Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Okupanti Wall Streetu a média

Zatímco protestující na Wall Street budou muset dočasně vyklidit tamější park ze sanitárních důvodů (česky – aby se mohlo uklidit), je asi zajímavé prolétnout rychle mediální reflexi tohoto hnutí, které se po Americe rychle rozrůstá.

Newyorský korespondent deníku Financial Times John Gapper strávil mezi protestujícími spoustu času a ve své názorové analýze nachází jistou zálibu v tom, že demonstranti vlastně nevědí, co chtějí, nemají jasné cíle ani vedení a nejsou dobře organizováni. Podle něj je to docela sladká a něžná parta. Ti nejhlasitější mu zpívali „jsme změna, jsme vycházející slunce“ a bubnovali k tomu na bubínek.

Avšak s tím, jak se autentický a spontánní protest začíná asociovat a pevněji spojovat s tradiční levicí, ztrácí podle Gappera veškerý šarm. Také je otázka, jestli se má hnutí zkoncentrovat a přijít s požadavky a lhůtami na jejich splnění.

Mainstreamová Amerika – i když je na Wall Street naštvaný skoro každý – se těžko připojí k anarchistickému hnutí. Někteří demonstranti se stále domnívají, že je lepší žádné požadavky nemít a demonstrovat jen jakousi naštvanost. Je to možná zajímavější a silnější než vyjednávání s vládou o detailech bankovní regulace.

Komentář Petra J. Wallisona z deníku The Wall Street Journal je takový předvídatelný. Za krizi nemohou hamižní bankéři, ale jen a pouze federální vláda, která podporovala bydlení pro chudé a vytvořila k tomu polosocialistické molochy a agentury.

Středově levicový The New Republic ve svém úvodníku přináší návod, jak se k protestům na Wall Street mají stavět liberálové (což v americkém kontextu označuje – řekněme – intelektuální příznivce Demokratické strany).

Proti Wall Street a jeho schopnosti lobbovat u vlády je třeba protestovat, ale ne každý nepřítel mého nepřítele je můj přítel.
Zásadní rozdíl mezi radikály a liberály je v tom, že liberálové jsou ve skutečnosti kapitalisté, kteří věří v regulovaný kapitalismus a sociálně férové ekonomické hřiště. Přitom mnozí okupanti Wall Street (a řečník Slavoj Žižek) srovnávají současnou americkou vládu s čínskou represí.

Pokud je předvídatelný WSJ, je stejně předvídatelný Paul Krugman, který se ve svém článku „Panika plutokratů“ zastává protestujících a o bankéřích píše: „Tito lidé nejsou Steve Jobs. Tito lidé zbohatli vytvářením komplexních finančních schémat, aniž by tím přinesli nějaké jasné výhody pro americké občany. Naopak: dozvuky jejich nezodpovědného chování pociťují desítky milionů amerických občanů dodnes.“

Catherine Rampellová v témže deníku srovnává průměrné platy v bankovním sektoru s průměrnými platy v privátním sektoru.

V této zprávě agentury Reuters mne zaujalo, že se protestujících na Wall Street zastal Richard Fisher, prezident dallaského Fedu, tedy jak známo americké centrální banky. Ten pravil: „Budu vás šokovat, ale mám pro ně pochopení. Máme příliš mnoho lidí bez práce a máme velice nerovnou distribuci příjmů. Máme mnoho velmi frustrovaných lidí, ale já jejich frustraci rozumím.“

A na závěr: komentátor televize Fox News Michael Goodwin se pustil do starosty Bloomberga, podle něhož demonstranti mohou zůstat v parku, jak dlouho budou chtít. Starosta totiž ctí jejich svobodné právo se vyjádřit.

Dodejme ale, že Bloomberg fanouškem protestujících není. Opakovaně kritizuje to, že opakovaně komplikují přístup do práce lidem, kteří dole na Manhattanu normálně pracují, a navíc si je dobře vědom, kolik pracovních příležitostí banky ve městě New York poskytují.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].