Jak je to s českým ateismem
Dnešními novinami prolétly výsledky průzkumu Střediska analýz a empirických výzkumů, podle něhož se k víře hlásí jen čtvrtina Čechů. Nic nového pod sluncem, řeknete si. Češi jsou přece „nejateističtějším národem světa“. Opravdu?
Češi jsou na pověst národa s rekordně vlažným postojem k náboženství jaksi hrdí. Je to další úspěch v závodech o překonání vlastní globální bezvýznamnosti, což je snaha společná většině menších národů. (Autorka tohoto textu byla nedávno v Sydney a Australané jsou na tom podobně. Byť je jejich kontinent větší než Evropa, obyvatel má o něco více než bývalé Československo a v televizních show o „největších pašácích“ tam vítězí jachtařský tým, který to před třiceti lety všem natřel, což už si ale nikdo mimo Austrálii nepamatuje.)
Češi si podobně hýčkají vlastní ateistický „rekord“ – jsme to ale borci, pijeme nejvíc piva a na Boha kašleme zvysoka. A jsou o svém prvenství pevně přesvědčení a nakonec jim to ukazují domácí průzkumy veřejného mínění jako ten zmiňovaný v úvodu či třeba způsob, jakým zahraniční i domácí média referovala o nedávné návštěvě papeže.
Jenže když se na věc podíváme v širším kontextu, tak je to všechno mnohem složitější. Patřičné srovnání přinesl třeba letos v únoru americký Gallupův ústav, když zveřejnil výsledky svého tři roky trvajícího průzkumu v 143 zemích světa a postavil na hlavu řadu klišé.
Třeba to, že Američané patří k národům s nejsilnějším náboženským cítěním. Nepatří – zatímco u Egypťanů či obyvatel Bangladéše či Srí Lanky je náboženství důležitou součástí života pro bezmála 100 procent dotázaných, u obyvatel Spojených států jsou to dvě třetiny. A co víc – intenzita náboženského cítění se liší stát od státu. V Mississippi jsou podobně nábožensky horliví jako v Libanonu či Íránu (k víře se hlásí přes 80 procent obyvatel), zatímco Vermont či New Hampshire svými polovičními čísly spíše připomínají Kanadu či Švýcarsko.
Česko se sice zařadilo mezi země s nejvlažnějším postojem k víře, ale žebříčku dominují jiné země. Jako nejméně religiózní v Evropě i na celém světě se ukázali Estonci (náboženství je důležité pouze pro 14 procent z nich) následovaní Skandinávci. Až po Švédech, Dánech a Norech následují Češi – náboženství je podle tohoto průzkumu důležité pro pětinu dotázaných. A desítku uzavírají země, které si s ateismem rovněž běžně nespojujeme – třeba Francie.
Globální průzkum také ukazuje, že nejběžnější vysvětlení tuzemského ateismu – obvykle se to svádí na devastující vliv komunismu – je také vedle. Vysoká „náboženská“ čísla vykazuje Rumunsko či Gruzie, které mají bolestné zkušenosti s komunismem a přesto tři čtvrtiny Rumunů a Gruzínců považují náboženství za klíčovou součást svého života.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].