0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka8. 11. 20103 minuty

Německo útočí na hospodářskou politiku USA

V rozhovoru, který dnes vyšel v německém týdeníku Der Spiegel (zde je úplná verze v angličtině), zaútočil německý ministr financí Wolfgang Schauble na americkou hospodářskou a finanční politiku.

Podle Schaubleho podkopávají Američané svou vlastní kredibilitu. Z americké strany není prý konzistentní obviňovat Číňany z manipulace s kurzem renminbi, když sami Američané tlačí dolar uměle dolů za pomoci tiskařských strojů centrální banky. Německý měnový model není oproti americkému založen na kurzových tricích, ale na zvýšené konkurenceschopnosti.

Reklama

Ve srovnání s naším modelem je americký růstový model v hluboké krizi. Američané žili příliš dlouho na úvěr, nafoukli a nabobtnali si finanční sektor a zanedbali svoji industriální bázi. Američané mají jistě problémy, ale nikoli kvůli německému přebytku obchodní bilance.

Pumpování nekonečných peněz do ekonomiky nemá podle Schaubleho smysl, protože americká ekonomika netrpí nedostatkem likvidity.

V době uzávěrky Auditu jsem ještě nezaznamenal žádnou americkou reakci na Schaubleho rozhovor, ale ten samotný můžeme vlastně brát jako reakci na americké návrhy. Američané totiž navrhují, aby země s přebytkem obchodní bilance předložily plán redukce těchto přebytků. Jen doufejme, že čtvrteční summit skupiny G 20 v Jižní Koreji se ponese v poněkud méně útočném duchu. Tyto pozice jsou totiž neslučitelné.

K Schaublemu několik poznámek. Příměr, ve kterém se americké kvantitativní uvolnění přirovnává k tištění peněz, není vlastně moc přesný, jak vysvětluje ekonom banky Goldman Sachs (odkaz tentokrát v češtině). Jde spíše o zkrácení splatnosti dluhu krytého státními dluhopisy.

Účelem uvolnění americké měnové politiky není pohyb kurzem směrem dolů, ale hrozba deflace a přebytečné kapacity americké ekonomiky, které vylučují inflační tlaky. Pokles kurzu dolaru je především vedlejší produkt celé věci.

To, čemu Němci říkají budování konkurenceschopnosti, je do značné míry to, čemu ekonomové říkají vnitřní devalvace (Němci byli ochotni utahovat si opasky a snižovat si nebo alespoň nezvyšovat mzdy).
Kdyby se Amerika měla začít opět více industrializovat, nebude to paradoxně v německém zájmu a navíc to může mít politické důsledky v tlaku na zvýšené ochranářství.

S tím přepísknutým finančním sektorem má však Schauble pravdu, zároveň je pravda, že Němci jsou z celosvětového pohledu mnohem méně důležití, než si sami o sobě myslí. V USA se daleko více diskutuje o kurzu čínské měny a nerovnováhách v obchodu s Čínou.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].