Hvězdný ekonom Nouriel Roubini se také ve Financial Times vyjádřil k vývoji evropské dluhové krize, ale žádnou zázračnou medicinu nevymyslel. Je to takový jídelní lístek nesplněných (a možná nesplnitelných) přání, který by snad šel uskutečnit, kdyby Evropě vládla elita Roubiniho formátu.
Reakce evropských elit na krizi je prý doslova „balkanizovaná“, není jasné zda projde garanční fond u německého ústavního soudu, protože dluhová krize není vytvořena „božím zásahem“, ale „je dílem člověka“ (bravo - tuto formulaci oceňuji…). Evropská centrální banka (ECB) ztrácí na kredibilitě a dělá něco (nakupuje dluhopisy), co včera říkala, že dělat nebude.
Roubini tvrdí, že věřitelé musí dostat ránu a dlužníci čas se přizpůsobit (navrhuje tedy restrukturalizaci dluhu). Fiskální reformy mají mít formu dlouhodobých koncepčních reforem (penzijní reforma a všemožné vstřebávání demografických trendů) než krátkodobých restrikcí….
…
V témže listě píše Wolfgang Munchau o tom, že optimisté si myslí, že fiskální škrty a zvyšování daní přesvědčí investory a oslabené euro nastartuje evropský hospodářský růst.
Podle Munchaua slabé euro podpoří německý růst, ale v rámci Evropy slabé Řecko nepřiláká do Řecka (například) více německých turistů. Slabé euro ještě zvýší německý obchodní přebytek a posílí nerovnováhy uvnitř eurozóny.
Krom toho se Evropa rozhoduje k dramatickému šetření v okamžiku, kdy se hospodářský růst ještě pořádně nerozjel a je otázka, jestli se rozjede.
A co když se ale růst nerozjede vůbec? Zde si troufám tvrdit, že kdyby byl Munchau ministr financí, asi by šetřil taky, resp. kladl by na úspory větší důraz než jaký klade, když to pouze komentuje s odstupem.
…
A na závěr to nejdůležitější. Der Spiegel píše o tom, že nákup řeckých dluhopisů ze strany ECB byly francouzskou konspirací, která měla zachránit francouzské banky. Francouzské banky zasypaly ECB svými řeckými dluhopisy, zatímco německé banky se dohodly se svým ministerstvem financí, že si své řecké dluhopisy nechají do roku 2013.
Článek tvrdí, že ECB se stává jakousi konsolidační bankou („špatnou“ bankou) a text tvrdí, že se z toho nejde dostat, protože jakmile ECB přestane dluhopisy nakupovat, zhroutí se jejich cena. A když Řecko bude tzv. restrukturalizovat svůj dluh, bude nakonec muset německý daňový poplatník sanovat ECB. Anonymními zdroji článku jsou podle serveru eurointelligence.com němečtí centrální bankéři kolem Axela Webera.
V reakci na to napsal francouzský deník Le Monde, že nad Německem a ECB „se vznáší parfém rozvodu“ (tohle je dost typická francouzská formulace).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
