Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Dohoda o Řecku v poslední chvíli

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Ministři financí eurozóny se v neděli sešli na mimořádném jednání, aby upřesnili dohody o půjčce či pomoci Řecku. Nejpřesnější informace lze nalézt například na stránkách agentury Bloomberg.

Řecko získá možnost půjčit si od členských států eurozóny až 30 miliard eur, za úrok pět procent (vzorcem nebudeme čtenáře zatěžovat), resp. bude využita kombinace půjček s flexibilním a pevným úrokem. Mezinárodní měnový fond (MMF), pokud o to Řecko požádá, zapůjčí dalších 15 miliard euro.

V čem se celá záležitost podobá čtrnáct dní staré dohodě a v čem se od ní liší?

Řecko musí oficiálně teprve požádat, takže stejně jako v minulém případě se o dohodě zatím oficiálně tvrdí, že má sloužit jako jistá garance, která by měla Řecku pomoci financovat své rozpočtové potřeby levněji než tomu bylo do pátku. Krátkodobě se čeká snížení rizikové marže u řeckých dluhopisů.

Oproti minulé úmluvě je zřejmé, že toto je na prvním místě dohoda evropská a evropská pomoc. V aranžmá, které bylo dohodnuto před čtrnácti dny, mělo Řecko nejprve oslovit MMF a teprve po té se s žádostí o půjčku obrátit na partnerské země v eurozóně. Nyní se pořadí obrací. Pokud bude třeba, nejprve půjčí peníze členské státy eurozóny, posléze – když o to Řecko požádá - MMF.

Sazba za kterou si má nyní Řecko půjčit, má být o něco příznivější než sazba tržní. V rámci minulé dohody Německo odmítalo půjčovat Řecku za jinou než „tržní sazbu“, což se mnohým jevilo jako protimluv.

A třetí rozdíl je v sumě vyčleněných peněz. Před čtrnácti dny se mluvilo o dvaceti miliardách euro, dnes je řeč o třiceti miliardách.

K tomu tři krátké poznámky, resp. otázky.
1. Jak často chce eurozóna podmínky pro půjčku měnit a co tyto „poryvy větru“ říkají o kredibilitě společné evropské měny.
2. Je tentokrát německá vláda jednotná a s dohodou smířená?
3. Hrozba stížností na dohodu u německého ústavního soudu pořád není vyloučená.
4. Podaří se zastavit odliv vkladů z řeckých bank?

Unie byla k dohodě do značné míry dotlačena. Náklady na financování řeckého dluhu se totiž začaly koncem týdne blížit astronomickým výšinám.

A finančník George Sorosprohlásil na konferenci, kterou sám pořádal v Oxfordu, že Evropě hrozí desintegrace, pokud se rychle nedohodne. Možnost rozpadu eurozóny odhadoval známý finančník asi 50:50, přesto vyjádřil víru, že Německo změní názor, což se – zdá se – také stalo.

Řecko podle Sorose bylo ochotno a udělalo kroky, které po něm byly žádány. Nyní musí přijít Evropa a zahrát svůj part.

Zajímavé je, že na téže prestižní oxfordské konferenci promluvil šéf MMF Dominique Strauss-Kahn, že EU potřebuje Evropský rozpočtový úřad, který podepře společnou evropskou měnu. Start eura byl pouze začátek, „žádná společná měna nemůže fungovat bez koordinované ekonomické politiky.“

Mezi ekonomy a komentátory se teď diskutuje o tom, která paralela fiskální situace evropských států s americkým investičním bankovnictvím v roce 2008 je přesnější. Ještě v pátek to vypadalo, že Řecko sehraje roli Lehman Brothers, tedy banky, kterou americká vláda nechala padnout. Na řeckém bankrotu si unie vyzkouší jak rychle se šíří panika a psychóza a další státy jako Portugalsko či Španělsko už bude třeba sanovat jako „pojišťovnu AIG“.

Nyní to – alespoň podle Wolganga Munchaua vypadá tak, že Řecko sehraje roli Bear Stearns, kterému se ještě pomůže, ale roli Lehman Brothers, těch kterým se nepomůže (mimo jiné proto, že už na to nebude), sehraje možná Portugalsko a Španělsko.

Zásadní rozdíl je v tom, že krizi amerických bank byla řešena především fúzemi, do kterých v roli garanta vstupoval stát. Fúzování států v unii zatím čekat nelze. Možná by to nebylo na škodu. V poněkud násilné paralele lze úlohu fůze Německa a Řecka přisoudit případnému vzniku nějaké evropské rozpočtové autority.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].