Co se stane, když Trump neuzná výsledky voleb

Donald Trump udělal někde v polovině třetí televizní debaty fatální chybu, když odmítl potvrdit, že uzná výsledky voleb konaných 8. listopadu. Tím si spolehlivě zajistil negativní titulky na několik příštích dní: pohoršení nad ochotou hodit za hlavu více než dvě stě let zaběhanou demokratickou tradici je skutečně velké. Co ale Trumpova výhružka znamená v praxi?

Důležitý je samozřejmě motiv. Tím nemusí být jen zahořklost z případné porážky či skutečná víra, že volby neproběhly spravedlivě. Jak upozorňuje na serveru Vice politolog James McCann, Trump, není běžný kariérní politik, který si slušným chováním zajišťuje další pokus v nějakých příštích volbách. Pro Trumpa se velmi pravděpodobně jedná o ojedinělý politický výlet (je mu 70) a jeho kariéra bude pokračovat nějak jinak někde jinde. Jak, to zatím nevíme, mluví se o vlastní televizní stanici, s jistotou ale nelze říct nic.

Trumpův postup bude velmi pravděpodobně souviset s jeho dalším podnikáním, a pokud pro něj bude výhodné, aby zůstával nadále středem pořádné kontroverze, může skutečně dále líčit Clintonovy jako zločineckou organizaci, jež volby zmanipulovala. Čím ovšem bude výsledek jednoznačnější, tím bude podobné tvrzení hůře udržitelné.

Uznání výsledků voleb není nic, co by vyžadovala ústava, je to spíše rituální taneček, jenž se ve Spojených státech i jinde stal dobrým zvykem. Jeho smyslem je vrátit kampaní vybuzenou společnost zpět na běžnou provozní teplotu. Ujistit se, že i když  se hrálo jako o život, důležité je právě slovo “jako” - že smyslem demokracie je ritualizovat skutečné střety do podoby, v níž nejde o život. A že to po celou dobu všichni v hloubi duše víme. Poražený kandidát se tím hlásí do další hry.

Pokud tedy Trump prohraje a neuzná výsledek, bude to muset zdůvodnit. Jestliže bude tvrdit, že jsou volby zmanipulovány, nezbude mu, než výsledek napadnout u soudu. To je dvojsečné, soud bude chtít důkazy. Rick Hasen, profesor na Kalifornské univerzitě v listu The Guardian k tomu upozorňuje, že samu volbu prezidenta neprovádí ve Spojených státech voliči, ale volitelé nominovaní na základě výsledků v jednotlivých státech. Teoreticky mají volitelé prostor hlasovat podle svého svědomí, čistě právně tedy nelze říct, že výsledky byly zmanipulovány, ale Trump může trvat na přepočtu původních hlasů odevzdaných ve volebních místnostech. Ještě je možná dobré dodat, že vleklé soudní procesy na této úrovni nejsou zrovna zadarmo - a těžko očekávat, že by Trumpa podpořili nějací republikánští sponzoři.

Záleží především na Trumpově motivaci, tedy jestli mu bude stačit dlouhotrvající publicita provázející přepočet či vyšetřování, na jejichž konci bude hrozit další prohra. Jistě, potom může Trump tvrdit, že součástí spiknutí je i soud a vůbec celý Washington, ale to už jsme na úrovni skutečného státního rozvratu. Zda mají Trumpovi stoupenci nějaké meze trpělivosti a hlavně zajmu, je samozřejmě velká neznámá. Není také jasné, kolik Trumpových voličů patří skutečně ke skalním stoupencům, kolik ho volí z loajality k republikánům -  nebo prostě proto, že nesnášejí Hillary Clinton. Během primárek, kdy se tvrdé jádro zformovalo, hlasuje jen zlomek populace.

Tady je dobré vzpomenout na jakéhosi Jana Křtitele trumpovského populismu, legendární bývalou aljašskou guvernérku Sarah Palin. Té se předvídalo po kampani v roce 2008 hvězdné působení v médiích: Palin opustila guvernérský post, psala knihy, komentovala politiku z vlastního studia na Aljašce, rozjela vlastní reality show, ale zájem veřejnosti poměrně rychle ochabl. Trump si Palin pozval na poslední debatu, ovšem že by byla středem pozornosti, to se zrovna nedalo říct. Nicméně, že by to byl zárodek povolební spolupráce?

Trump v každém případě dávno překročil hranice běžných demokratických norem a je možné, že je bude posouvat dál. Na druhé straně je jasné, že ho značně limitují jeho osobnostní rysy, proto také v tuto chvíli docela katastroficky prohrává. Může Americe ještě pěkně zatopit, ale mnohem nebezpečnější se zdá alternativa, kdy se v příštím volebním cyklu chopí načrtnuté trumpovské vize světa nějaký mladší, důvěryhodněji působící cynický profesionál.