Zemřel James Gandolfini, nejznámější televizní gangster
Seriál Sopranovi znamenal zásadní průlom
Ve velmi nízkém věku 51 let zemřel na srdeční infarkt na dovolené v Itálii americký herec James Gandolfini. Nejvíce se proslavil televizním seriálem The Sopranos (u nás na HBO jako Rodina Sopránů). Coby gangster Tony Soprano, který trpí úzkostnými stavy, ale přesto musí řídit tvrdou rukou velkou „rodinu“, získal hned třikrát nejprestižnější televizní cenu Emmy – v letech 2000, 2001 a 2003. Nominován na ni byl celkem šestkrát, proměnil i jednu ze čtyř nominací na Zlatý Glóbus pro nejlepšího seriálového herce.
Seriál znamenal ve své době zásadní průlom – rodina Sopránů přinesla do do té doby podceňovaného formátu reálný obraz života v současné Americe, který byl serióznější než mnohé hrané filmy. Od dob Sopránů se věří, že televize může být inteligentní i civilní a může natáčet i rozměrné kroniky. Díky tomu, že se seriál vysílal na kabelové televizi, pro kterou neplatí tak tvrdá pravidla, byli Sopránovi i jedním z prvních seriálů, který měl jako hlavního hrdinu „morálně pochybného jedince“. Tony Soprano tak zahájil trend, na jehož konci je nyní Perníkový táta (Breaking Bad) či sériový vrah Dexter.


Vedle Sopránů hrál Gandolfini obvykle vedlejší a záporné role, k čemuž ho předurčoval jeho hřmotný a „nesexy“ zevnějšek, nicméně jeho postavy v sobě v sobě ukrývaly zvláštní kouzlo, určitou zranitelnost a nečekanou jemnost. Jeho brutální řezníci měli šarm, jeho oplácaní tatíci plachý úsměv.
https://www.youtube.com/watch?v=2Ropc0KvWFw
Překvapivě často tak hrál proti svému naturelu. Herečtí kolegové a režiséři ho popisovali jako plachého a velmi srdečného člověka, který nikdy netrpěl hvězdnými manýrami. Možná za to mohlo právě i to, že se stal známým až v pozdějším věku a velmi dobře věděl, jaké to je být „ten druhý nebo někdo úplně v pozadí“.
S rolí násilnického Tonyho Soprana, jehož představoval po osm sezón do roku 2007, měl tak určitý problém: přese všechnu nezvyklou slabost, s jejíž pomocí překračoval prvotní klišé jednorozměrného tvrďáka, ho pořád považoval za stereotyp italského mafiána. Sám sebe definoval spíš jako „stodvacetikilového Woodyho Allena“ (ostatně stejně jako on se ve volných chvílích věnoval hudbě, hrál na saxofon a trubku.
Kromě filmové a televizní kariéry byl i divadelní herec. Úspěšně se uvedl na Broadwayi v proslulé hře Tramvaj do stanice touha, kde hrál společně s Jessicou Langeovou a Alecem Baldwinem. Průlomovou se pro něj v roce 1992 stala role zabijáka Virgila v Pravdivé romanci režiséra Tonyho Scotta a tehdy začínajícího scenáristy Quentina Tarantina. S Tony Scottem natočil i Krvavý příliv a Únos vlaku Pelham 1 2 3. Často hrál po boku Johna Travolty, k nejslavnějším patří gangsterská komedie Chyťte ho.
https://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM
Svého zřejmě nejděsivějšího záporáka ztvárnil v thrilleru 8MM, kde hrál producenta násilnických pornofilmů. Naopak nezvyklou roli pro něj nachystal John Turturro v komediálním muzikálu Romance a cigarety, kde byl za obyčejného dělnického taťku do rodiny. Vidět Gandolfiniho tančit a zpívat byl nevšední zážitek, byť několik písní zpíval i v Sopránových.
Jednou z jeho posledních příležitosti byl thriller Killing Me Softly. Mihnul se i jako ředitel CIA v oscarovém Zero Dark Thirty (30 minut po půlnoci). Gandolfini po sobě zanechává manželku Deborah Lin, ani ne roční dcerku Lilianu a staršího syna Michaela z prvního manželství.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].