Revoluce ve fotbale

Ivan Hašek, jenž byl v sobotu zvolený do čela svazu, k tomu má všechny předpoklady. Nejen že dostal od vrchnosti mandát provést své sympatické vize ukončující éru fotbalu prolezlého korupcí, ale navíc mu ještě delegáti na valné hromadě posvětili v podstatě celý výkonný výbor, se kterým šel do volby. Ze třinácti lidí, které měl napsané na papíře, mu jich přiklepli rovnou devět.

Skončila se tím dlouhá tragikomedie. Z nejvyšších pater fotbalu konečně mizí všichni ti Mokří, Košťálové, Vackové a Vinšové, kteří fotbal táhli na dno. I kdyby na tom reprezentace a liga nebyly tak, jak bohužel jsou, tihle pánové by se beztak postarali o to, aby měl člověk ze zdejšího fotbalového dění pachuť. Nyní jejich vláda končí a za nitky bude tahat někdo jiný. Podivné ovšem je, že nové šéfy zvolili skoro stejní lidé, kteří na valné hromadě seděli už před čtyřmi lety, kdy zvítězila nechvalně známá dvojice Mokrý-Košťál. Proto ta lehká paranoia. Ale třeba jen delegáti prozřeli a chtějí napravit, co sami zbabrali.

Před Haškem teď každopádně stojí nelehký úkol: napravit pověst fotbalového svazu. Zatím na to jde dobře. Slibuje, že vedení bude šetřit, respektive lépe hospodařit s penězi, které do fotbalu tečou, takže chce zároveň změnit marketing, shánět peníze i od soukromých, pochopitelně důvěryhodných zdrojů a průhledněji zacházet s veřejnými dotacemi. A zlikvidovat všechny náznaky korupce. V tomto ohledu je ovšem zarážející, že zároveň zveřejnil přání spolupracovat s Františkem Chvalovským, který má co se peněz týče vpravdě špatnou pověst. No, snad to byla jenom neobratná snaha říci, že Hašek nechce tak úplně stavět na zelené louce – ačkoli právě to by náš fotbal potřeboval ze všeho nejvíc.

Sympatické je, že má Ivan Hašek energie na rozdávání. Po utahaných tvářích mužů v oblecích, pro které je největším pohybem cesta od auta k židli v „zasedačce“, přichází dynamický chlapík, který svými gesty nezapře minulost sparťanského idolu a kapitána reprezentace na památném šampionátu v Itálii. Co se týče právě reprezentace, je stejně rychlý jako v době své největší slávy běhání na trávnících: ze Slavie dnes přišla zpráva, že zřejmě nebude mít nic proti tomu, aby její trenér Karel Jarolím vystřídal na místě šéfa národního týmu jarního krále Františka Straku. Svítá tak naděje, že letošní kvalifikace neskončí úplnou ostudou a i když na mistrovství světa zřejmě Česko už nepostoupí, Jarolím by mohl tým alespoň přebudovat od hlavy k patě.

Sobota zkrátka přinesla o zdejším fotbale spoustu povzbudivých zpráv. Tolik, až si člověk možná poněkud paranoidně říká, co může být za tím.