Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Bude politický extremismus zachráncem Evropy?

Rusko-americký dialog :: vývoz domácí ropy z USA :: odpuštění dluhů :: Řecko a EU

Strana Podemos - jedna z reakcí na to, že Španělsko trápí hrozivá nezaměstnanost
Podemos • Autor: Globe Media / Reuters

Překvapivou analýzu o americké politice vůči Rusku přinesla agentura Bloomberg. Konstatuje se v ní, že vztah amerického prezidenta Baracka Obamy a Vladimira Putina je skutečně nevraživý a ovlivněný silnou vzájemnou antipatií, ale přesto americká administrativa nevzdává pokusy navázat s ruskou vládou dialog a nalézt řešení současné situace.

Mezi prezidenty to prý sice vůbec nefunguje, nicméně komunikace mezi americkým státním tajemníkem Johnem Kerrym a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem zůstává čilá: setkávají se často, dokonce beze svědků, hodně si telefonují. Američané prý dokonce oslovili stařičkého Henryho Kissingera, aby se pokusil spojit s Putinem.

Američané údajně navrhují oddělit problematiku Doněcku a Luhansku od Krymu. Pokud prý Putin konkrétně ustoupí s Doněckem a Luhanskem a podpoří skutečné mírové řešení, sankce se vrátí či sníží na úroveň po anexi Krymu.


Tatáž agentura přichází s důležitou novou analýzou vývoje na trhu s ropou. Jednou z nejdůležitějších zpráv totiž je, že Amerika se chystá zrušit embargo na vývoz ropy z domácí produkce, které bylo jedním ze základních kamenů politiky energetické soběstačnosti.

Dosud bylo něco takového nejen ilegální (s výjimkou vývozu do Kanady), ale také doslova nemyslitelné. Producenti totiž počítají s tím, že na základě povolení k vývozu se dostanou k vyšším cenám od zahraničních odběratelů, protože ceny hrubé suroviny na americkém trhu jsou nižší než ceny na zahraničních trzích.

unnamed
unnamed • Autor: Respekt

 

Mohlo by to odvrátit hrozbu bankrotu amerických producentů ropy z břidlic a olejnatých písků. Američtí ochránci přírody se ovšem bojí, že ve jménu zisku vývozců a producentů se zhorší drancování životního prostředí v USA.

Zajímavé také je, že americká ropa z nových zdrojů je lehčí než ropa z tradiční těžby a většina amerických rafinerií není zatím vybavena na její zpracování.

Wolfgang Münchau tvrdí ve Financial Times, že politický extremismus může být nakonec zachráncem Evropy. Řada mainstreamových ekonomů tvrdí, že masivní restrukturalizace dluhů či jejich odpuštění podobné těm, k nimž došlo po válce a předtím ve třicátých letech, Evropu nemine, protože to jinak ani vyřešit nelze.

Potíž je v tom (a to už se odváží tvrdit málokdo), že to mají v programu jen strany označované za extremistické jako řecká Syriza nebo španělský Podemos. Je to podle Münchaua hlavní příčina, proč roste popularita těchto stran.

Hloubka a síla řecké deprese je prý stejná jako Velká hospodářská krize v USA ve třicátých letech – ale bez následného oživení. To musí mít logicky své politické následky. Španělsko zase trápí hrozivá nezaměstnanost, ale možná ještě horší je míra zaměstnanosti či participační míra, protože spoustu lidí to již vzdalo a z pracovního trhu prostě odešli.

Zatímco Řecko drtí vysoké státní dluhy, Španělsko drtí především vysoké privátní dluhy. Dluhová zátěž se s pravděpodobnou deflací bude jen zhoršovat. Slabinou Syrizy například je, že voličům neříká, co se stane, když se jednání o odpuštění dluhů nezdaří.

Pak jsou dvě možnosti – odejít z eurozóny, nebo se vzdát hlavního pilíře volebního programu. Když je prý něco neudržitelné, tak to prostě už nejde udržet. Syriza má prý nahlas voličům říct, že žádá odchod z eurozóny.

Když je něco neudržitelné, tak to skončí. A řecká ekonomika je neudržitelná bez dluhové restrukturalizace. A uvnitř eurozóny se restrukturalizovat nebude.

Tím se dostáváme k tolik diskutované informaci týdeníku Der Spiegel o tom, že německá vláda zvažuje možnost odchodu Řecka z eurozóny. Sice to mezitím všichni dementují, ale otázka je, zda to bude stačit. Džin z láhve byl vypuštěn a trhy teď možná čeká období spekulace a testování úvahy, zda by příklad Řecka neměl někdo následovat.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte