„Koruna vůči euru od začátku roku rekordně posílila“ – hlásaly slavně včera novinové titulky. Zároveň oslovení analytici ohlašují, že brzy přijde doba výprodeje a koruna začne zase oslabovat. V prvním čtvrtletí koruna prudce klesala, pak se to tak nějak otočilo a brzy se to zase nějak otočí. K tomu lze říci jediné: koruna je velmi volatilní a nepředvídatelná, trh s ní je málo likvidní a mělký, snadno ovlivnitelný zcela podružnou informací nebo nějakým tahem či strategií jednoho jediného hráče. Přesně nechápu, jaké mohou mít české podniky z nemožnosti vývoj kursu předvídat prospěch. Čtrnáct dní se mohou radovat vývozci a plakat dovozci, za čtrnáct dní je to zase naopak. Troufám si tvrdit, že divoké volatility nedokáže využít vůbec nikdo.
Zajímavé ovšem je, že vlivní odpůrci přijetí eura si svůj argument najdou vždycky. Když koruna oslabuje, pomáhá to vývozcům a když posiluje, tak je to taky skvělé, protože to je důkazem toho, že krize se nás tolik nedotkne a naše ekonomika má zdravé vyhlídky. A tak to bude pořád dokola, vždy pro nás bude koruna výhodná.
Myslím, že je pomalu na čase, vzdát se posledních iluzí o tom, že lze nějak vědecky zjistit, zda je přijetí eura výhodné či nevýhodné. Euro primárně vzniklo jako politický projekt a svoje politické preference a „evropské názory“ mají všichni, kdo svůj názor futrují nějakými pseudovědeckými argumenty.
Všimněme si, jak už dnes leckdo rozumí tomu, zda Slovensku euro ublížilo nebo ne. Všechno je přitom relativní. Do eura se vstupuje s nějakým kursem. Dá se do něj vstoupit dobře i špatně, s příliš slabou či silnou měnou (korunou) apod. A úspěch závisí také na tom, zda sousední země, partneři a konkurenti vstoupí do eurozóny také, nebo vás sevřou obručí kompetitivní devalvace.
Asi je na čase ve věci eura argumentovat také něčím jiným než přímými náklady a výnosy. Je tu také například silný argument transparentnosti a kontroly. Euro umožňuje kontrolovat vaše politiky a instituce, to co ze svých daní platíte. Lépe porovnáte kolik vás stojí vláda i kilometr dálnice nebo silnice. A také proto se euro mnohým politikům nelíbí.
…
Po té, co se Bohuslav Sobotka přihlásil ke křesťanské frakci v ČSSD, objevuje se nám tu zajímavý fenomén. V suverénně nejateističtější zemi na světě, v neznabožské České republice máme dva nejpopulárnější politiky katolíky: Karla Schwarzenberga a Sobotku (předpokládám, že je Sobotka katolík, když je z jižní Moravy). A v nejpopulárnější pětici je ještě Kalousek, další jihočeský katolík, který má mnohých jiných katolíků plné zuby. Tento pozoruhodný fenomén by si zasloužil nějakou důkladnou analýzu či esej. Asi ji budu muset sám napsat. Září z těchto katolíků něco - pokora, slušnost, dobrota a laskavost? Nebo je to náhoda? Čeští bratři a českoslovenští husité mají každopádně o čem přemýšlet. I když o nějakou popularitu vůbec nejde, že…
…
Ondřej Schneidernapsal na www.ihned.cz blog, který nejde (v internetovém prohlížeči Internet Explorer) rozkliknout, takže tam zůstává jen ten název: „Konec kapitalismu, ale kdeže – nic lepšího nemáme.“ Možná to ale takhle úplně stačí. Ano také si to myslím a s Ondřejem souhlasím. Nejde však vůbec o to, co si myslím já a Ondřej. To oč běží je, aby si to myslela, resp. vydržela myslet také většina voličů ve většině zemí světa.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].