Jak Česko vyrábí wimbledonské šampionky? Zásadní jsou motivovaní rodiče a tvrdá výchova

Na břehu líně tekoucí Bečvy se v dusném červencovém dopoledni rytmicky ozývají údery tenisových raket. Jsou sice letní prázdniny, ve starobylém klubu Precheza Přerov se ale trénuje a mladí sportovci ve věku od pěti do osmnácti v horkém letním dni na antukových kurtech pilují smeče, returny i náběhy na síť. 

Někteří sní o tom, že jednou vyhrají nejslavnější turnaj v londýnském Wimbledonu – nebo se aspoň stanou špičkovými hráči, které tenis bude dobře živit. Ta šance je bohužel velmi malá, ale dnes možná přece jen o něco viditelnější. Může za to Linda Nosková, která se po zdejších kurtech pohybuje od svých dětských let a před pár dny slavný turnaj vyhrála. 

Jednadvacetiletá hráčka v přerovském klub trénuje od čtrnácti a právě tady se z mimořádně nadané žačky postupně rodila dospělá superhvězda. Během sedmi let tu vystřídala tři trenéry – a Tomáš Krupa, ten nejznámější, ji dovedl až k aktuální senzaci. Se všemi třemi jsme v Přerově mluvili o tom, jak se šampion „vyrábí“ a zda je možné jedinečný úspěch zopakovat. 

A položili jsme jim také otázku, kterou si kladou tenisoví fanoušci po celém světě: Jak to, že jsou Češky v tenise v posledních letech tak úspěšné a v posledních čtyřech letech dokázaly nejstarší turnaj planety vyhrát hned třikrát? Jednoznačný recept podle nich neexistuje, ale prim hraje tradice a zdejší tvrdá výchova, která často přežívá právě v individuálních sportech. Tedy opak současných rodičovských trendů, jež se rozcházejí s tlakem na dítě a direktivním vedením. „Když je někdo tvrdý rodič, může být tvrdší i trenér v tréninku,“ říká za všechny jeden z oslovených koučů.