Dnes hlasuje sněmovna ve třetím čtení o opatřeních, která mají kompenzovat zvýšení ceny energie – tedy o srážkové dani pro fotovoltaické elektrárny a o zvláštním zdanění emisních povolenek do roku 2013.
Jak zároveň vychází najevo, k včerejšku jsou již připojeny kapacity vyšší než 1034 MW. Žádosti, které leží na Energetickém regulačním úřadě, v tuto chvíli počítají s připojením kapacit ve výši 1700 MW. Pokud jsou v některých žádostech chyby nebo budou staženy zpět, možná se číslo o něco sníží. Připojeno může být nakonec něco mezi 1400 až 1600 MW. K tomu je třeba podotknout, že fotovoltaická asociace ještě před pár týdny tvrdila, že bude připojeno pouze maximálně 1000 MW
…
Dnes fotovoltaická asociace argumentuje pro změnu tím, že E.ON na jižní Moravě a v jižních Čechách nabízí dvacetiprocentní zlevnění proudu. Z toho má vyplývat, že žádnou speciální daň není třeba zavádět, protože proud bude tak jako tak levný. Ta nabídka slevy v rámci konkurenčního boje o domácnosti ale neznamená, že proud bude o 20 procent levnější. Velcí odběratelé mají cenu dávno nasmlouvanou.
Navíc je snížení cen silové elektřiny v příštím roce opožděnou reakcí na ekonomickou krizi. Až se vrátí konjunktura, ceny půjdou zase nahoru.
Tím se ale dostáváme k tomu podstatnému: skokové zvýšení cen elektřiny není to podstatné. Podstatné je, že elektřina hrozí být v příštích patnácti dvaceti letech výrazně dražší, než by být mohla. Tím klíčovým je přece konkurenceschopnost českého průmyslu, na kterém tato ekonomika stojí. I kdyby byl proud příštích dvacet levnější (což je velmi nepravděpodobné), pořád hrozí, že bude dražší než v okolních zemích, které jsou našimi konkurenty. To je přece, oč tu běží.
…
Podobné je to s argumentem fotovoltaické asociace, že ČEZ nyní skupuje menší fotovoltaické elektrárny, kterým hrozí finanční problémy, aby na tom mohl sám vydělat.
Tady ale není co obejít, protože dozorčí rada ČEZ jasně určila strop – tedy určila, kolik fotovoltaického výkonu smí ČEZ nakoupit. Na čem by ČEZ mohl „vydělat“, prostě není zřejmé. Podmínky se změní pro všechny stejně.
…
A k té hrozbě krachem: ze všech stran je slyšet, že banky budou ochotné vyjednávat o restrukturalizaci úvěrů. Je to koneckonců celkem logicky v jejich zájmu. Do potíží se mohou dostat hlavně ti, kdo si půjčili někde jinde než v bance (čímž nechci říct, že ty potíže komukoli přeji).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
