Zbraně EU nedáme. Senát bude hlasovat o novele Listiny základních práv a svobod
 
Praha 15.3.2017 Myslivci protestují proti zákazu zbraní - 11:00 Manifestace občanů proti omezení…
Neberte nám zbraně, dali jsme si na ně. Fanoušci zbraní na Václavském náměstí, březen 2017 • Autor: MFDNES + LN, Profimedia

Senátoři ve čtvrtek budou hlasovat o návrhu, který už několik měsíců rozděluje horní komoru. Třicet pět senátorů napříč politickým spektrem navrhuje, aby se do Listiny základních práv a svobod, která je součástí tuzemského ústavního pořádku, zakotvilo právo obrany života se zbraní. Právní experti i někteří senátoři, kteří s tím nesouhlasí, však varují, že změna může působit v praxi problémy.

Za poslední tři roky se jedná už o druhý návrh, který se snaží na ústavní úrovni zakotvit v určité podobě obranu se zbraní. První a neúspěšný pokus se odehrál v roce 2017, kdy část poslanců v čele s tehdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem navrhla změnit ústavní zákon o bezpečnosti ČR. Šlo o reakci na přijetí tzv. zbraňové směrnice Evropskou unií, která omezila vlastnění krátkých poloautomatických zbraní se zásobníkem nad 20 nábojů a dlouhých poloautomatických zbraní se zásobníkem nad 10 nábojů – šlo přitom o typy zbraní, které se v Česku nepoužívají k běžnému lovu ani k sebeobraně. Chovancův pokus byl tak v době evropské migrační krize kritiky interpretován hlavně jako předvolební taktika posilující protievropské nálady ve společnosti a strašení voličů nepodloženými riziky.

Reklama
Reklama

Poslanci chtěli do ústavního zákona tehdy zakotvit pro občany "právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo” z důvodu zajištění bezpečnosti státu. Tehdy ale Senát poslaneckou iniciativu zamítl s tím, že návrh nedává žádný smysl - zajišťování bezpečnosti státu zmíněné v ústavním zákonu se totiž vztahuje k branné povinnosti, a v takovém případě zbraně obstarává sám stát.

Skupina senátorů se proto nyní vydala jinou cestou. Konkrétně navrhují do článku 6 Listiny, který se zabývá právem každého na život a jeho ochranu, přidat za větu „porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné“ dovětek o tom, že “právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.

Obavy o bezpečnost

“V současné době Listina obsahuje jen obecné ustanovení práva na život, nikoli explicitně právo bránit svůj život nebo život jiného i se zbraní. Podle nás je to také základní lidské právo, které v Listině má být,” vysvětluje iniciátor návrhu, senátor za ODS Martin Červíček.

10-kom-chovanec
Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

V důvodové zprávě se dále píše, že jde o “symbolické povýšení” práva na obranu života i se zbraní - a že ačkoliv je dnes zákonná úprava v podobě institutu nutné obrany dostačující, novela na ústavní úroveň “převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se vůči němu aktivně bránit”. Dále se tu bez dalšího upřesnění argumentuje i “současnými obavami o oblast bezpečnosti”.

Podle ústavního experta z pražské právnické fakulty Jana Kudrny je současná úprava obrany života i bez změny Listiny dostačující. Už dnes platí, že právo bránit sebe nebo jiného člověka i se zbraní v ruce zaručuje trestní zákoník, podle kterého trestný čin nespáchá ten, kdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. Právo navíc vyplývá i ze současného znění Listiny. “Není mi tak zřejmý účel návrhu, protože právní úprava nutné obrany, krajní nouze i oprávněného použití zbraně je dlouhodobě stabilní a postavená ve prospěch bránícího se,” říká Kudrna s tím, že nevidí pro změnu žádný důvod.

Návrh je dle Kudrny navíc právně vysoce problematický a může vyvolat řadu interpretačních problémů a pochybností. V současnosti je totiž právo na obranu (ať už se zbraní, nebo bez ní) na zákonné úrovni zakotveno šířeji, než zní senátorský návrh na změnu Listiny. V rámci nutné obrany může každý bránit všechny zájmy chráněné trestním právem, kam spadá nejen zmíněná ochrana života, ale i ochrana majetku nebo svobody.

Jenže senátorský návrh chce na ústavní úroveň v souvislosti se zbraněmi povýšit pouze obranu života – a mohl by paradoxně vést až k výkladu, kdy by bylo možné zbraň použít právě „jen“ při obraně života. “Když už návrh stanoví, že se zbraní v ruce je možno chránit život, proč ne také další hodnoty, jako zdraví, lidskou důstojnost, majetek? Napadený nemůže tušit, zda má být pouze oloupen, zraněn, anebo zabit. Odkdy budou moci oprávněně použít zbraň? A bude-li mít osoba, proti níž policista zasahuje, obavy o svůj život, bude se moci bránit i se zbraní v ruce?” ptá se Kudrna s tím, že díky zúženému výkladu by se mohlo tak přísněji posuzovat, jestli může být zbraň použita při obraně jiných zákonem chráněných zájmů.

Martin Červíček
Martin Červíček ještě jako policista • Autor: HN, Martin Svozílek

“A pokud se má jednat pouze o symbolickou proklamaci, potom musím říct, že právo má stanovit závazná a vynucovaná pravidla. Jeho úkolem není něco jen deklarovat, tím spíše ne v Listině základních práv a svobod. Ze strany navrhovatelů by v případě, že chtějí deklarovat určitou vůli, bylo vhodnější naformulovat usnesení Senátu vyjadřující postoj k dané otázce,” dodává Kudrna.

Děláme předpolí

S možným problematickým výkladem souhlasí i ústavní právník a advokát Ondřej Preuss, podle kterého je návrh nejen zbytečný, ale do budoucna i potencionálně nebezpečný. “Většina senátorů návrh chápe jako podporu ochrany držení zbraní a právo jednotlivce takovou zbraň mít. Nicméně je úlohou státu chránit bezpečí a život občanů. A pokud budeme tento úkol v nějaké symbolické rovině přenášet na jednotlivce, do jisté míry děláme předpolí pro to, aby se úlohy stát v budoucnu mohl vzdát,” míní.

Před návrhem senátorů ve svém stanovisku varuje i Stálá komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Senátu. Její stanovisko připomíná, že novela Listiny je v českém právním prostředí výjimečnou záležitosti - z pěti návrhů zatím prošel jen jeden, navíc by změna Listiny coby změna nejvyšších pravidel měla být odůvodněna nezbytností úpravy. Podle tajemníka komise a profesora ústavního práva Jana Kysely je to proto, aby právní řád nebyl jen nahodilým souborem trvale se měnících pravidel. “V Listině základních práv a svobod může být leccos, ale leccos také ne. Takže aby byl český právní řád smysluplný, existují pro jeho budování určitá vodítka a nezbytnost je jedním z nich,” vysvětluje Kysela.

Jan Kysela, březen 2019
Jan Kysela, březen 2019 • Autor: Matěj Stránský

“Na mě aktivita senátorů působí jednoduše tak, že cílem je mít na ústavní úrovni zakotvený pojem zbraň, ať už se to týká jakéhokoliv práva,” říká senátor ČSSD a předseda stálé komise pro Ústavu Jiří Dientsbier, který od počátku proti návrhu kolegů vystupuje. Podle Dientsbiera návrh souvisí s aktivitou iniciativy skupiny LIGA LIBE, která sepsala petici čítající už přes sto tisíc podpisů a už od počátku brojí proti přijetí evropské zbraňové směrnice. Na svých stránkách ostatně sama píše, že “bojuje za ústavní právo na zbraň”. Podle svědectví některých senátorů jde o velmi aktivní seskupení, které se účastní všech veřejných zasedání a projednávání týkajících se novely Listiny.

Pojistka do budoucna

Že by se jednalo o vyslyšení požadavků lobbistické skupiny, ale navrhovatelé odmítají - stejně jako fakt, že by novela mohla způsobit právníky zmiňované problémy. Její iniciátor Červíček sice souhlasí, že jsou dnešní zákony dostačující a na zákonné úrovni není třeba cokoliv měnit, nezbytnost návrhu coby bývalý policejní prezident vidí jako “pojistky do budoucna”.

“Jsem přesvědčený, že bezpečnostní situace v Evropě se výrazně mění a bude se čím dál víc směřovat k odzbrojování veřejnosti. Ale navrhovanou změnou nebrojíme proti existující evropské zbraňové směrnici, kterou Česko bude muset nejspíše implementovat. Naopak se jedná o prevenci proti dalším podobným úvahám a úpravám, které se sice nemusí přímo vztahovat k právu na život, ale budou či mohou ovlivňovat obchodování se zbraněmi a jejich regulaci,” dodává senátor s tím, že zakotvení obrany života se zbraní v ústavním pořádku vytváří lepší vyjednávací pozici pro Českou republiku a umožňuje ze strany Česka na evropské úrovni “diskuzi o rozsahu případné zahraniční úpravy”.

Čtěte také: Pistoli do každé rodiny

Kromě senátorského klubu ODS má návrh příznivce i v řadách ČSSD, třeba u předsedy ústavněprávního výboru Miloslava Antla. Dále ji podporují senátor Ivo Valenta nebo Zdeněk Hraba z hnutí STAN: “Já nezbytnost návrhu vidím především v boji proti tendenci na postupné či úplné odzbrojování, které poslední dobou nabývají na intenzitě.” Jaká to třeba jsou? “Třeba když Evropský parlament vydává doporučení státům, aby zvážily zákaz volného nošení některých typů nožů,” vysvětluje Hraba.

“Podle mě návrh reálné důsledky mít může, kdyby se stát rozhodl zakázat nosit jakékoliv zbraně, a tím by eliminoval možnost, jak se bránit v případě ohrožení života. Došlo by pak k vyprázdnění institutu nutné obrany,” dodává Hraba s odkazem na názor právníka z brněnské právnické fakulty Zdeňka Koudelky, který se senátory – jak sám potvrzuje - návrh konzultoval a pravděpodobně se zúčastní čtvrtečního projednávání coby právní expert navrhovatelů.

Odškodné za nucenou sterilizaci
Jiří Dienstbier • Autor: Milan Jaroš

Novelu Listiny podporuje - ačkoliv umírněněji - také senátor Václav Láska (SEN21). Podle něj není úprava nutná ani nezbytná, ale jak říká, když “mu přistane návrh na stole”, bude hlasovat pro. “Pro mě jako pro držitele zbrojního průkazu jde o osobní záležitost. Kdyby mi někdo řekl, že mám odevzdat zbraň a od teď chodit neozbrojený, jako nepolitik bych s tím měl problém a vnímal bych to jako diktátorský zásah do mých práv,” říká s tím, že novelu Listiny také chápe hlavně jako pojistku proti případnému budoucímu odzbrojování. “Takže ano, vím, že se návrhem prakticky nic pro běžného držitele zbraně nyní nezmění. Je to ale o pocitu nezávislosti mé obrany na státu, kdy ústavní úprava může případnou změnu alespoň trochu zkomplikovat.”

Pepřový sprej i kámen

Oslovení právníci nicméně vylučují, že by novelizace Listiny mohla mít přednost před (budoucí) evropskou úpravou, jak ji zmiňují navrhovatelé. Novela nemůže vytvořit překážku pro plnění závazku členského státu, pokud evropská úprava nezasahuje do “národní identity členského státu”. A jak napsal v komentáři pro deník Právo Jan Wintr z katedry teorie práva pražské právnické fakulty: “Těžko Unii přesvědčíme, že ústavní článek dopsaný v roce 2020 je naším základním ústavním principem.“

Navíc zakotvení práva bránit svůj život do Listiny nikoho „neochrání“ ani před případnou snahou českých zákonodárců upravovat držení či nošení zbraní. Dle právníků nelze z textu dovodit, že právo bránit svůj život se zbraní má jakoukoliv souvislost s (ústavním) nárokem každého držet zbraň. “Když by se někdo rozhodl sebrat vám střelné zbraně, tak tomu navrhovaná právní úprava nijak nebrání,” říká Jan Kysela. S pojmem zbraně se v právu totiž pracuje ve dvojím smyslu. V trestněprávním, ke kterému se autoři návrhu sami hlásí, je zbraní cokoli, čím “je možno učinit útok proti tělu důraznější”. Podle Kysely se jedná nejen o střelnou zbraň, ale třeba o pepřový sprej nebo kámen.

Jan Wintr
Jan Wintr • Autor: prf.cuni.cz

“Druhý smysl pojmu zbraň, který se ale s návrhem senátorů míjí, je právo držet střelné zbraně. Takže i kdyby v budoucnu vznikla zákonná úprava, která chce držení střelných zbraní eliminovat, navrhovaná novela Listiny, která zakotvuje obranu života s jakoukoliv zbraní, takovému zákonu vůbec nezabrání,” říká Kysela. Z druhé strany ani úplný zákaz zbraní - a tím i “vyprázdnění nutné obrany”, o kterém mluví třeba senátor Hraba –podle právních expertů nelze v budoucnu zákonem zavést. Současný článek 6 Listiny totiž zajišťuje právo každého na život a jeho ochranu, ze kterého přirozeně vyplývá i právo ho bránit.

 

“Kdyby to bylo tak, že si senátoři přejí mít v ústavním řádu zakotveno právo držet či užít střelné zbraně, tak mi to připadá transparentní a můžeme se bavit o tom, jestli to chceme, nebo ne. Setkáváme se ale už s druhým případem, kdy se explicitně nemluví o snaze zakotvit na ústavní úroveň právo držet zbraně bez dalšího, ale v případě tohoto návrhu navrhovatelé tvrdí, že zbraně držíme proto, abychom mohli chránit život svůj či jiného. Jenže způsobem z roku 2017 ani tím současným se nedostanete tam, kam se autoři ve skutečnosti chtějí dostat  - z dosahu evropské či vnitrostátní regulace držení střelných zbraní,” dodává Kysela.

S tím souhlasí Ondřej Preuss. “Navrhované ustanovení nebude bránit regulaci střelných zbraní, protože i kdyby k ní došlo, pojem zbraň je v tomto případě širší - a i po zákazu střelných zbraní bude novelizovaná Listina splňovat obranu života i se zbraní,” říká. “Podle mě se tak jedná hlavně o nástroj politického marketingu a snahu veřejně se ukázat jako ochránci držitelů střelných zbraní, i když to nemůže mít slibovaný efekt - nikoliv jako vážně míněné zlepšení lidských práv.”

Při čtvrtečním hlasování navrhovatelé potřebují nadpoloviční většinu přítomných senátorů, aby návrh novely Listiny základních práv a svobod poslali do sněmovny. Tam pro něj musí hlasovat nejméně 120 poslanců. A pravděpodobnost, že novela sněmovnou projde, je velká. Poslanci podpořili i první pokus z roku 2017, který pak senátoři odmítli, přičemž nyní navrhovaná úprava je mírnější.

“Rozhodne se až podruhé v Senátu, kde je nicméně potřeba získat už tři pětiny přítomných senátorů. Zatím jsme rozděleni přibližně půl na půl,” předestírá Jiří Dientsbier.

Čtěte také: Chovanec vyrazí na Brusel

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 379

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte