New York – kde se autor auditu zrovna nachází – žije skandálem šéfa Mezinárodního měnového fondu, který se patrně pokusil v apartmá hotelu Sofitel poblíž Times Square v sobotu odpoledne znásilnit pokojskou. Postižená žena v neděli večer Strauss-Kahna identifikovala z celé řady nabízených „komparsistů“.
Celý případ je velmi zvláštní. Ekonom Dominique Strauss-Kahn měl sice pověst sukničkáře, ale sukničkář a svůdník je něco dost jiného než násilník. Přitom francouzský ekonom a politik žil v USA dost dlouho na to, aby tušil a včas si uvědomil, jak je podobné počínání riskantní, jak přísné jsou zákony a jak jsou v této zemi dnes už ženy jakéhokoli sociálního postavení odmalička vychovávány k tomu, aby si něco podobného nenechaly líbit.
Měl snad politik, často nazývaný zkratkou DSK, zrovna zatmění mysli z horké lázně a zapomněl, že není na misi někde v Thajsku (nechci urážet Thajsko, střílím od boku)? Ano, jsou možná na světě ještě země, kde si uživatel nejdražšího apartmá hotelu (tohle stálo 3000 dolarů na noc) může dovolit znásilnit pokojskou a nebo jí nabídnout peníze za sex či mlčení. A jsou země, kde by možná zavřeli pokojskou, kdyby šla na policii, protože si dovolila urazit váženého zákazníka. Ale Spojené státy takovou zemí už hodně dlouho opravdu nejsou.
Největší potíž je v tom, že DSK z hotelu pospíchal a dokonce si tam zapomněl mobil a „další věci“ (policie zatím neidentifikovala jaké). S Air France měl dohodu, že může nasednout do jakéhokoli letu směr Evropa a vždy pro něj bude volno v první třídě. Takže policie a žalobce jsou přesvědčeni, že utíkal ze země.
Když jsem napsal, že tím New York žije, tak pouze jako peprným skandálem, který živí bulvární tisk, ale rozhodně ne politicky. Americký politik to není a lidé se na věc dívají poměrně chladně. Platí tu padni komu padni a většina lidí si myslí, že na člověka v podobném postavení musí mít policie poměrně pádné důkazy. Jinak by ho nevytahovala z letadla.
Konspirativní teorie budou tentokrát vznikat spíše v Evropě. Dovedu si představit, že se bude říkat, že tu pokojskou na Strauss-Kahna nějak nasadil prezident Sarkozy, který má nyní větší šance na znovuzvolení. A zájem na diskreditaci tohoto politika mohou mít i ti, kdo si přejí odchod problematických zemí, jako je Řecko, z eurozóny.
A nyní k věcným důsledkům. První – i když krátkodobý – problém je narušená akceschopnost MMF, který hraje klíčovou roli v debatách o záchranném programu pro státy na periferii eurozóny. Především jde o nový plán pro Řecko.
Věc dlouhodobější je, že DSK patřil mezi politiky a ekonomy, kteří Evropanům vysvětlovali, že eurozóna potřebuje více politického sjednocení, více koordinace a posílení institucionálního rámce. DSK patřil například mezi přesvědčené zastánce společného evropského dluhopisu.
Někteří analytici se obávají, že bez Strauss-Kahna bude MMF více proti angažmá v bohatých zemích, jako jsou Irsko, Portugalsko a Řecko. Nové vedení fondu bude možná více naslouchat zemím, jako je Brazílie, Čína, Indie, Rusko, nebo chudším zemím třetího světa apod.
To je sice možné, ale k tomuto posunu by asi došlo za čas stejně, protože Strauss-Kahn měl brzy z MMF odejít a kandidovat na francouzského prezidenta. Hlas na vyšší stupeň institucionalizace eurozóny i na vyšší stupeň solidarity uvnitř měnové zóny bude z MMF zaznívat o to silněji: tedy něco ve smyslu – jste v Evropě a eurozóně snad dost bohatí na to, abyste se o sebe dokázali postarat sami. A to je nakonec pravda a je to tak správné. Krize eurozóny působí tragicky a nepochopitelně především při pohledu zvenčí.
Dominique Strauss-Kahn představoval na evropské úrovni ekonomicky gramotného a vzdělaného (nepopulistického) socialistu. Takových lidí není nazbyt a potřebují je i jejich názoroví oponenti, pokud nemají zrovna ideologické zatmění mozku. Na druhou stranu: proč se levicový politik, resp. nadnárodní úředník, ubytovává v apartmá za 3000 dolarů na noc, když navíc v New Yorku nebyl – jak prohlásil mluvčí MMF – na služební cestě?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
