Ceny, které mají cenu

Nejmenuje se po pánu tvorstva jako Český lev ani po slavném filmu a jeho hrdinovi jako Kristián. Přesto má nemalé ambice. Právě dnes vypršelo embargo, které jsme si v pondělí na ustavující schůzi ve smíchovském hotelu Anděl uložili na informaci, že vznikly Ceny české filmové kritiky.

Kde se ten nápad vzal? Tak zaprvé: Ceny chtějí kopírovat model, který funguje všude ve světě. Ve většině evropských zemí existují vedle národních filmových cen také ceny kritiků. V USA si z novinářských cen největší renomé vydobyly Zlaté Globy, které udělují zahraniční novináři působící v Hollywoodu. Vyhlašují se před Oscary, takže poskytují jisté vodítko pro akademiky, kteří se v nabídce nominovaných filmů nestačili úplně zorientovat. A stejný cíl mají i právě zrozené ceny, které si svou premiéru odbudou 13. ledna v divadle Archa. Místo už poněkud obnošeného vachlerovského humoru a vegetariánského rautu čeká prý účastníky důstojný večer v gala.

Snaha vrátit filmovým cenám v Česku důstojnost byla druhým podstatným impulsem pro jejich vznik. O nutnosti něco dělat se začalo mezi novináři hlasitěji mluvit před necelým rokem. ČFTA tehdy v nominacích na Lvy úplně pominula několik kvalitních filmů od Mužů v říji až po Zoufalce. A je chvályhodné, že nezůstalo jenom u nadávání na poměry.

Padesátka žurnalistů, která bude na přelomu roku hlasovat o vítězích ve dvanácti kategoriích, má narozdíl od akademie vybírající České lvy jednu velkou výhodu. Už z povahy své práce zná většinu hodnocených filmů. Nehrozí u ní také střet zájmů jako u ČFTA, kde rozhodují filmoví praktici (scenárista Pout Ondřej Štindl je takovou letošní výjimkou potvrzující pravidlo). A pak by u novinářů měla převažovat touha vypíchnout při hodnocení nové objevy a naděje a vůbec kvalitní filmy, bez ohledu na to, kolik lidí na ně chodí a kolik mají peněz na PR.

Samozřejmě je otázka, jestli sami recenzenti jsou vždy schopni onu kvalitu rozpoznat a ocenit. Ne, sbor hlasujících, oscilující od deníkářek až po paní doktorku Zaoralovou, není partou géniů. Jeho složení odráží stav filmové reflexe v tuzemských médiích, o němž si můžeme myslet leccos. Když jsem se ale na pondělní schůzi ohlížel kolem sebe, kolegů a kolegyň, kteří píší zasvěceně a jejichž názory se dají brát vážně, tam byla většina. Na to si ale koneckonců bude moci udělat názor každý zájemce. Kompletní hlasování porotců bude totiž na rozdíl od Českých lvů veřejně k dispozici na internetu.