Šlo o to nahnat útočníkům strach. Povede se?

Ještě několik poznámek k přelomovým událostem, které se odehrály v noci z neděle na pondělí v Bruselu.

1. Víme, že Lisabonská smlouva jakoukoli pomoc členským státům unie, které se dostanou do problémů přísně zapovídá. Jak se to tedy „zařídilo“? Byl využit článek 122 Lisabonské smlouvy, který umožňuje v případě „naléhavých situací, které se vymykají kontrole“ pomoc umožnit.

Útok spekulantů na Portugalsko, Španělsko a kurs eura se tedy už jaksi „vymykal kontrole“. Řecký problém si aktivaci článku 122 ještě nevykoledoval.

Zároveň se ale Německo před případnou domácí ústavní stížností ještě důkladně jistí. „Evropský stabilizační mechanismus“ (jak se ten systém garancí celý bude jmenovat) bude disponovat 440 miliardami euro, ale půjde o svazek členských států eurozóny, který bude izolován od stávajících evropských institucí. Výše vkladu jednotlivých zemí je odvozena od výše základního vkladu do ECB, podobně jako v případě půjčky 110 miliard euro pro Řecko. Role MMF má být poměrně důležitá, fond bude patrně předepisovat podmínky využití. Nejlépe je to celé popsáno tady.

2. Cílem celé věci je zjevně zaskočit spekulanty (možná jim dokonce vyhlásit válku), postrašit trhy samou neuvěřitelnou obrovitostí celé železné kruhové obrany. Lze říci, že mohutná síla kombinovaných státních kapitálů (a globální koordinace – ve hře byla i Kanada, Švýcarsko a Japonsko) se postavila mohutné síle spekulativního soukromého kapitálu. A teď uvidíme kdo s koho. Nová politika ECB ve vztahu k dluhopisům má zjevně vyřadit ze hry ratingové agentury.
Účelem obrovitého balíku je evidentně nahánět strach spekulantům, nikoli ho nutně použít.

Jak to dopadne? Na jedné straně stojí skeptici, kteří tvrdí, že až se spekulanti proberou z šoku, uvědomí si, že proti nim stojí někdo (eurozóna), jehož průměrný dluh je v součtu více než 60 % HDP a je tedy nakonec přeci jen velmi slabý a papírový - i když nadutě a odhodlaně se tvářící - svalovec.

Opačný názor tvrdí, že Evropa dala najevo, že de facto vytváří Spojené státy evropské a „ever closer union“. Přestože ještě neexistují evropské daně a evropské ministerstvo financí, existuje už tato společná „evropská síla.“ Když někdo někdy příště zaútočí, bude už vždy použita tato garanční armáda v plné zbroji.

Můj názor je ten, že hrozba obrovskou sumou není sama o sobě udržitelné řešení a Evropa bude muset provést reformu smluv a institucí směrem k federalizaci a větší koordinaci fiskálních a hospodářských politik.

…

A ještě jedna věc související jen volně. „Moody’s hrozí České republice snížením ratingu. Renomovaná agentura může po reformě penzí rating dokonce zlepšit“ praví titulek na ihned.cz.

To slovo „renomovaná“ abych asi raději vyměnil za „důležitá“. Jak je agentura Moody’s “renomovaná“, ilustruje totiž například tento čerstvý článek prozměnu z FT, kde se píše, že agentura Moody’s bude brzy “obviněna” americkými regulátory z falšování a podvádění, které se mělo odehrát v roce 2008 na počátku finanční krize.