úterý 25. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jedním z nejnaléhavějších problémům prezidentky Hilary Clinton budou muži, tvrdí The New York Times. Američtí muži obecně jsou totiž v prachbídném stavu. Zde několik čísel.

  • Více než pětina mužů ve věku 20–65 let vloni neměla placenou práci. Zhruba dvacet miliónů, tedy dvě Česka.
  • Sedm miliónů amerických mužů ve věku 25–55 let už ani žádnou práci nehledá. Černoši převažují. Většina z nich podle studie Nicholase N. Eberstadta tráví čas před televizí a jinak nedělá celkem nic. Třetina přiznává drogy. Polovina bere prášky proti bolesti.
  • Polovina nezaměstnaných mužů hlásí vážné zdravotní potíže, fyzické i psychické.
  • Jenom 42 % absolventů vysokých škol (college) je mužského pohlaví, takže šance mužů se vůči ženám i do budoucna dále snižují. Šance na slušné zaměstnání bez vyššího vzdělání přitom nadále klesají a bude hůř - představte si jen, až začnou kamióny řídit roboti. Podle bývalého ministra financí Lawrence H. Summerse bude do roku 2030 bez práce třetina amerických mužů ve věku 25–55 let.
  • Muži jsou na tom hůře zdravotně než ženy, mnohem větší počet jich je ve vězení nebo mimo ně, ale se záznamem v rejstříku, což jim značně omezuje šance na další uplatnění.

Změna ekonomického prostředí je zjevnou příčinou. Trump mužům slibuje návrat starých dobrých časů, většina ekonomů včetně konzervativních to však považuje za málo pravděpodobné. Hillary Clinton tvrdí, že během prvních 100 dní své vlády prosadí plán na obnovu infrastruktury ve výši 275 miliard dolarů. To jistě neuškodí, dlouhodobé systémové řešení to ale v žádném případě není.

Mluví se samozřejmě o potřebě reforem školství, rozvoji systému přeškolování a podpory vyššího vzdělávání. Vzhledem k tomu, že mezi demokraty a republikány v těchto bodech panují ideologické rozpory, není ovšem moc pravděpodobné, že by se demokratická prezidentka s Kongresem na něčem shodla.

Reklama
Reklama

V dlouhodobé perspektivě se prý muži budou muset mentálně rozloučit s „chlapskou“ prací v továrnách nebo za volanty aut („modré límečky“) a přistoupit na to, že jejich budoucností jsou „růžové límečky“ - práce ve zdravotnictví, vzdělávání či administrativě. Dnes muži v USA představují jenom 20 % zaměstnanců na základních a středních školách, 9 % zdravotních sester/bratrů, 16 % osobních asistentů postižených lidí apod.

Jak přesně to ale zařídit, není jasné. Komentář končí představami konzervativních analytiků o reformě systému invalidních důchodů, které by prý měly přestat být benevolentní a měly by polehávající chlapy namísto zalévání bebínek pivem motivovat k přeškolení a hledání nových možností. V každém případě by se demokratické prezidentce snaha o řešení „mužské otázky“ mohla vyplatit: jak vyplývá z následujících mapek Nata Silvera, kamioňáci totiž Hillary moc volit nehodlají.

Takto by dopadly americké volby, kdyby letos volili jenom muži:

Snímek obrazovky 2016-10-25 v 12.01.27
Autor: FiveThirtyEight.com

A takto, kdyby šly k urnám jenom ženy:

Snímek obrazovky 2016-10-25 v 12.06.19
Autor: FiveThirtyEight.com

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Zdá se, že nejnebezpečnější protivník Hillary Clinton se jmenuje Julian Assange. Systematické zveřejňování emailů ze zákulisí její kampaně jí pořádně otravuje život: ne snad, že by v nich bylo něco přímo šokujícího, ale je v nich „skutečná“ Hillary - promlouvající vlídně k bankéřům z Wall Street a pomlouvající soupeře na levém křídle demokratické strany. U nejistých stoupenců Bernieho Sanderse jí tahle systematická palba z pokojíku na ekvádorské ambasádě v Londýně určitě moc nepomůže.

Kolem záškodnické války se vyrojily spekulace. Korespondenci dost možná ukradli ruští hackeři, Trump zjevně obdivuje Putina a celkově to všechno nějak zvláštně zavání Kremlem. Bývalý Assangeův spolupracovník James Ball na serveru Buzzfeed ale tvrdí, že Assange je především posedlý vyřizováním účtů s bývalou mistryní zahraničních věcí.

„29. listopadu 2010 tehdejší ministryně Hillary Clinton vystoupila před novináře a odsoudila zveřejnění utajovaných dokumentů, k němuž došlo na serveru WikiLeaks předešlého dne. (…) Prohlásila, že ohrožují lidské životy a národní bezpečnost (…) Julian Assange se na vystoupení díval v televizi asi 120 mil od Londýna. Já jsem seděl osm stop od něj. O pár minut později nám nad hlavou zaburácela stíhačka. Rozhlédl jsem se po místnosti a viděl jsem, že si všichni myslí to samé a nikdo nemá odvahu to vyslovit nahlas. To určitě ne. Určitě. Samozřejmě, letadlo jenom proletělo, místo nebylo daleko od vojenské základny, adrenalin, stres a paranoia v místnosti okolo Assange však dosahovaly takové výše, že se možné zdálo všechno.“

Ball se později s Assangem rozešel ve zlém, podle své verze proto, že odmítl podepsat prohlášení zavazující ho k mlčenlivosti. Assangeovi stoupenci ho označují za zrádce a agenta. V každém případě je Assange v jeho textu líčen jako paranoidní muž, a vůbec celkově jako despota s hodně vysokým sebehodnocením.

Reklama
Reklama

Pokud jde o kauzu údajného znásilnění dvou švédských žen, kvůli kterým sedí Assange už několik let na zmíněné ambasádě, je Ball přesvědčen, že nejde o vykonstruovanou: že zapadá do profilu Assange, jak ho zná, a také že šéf WikiLeaks umí suverénně lhát (ukazuje to na jednom konkrétním příkladu z vlastní zkušenosti).

Ale zpět k ostřelování Hillary. Assange není podle Balla schopen pochopit, že Clinton ve své funkci nemohla říct nic jiného, i kdyby nakrásně chtěla, a bere si útok osobně. Assange prý není antiamerický; nejspíš by řekl, že má rád Američany. Americkou vládu, politiku a korporace ale považuje za zkorumpované.

Není prý ani obdivovatelem Putina, a kdyby mu Putin osobně dal příkaz, aby se na skandalizování Hillary podílel, paličatě by to odmítl. To ale neznamená, že rád a bez jakéhokoliv nátlaku nezveřejnění cokoliv, co mu někdo podstrčí. WikiLeaks dnes žádné materiály neprověřuje ani nerediguje, což Assangeovi ostatně nedávno vyčetl i Edward Snowden.

Tady je jejich vzteklá výměna na Twitteru:

Snímek obrazovky 2016-10-25 v 11.48.00
Autor: Twitter

Celkově to vyznívá, že Assange sedí léta zavřený na ambasádě, fyzicky chřadne a jeho psychická kondice se také nezlepšuje. Sám sebe prý vnímá jako hybatele světového dění, považuje se například za hlavního strůjce arabského jara - a souboj s Hillary Clinton je další kapitolou jeho působení na globální scéně.

„Assange je nadaný řečník s talentem pro manipulaci médií, který se potýká s neschopností profesionalizovat a rozšířit svůj projekt. Je to muž, jehož hlavní cíl se často ocitá na vedlejší koleji kvůli potřebě démonizovat protivníky. Tyhle vlastnosti se obvykle připisují Donaldu Trumpovi, který ostatně z činnosti WikiLeaks dnes nejvíce těží," dodává Buzzfeed.

Reklama
Reklama