Tak jak jste si pohráli? Prosím nezapírejte. Mlčí se o tom ze všemožných ohledů, ale každý přece ví, že rodiče, tetičky a další příbuzní nakupují hračky pod stromek především sami sobě. Celé vánoční svátky si s nimi pak hrají pod záminkou, že se věnují dětem. Na tváři se jim při tom rozhostí směs blaha a provinilosti a tento výraz se nezmění až do pátého ledna. Ano, také u vás.
Obecně se to považuje za tolerovatelný úlet, může to však mít hluboké následky, domníváme se. Vycházíme při tom z dat agentury STEM/MARK, která provedla výzkum oblíbenosti hraček. Často si na tomto místě vymýšlíme, v případě renomované výzkumné instituce bychom si to nedovolili. Jak jsme koupili, tak prodáváme.
Když se výzkumníci ptali, jaké jsou oblíbené hračky rodičů a jejich dětí, narazili na zásadní rozdíly. Tak třeba rodiče mají nejraději domečky, panenky a zvířátka. Jejich děti ale mají v oblibě hlavně počítač a televizi, a to již ve věku nula až dva roky. Jediná hračka, kterou mají často za nejmilejší jak děti, tak rodiče, je autíčko – nejoblíbenější hračkou je pro 38 procent dětí a 42 procent dospělých.
Výzkum ale také zjistil, že rodiče, kteří si v dětství hráli s auty a zbraněmi, později mnohdy nedosáhli ani středoškolského vzdělání.
Z toho jsme po poradě s psychology, pediatry a vlastní matkou vyvodili tento závěr: Pokud si vaše děti hrají s autíčky, dostanou se nanejvýš na učňovskou školu. O příštích vánočních prázdninách je proto třeba na to jít jinak. Děti posaďte k televizi a dejte ji nahlas, ať vás neotravují. Sami si pak vezměte autíčko, jezděte s ním tam a zpátky a ústy vydávejte zvuk jako dobře promazaný motor. Štěstí bude tak hluboké, že vydrží až do patnáctého první. Už vidím ten váš blažený, trochu provinilý úsměv.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
