu Nature pohled na novou knihu lékařů z Kolumbijské univerzity věnovanou jedné z nejzáhadnějších infekčních nemocí - lymské borelióze. V publikaci nazvané Conquering Lyme Disease: Science Bridges the Great Divide (Tažení proti lymské borelióze: věda překlenuje velký předěl) se zamýšlejí nad tím, jak přispět k pochopení nemoci, která se i téměř čtyřicet let poté, co lékaři nalezli jejího původce, bakterie rodu Borrelia, stále vzpírá diagnostice a léčbě.

Ve Spojených státech stoupl počet odhalených případů nemoci od roku 1992 třikrát a každý rok teď onemocní 300 tisíc lidí. Vakcína pro ně neexistuje a léčbu komplikuje skutečnost, že se různé druhy borrelií vzájemně liší a nereagují stejně. Nemoc je i velmi složité odhalit, protože se svými příznaky může podobat mnoha jiným chorobám od chřipky přes Alzheimerovu nemoc, fibromyalgii (projevuje se únavou a bolestí svalů) až k neuropatii, střevním problémům, srdeční arytmii a dalším chorobám.

Reklama
Reklama

Spirálovité bakterie navíc v těle zůstávají často i po léčbě antibiotiky. Autoři knihy Brian Fallon a Jennifer Sotsky je podezřívají, že se dovedou podobně jako virus HIV ukrývat uvnitř některých lidských buněk. Debata se vede o tom, zda se mohou tyto ukryté spirochety (spirálovité bakterie, mezi něž borrelie patří, podobně jako třeba původce syfilidy) začít znovu množit a vyvolat další vlnu nemoci.

Někteří pacienti každopádně strávili roky marným přesvědčováním svých lékařů, že u nich příznaky přetrvaly i po léčbě, což v Americe vedlo k soudním sporům. Autoři mají pro pacienty s chronickou boreliózou pochopení, rozumí jejich pocitu, že je všichni opustili, který může vést až k sebevražedným sklonům. Fallon a Sotsky ale zároveň nabízejí i optimistický pohled - mapují cesty, kudy by se měl výzkum ubírat, aby se diagnostika i léčba nemoci zlepšila. Jednou z věcí, které jsou podle nich potřeba nejvíc, je vyvinout jednoznačný test, který by přítomnost bakterií v těle prokázal.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Estonsko pracuje na tom stát se první zemí s vlastní kryptoměnou. Má pro ni připraveno jméno „estcoin“ a plán, podle kterého by mělo jít o platidlo pro takzvané e-rezidenty, což je loni zavedený status umožňující cizincům založit si v Estonsku firmu a na dálku ji spravovat.

Píše o tom internetový deník Quartz, který o tomto estonském nápadu informoval už dříve, stejně jako o ne příliš vstřícné reakci ze strany Evropské centrální banky. Estonsko používá euro od roku 2011 a šéf ECB Mario Draghi už letos progresivní pobaltské zemi připomněl, že jednou ze základních podmínek eurozóny je nevydávat vlastní měnu.

Reklama
Reklama

Estcoin
Estcoin

Kaspar Korjus, šéf estonského e-rezidenčního programu, ale má prý několik řešení, jak novou kryptoměnu s členstvím v eurozóně skloubit. Estcoin má fungovat jako jakýsi digitální žeton spojený s e-rezidentsvím. Estonsko nabídlo tento statut světu před třemi lety a hodně se o něm začalo mluvit loni poté, co si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie a mnohé britské podniky hledaly způsob, jak zůstat na evropském trhu.

Nyní je takto v Estonsku registrováno 27600 e-rezidentů ze 151 zemí. Ti budou moci získávat estcoiny jako věrnostní body za to, že program e-rezidentství podporují, například pro něj získávají další členy. Kurz estcoinu má být svázán s eurem, takže by nemělo být možné spekulovat na jeho růst jako u bitcoinu. Měna ale může mít uplatnění v tom, že e-rezidentům usnadní placení napříč státy bez transakčních bankovních poplatků u standardního platebního styku. Celý text Kaspara Korjuse o estcoinu si lze přečíst zde.

https://www.youtube.com/watch?v=1IxLHLEDY0Y&feature=youtu.be

Reklama
Reklama