Centrální banky jinak

Většina důležitých centrálních bank na světě již delší dobu provádí velice aktivní a z pohledu před rokem 2008 experimentální měnovou politiku. Snaží se tak bránit recesi, deflační spirále, dodávají do finančního systému likviditu. Občas zaznívají obavy, zda se tímto nezadělává na další bublinu, podobnou té, která vznikla v soukromém finančním sektoru před rokem 2008.
Jak vyplývá z textu pro Financial Times, obchodník s dluhopisy Mohamed El- Erian se nedomnívá, že jsou tyto obavy namístě. Před rokem 2008, v době tzv. Great Moderation (nejlépe asi Velké zklidnění), byli investoři ukolébáni pocitem, že centrální banky a vlády dobyly ekonomický cyklus, že dokázaly odstranit krize a zkrátit případné recese či je učinit jen mělkými. Všichni vědí, jak to dopadlo.
Tehdy byl velký pákový efekt vytvořen díky faktorům, které zrodil samotný trh. Nyní je většina faktorů vůči trhům exogenní a pochází z nárůstu rozvahy centrálních bank. Tak třeba bilance amerického Fedu má vzrůst jen v příštím roce o další třetinu. K prasknutí bubliny to však vzhledem k síle centrálních bank asi nepovede. Podle autora je třeba dát si spíše pozor na zvýšenou volatilitu aktiv. Rada pro investory: buďte si jisti, že centrální banky jsou nyní jak rozhodčími, tak hráči na trzích. Mnoho cen na trzích je ovlivněno odchylkami způsobenými injekcemi likvidity. Investoři by si měli dát pozor na to, aby se nehnali za příležitostmi, které vyrůstají z pouhého vkladu centrálních bank.
…


V témže listě píše Gillian Tettová o práci ekonomů Zoltana Pozsara a Paula McCulleyho a upozorňuje, že nezávislost centrálních bank nemusí být skvělá vždy a za všech okolností. Dlouhodobé dluhové cykly mohou vést k vytvoření dvou diametrálně odlišných stavů světa. Někdy jsou věřitelé v privátním sektoru v pákové náladě, někdy mají tendenci k odpákovávání. Podobné je to s politikou veřejných rozpočtů. Někdy je příliš restriktivní a přísná, jindy příliš stimulativní. Pokud je veřejný i soukromý sektor stimulativní, dojde k úvěrovému boomu a nezávislé centrální banky ho musejí v rámci boje s inflací brzdit. Pokud se odpákovává pouze v jednom sektoru, je výsledek smíšený. Pokud se však odpákovává veřejný i soukromý sektor najednou, dojde k deflaci a pasti likvidity, dlužníci si nechtějí půjčovat, jakkoli jsou peníze levné, a měnová politika je pak neefektivní. V takovém případě je třeba provést mentální veletoč a uvědomit si, že v takovou dobu je lepší, když centrální banky nejsou nezávislé a ministerstva financí a centrální banky pracují ruku v ruce.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










