Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Angela Merkel: V Německu se s novináři navzájem respektujeme

Autor: MSC
Autor: MSC

Hlavní postava letošní Mnichovské bezpečnostní konference se v hotelu Bayerischer Hof vůbec nevyskytuje a její jméno zde málokdo vysloví. Tedy na pódiu. V zákulisí ovšem zmínka o Donaldu Trumpovi padne skoro v každé konverzaci. Bude jeho Amerika nacionalistická a sobecká,  tedy bude jednat bez ohledu na zájmy tradičních spojenců v Evropě? Co můžeme očekávat od prezidenta, který během volební kampaně i po nástupu do úřadu zpochybnil řadu pilířů mezinárodního řádu i dosavadní americké politiky: významem NATO počínaje a podporou evropské integrace konče?

Angelu Merkel v časech americké nevypočitatelnosti leckdo považuje za skutečného lídra svobodného světa. Německá kancléřka to odmítá: ví, že Německo je stále příliš slabé a nepřipravené na převzetí takové role. V Mnichově se v sobotu vůbec poprvé sešla se zástupci nové americké vlády a její projev před zraky viceprezidenta Michaela Pence byl klidně přednesenou, ovšem jednoznačnou opozicí vůči trumpovskému America first - ač ani ona jméno Donalda Trumpa nevyslovila.

Její projev byl obranou nadnárodních organizací a intenzivní mezinárodní spolupráce. “Jsem přesvědčena, že problémy dnešního světa nedokáže žádná země vyřešit sama. Proto musíme posílit multilaterální systémy,” zdůraznila a jmenovala Evropskou unii, NATO, OSN i organizací států G 20, které Německo právě předsedá. Toto fórum se podle ní ukázalo být zásadní platformou při řešení globální finanční krize v letech 2008 a 2009. I díky tehdejším dohodám ministrů financí a šéfů vlád dvaceti nejsilnějších ekonomik nebyla krize ještě mnohem ničivější. “Naším mottem je utváření zasíťovaného světa,” shrnula kancléřka.

Zmínila pak z jejího pohledu pochopitelné pochybnosti občanů. Je přístup založený na spolupráci a sdílení suverenity opravdu správný? Není lepší vsadit jen na sebe, tedy na protekcionismus a nacionalismus? Neztrácet suverenitu a čas složitou spoluprací? Kancléřka uznala, že tento pocit šířící se dnes západním světem je zapříčiněn nedostatky nadnárodních institucí, které je třeba zlepšit.

Krize eurozóny i uprchlická krize mají podle její analýzy příčinu v nedostatcích minulosti: EU vytvořila měnovou unii i Schengen, aniž se připravila na případné krize. Toto řešení probíhá až zpětně a v bouři problémů, právě proto se tak vleče. “EU se musí zaměřit a soustředit na podstatné otázky. Musíme také prozkoumat, zda nemáme přebytečné regulace, které omezují konkurenceschopnost,” sdílela jednu z kritik dnešní EU.

Následující graf mimochodem ukazuje, že si evropští občané přejí, aby EU hrála ve světové politice větší roli. Prakticky všechny podobné průzkumy ukazují, že si Evropané žádají jednotnější zahraniční a obrannou politiku. Předpokládá však předání části suverenity na úroveň EU.

Angela Merkel také stvrdila slova své ministryně obrany: Německo bude nadále zvyšovat výdaje na obranu až do výše 2 procent HDP, což vyžadují závazky NATO. “Úsilí o bezpečnost bychom ale neměli měřit jen zbrojními výdaji,” prohlásila. Bezpečnostní politikou jsou i výdaje na mírové mise OSN (státy EU platí třetinu) a rozpočet na rozvojovou pomoc, který má EU největší na světě, a Německo jej hodlá dál zvyšovat. “O bezpečnosti musíme uvažovat v širším rámci… Musíme společně přemýšlet nad tím, jak v Africe podpořit podobně dynamický vývoj jako v Číně, nad rámec běžné rozvojové pomoci,” řekla kancléřka. Prevence v podobě hospodářského rozvoje je stejně důležitá jako investice do armády.

Kancléřka se v projevu a v následující krátké debatě dotkla konfliktních zón - Sýrie a Ukrajiny. “Dohody z Minsku jsou to jediné, co máme. A dokud nebudeme mít v ruce něco lepšího, tak bychom se jí neměli zbavit,” reagovala na dotaz z publika, podle něhož je mírová dohoda vzhledem k jejímu neustálému porušování mrtvá. Zdůraznila též, že islámské státy jsou zásadním partnerem v boji s Islámským státem, který se opírá o extrémní, pokřivený výklad islámu. Což bylo možné číst jako nepřímou kritiku Trumpových paušálních odsudků islámu.

V debatě pak vyslovila i svůj názor na práci amerických novinářů, které Donald Trump v nejnovějším pobuřujícím tweetu označil za “nepřátele lidu”. “Informuji se převážně z německých novin, mám velký respekt k novinářům a takový přístup vzájemného respektu se nám v Německu osvědčil,” odpověděla. Na závěrečnou otázku, která se týkala americké kritiky německých obchodních přebytků, obvykle spíše “suchá” kancléřka odpověděla bonmotem: “Když slyším kritiku, že na 5. Avenue v New Yorku jezdí příliš německých aut, tak si myslím, že ve srovnání s hustotou iPhonů a produktů firmy Apple třeba v tomto sále je jich tam pořád dost málo.”

Kritikům německých obchodních přebytků také doporučila podívat se na vysoké investice německých firem v USA. Německo a Němci sice šetří více než jiní, ale má to podle ní svůj důvod: Německo projde spolu s Japonskem v příštích desetiletích největší demografickou proměnou na světě – tedy stárnutím a úbytkem obyvatelstva. A spoření s tím souvisí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].