Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Volby v Georgii: Demokraté mají Senát na dosah

Poměr sil 50:50 by byl velmi přesným shrnutím nálady dnešní rozdělené Ameriky

Raphael Warnock, první černošský senátor za Georgii • Autor: RAPHAEL WARNOCK VIA YOUTUBE
Raphael Warnock, první černošský senátor za Georgii • Autor: RAPHAEL WARNOCK VIA YOUTUBE

Rok 2021 začal ve Spojených státech tak, jak skončil ten minulý. Volbami, v kterých “jde o budoucnost země”, napjatým sledováním sčítání hlasů - a pravděpodobnou výhrou demokratů. Úplné výsledky dvojitých senátních voleb v Georgii bychom měli mít pravděpodobně v poledne ve středu amerického času, ale i ty prozatímní dávají demokratům velký důvod k optimismu.

Řada médií již vyhlásila vítězem Raphaela Warnocka, pastora, který nad republikánkou Kelly Loeffler vedl o 1,2 procenta (přes 53 tisíc hlasů) v okamžiku, kdy bylo sečteno přes 98 procent hlasů. Druhý souboj byl podstatně vyrovnanější, demokrat Jon Ossoff vedl o pouhých 0,2 procenta, tedy 13 tisíc hlasů - započítat nicméně zbývají lístky z velkých měst, v kterých se víc daří demokratům. A pokud nakonec skutečně posílí jejich řady o dva senátory, nejvíce si nejspíš oddechne nastupující prezident Joe Biden, jemuž by kontrola Senátu alespoň částečně uvolnila ruce.

Najděte hlasy

Georgia má za sebou dva měsíce v centru americké politiky. Dříve spolehlivě republikánský stát takzvaně zfialověl a síly mezi oběma stranami se vyrovnaly. Ukázalo se to i v listopadových prezidentských volbách, v kterých Biden nakonec těsně o necelých 12 tisíc hlasů zvítězil. Stal se tak prvním demokratem od roku 1992, kterému Georgia připadla, a nejspíš i proto na ni soustředil pozornost Donald Trump při svých pokusech o zvrácení volebních výsledků.

Do nezáviděníhodné pozice se tak dostali místní politici (často republikáni) i úředníci, kteří se v posledních týdnech snažili na nadcházející senátní volby připravit - a zároveň čelili obviňování ze zfalšování výsledků těch předchozích. Korunu všemu nasadil telefonát Donalda Trumpa s georgijským ministrem vnitra Bradem Raffenspergerem, tedy mužem, který na volby v státě dohlíží. V nahrávce, kterou v neděli zveřejnil deník Washington Post, Trump na Raffenspergera naléhá, aby výsledky změnil a “našel mu 11 780 hlasů”.

Incident symbolicky ukončil dva měsíce trvající vyostřenou kampaň. Že si Spojené státy od voleb neodpočinou ani v roce 2021, bylo jasné v listopadu, kdy v Georgii ani jeden z kandidátů nezískal víc než 50 procent hlasů. Podle pravidel státu tak volby směřovaly do druhého kola. A protože republikánům se v listopadu obecně dařilo víc, než se čekalo a rozložení sil skončilo 50:48 v jejich prospěch, bylo jasné, že o dvě místa v Georgii se svede obrovská bitva.

Svým způsobem by poměr sil v Senátu 50:50 byl velmi přesným shrnutím nálady dnešní rozdělené Ameriky. I když znamená faktickou kontrolu této komory demokraty, protože v případě vyrovnaného hlasování rozhoduje hlas viceprezidenta (nyní viceprezidentky), jde o nejtěsnější možnou situaci, která bude vyžadovat intenzivní vyjednávání před každým hlasováním.

Jen třikrát v historii se stalo, že by byly síly rozložené půl na půl, naposledy v roce 2001. I v rámci demokratické strany přitom existují velké ideologické rozdíly, konzervativnější a progresivnější křídlo, a není automatické, že budou senátoři vždy hlasovat jednotně. Obrovskou moc bude držet hrstka centristických senátů nejenom na straně demokratů, ale také republikánů, o jejichž hlasy bude usilovat i demokratické vedení.

Nezapomenu na vás

Volby zdůraznily i řadu dalších trendů, které dnes americkou politikou hýbou. Jednou z nich je vysoký zájem voličů o politiku a napjatá rétorika obou stran. Ty shodně opakují, že v sázce není nic menšího než “budoucnost Ameriky” a hodnoty, na kterých má americká společnost stát, byť je pochopitelně obě strany interpretují odlišně.

Pocit, že jde takzvaně “o všechno”, se přenáší i do vysoké volební účasti. Jak v listopadu během prezidentských voleb, tak nyní v Georgii. V předstihu k volebním urnám dorazily přes tři miliony voličů a podle Raffenspergera by mohla celková volební účast přesáhnout 4,6 milionu. Pro  porovnání, dosavadní rekord pro senátní doplňovací volby byl 2,1 milionu lidí z roku 2008. Pokud se potvrdí Raffenspergerův odhad, bude to víc lidí, než kolik lidí přišlo například v roce 2016 k prezidentským volbám.

Kelly Loeffler • Autor: Profimedia
Kelly Loeffler • Autor: Profimedia

Vysoká volební účast odráží také strategii obou stran zmobilizovat co nejvíc členů své “základny”, často i na úkor snahy přetáhnout voliče druhé strany. A podle některých signálů se nyní demokratům podařilo k urnám dostat velké množství Afroameričanů. Ti jsou klíčovou součástí jejich koalice a zároveň klíčovou demografickou skupinu v Georgii. Zatímco v celonárodním průměru tvoří Afroameričané asi 13 procent voličů, v Georgii to je 30 procent.

Například podle šéfa volební komise v okrsku Fulton v Atlantě, tedy demokratické baště, kde žijí většinově právě Afroameričané, byla nyní volební vyšší než v listopadu během prezidentských voleb. Právě afroameričtí voliči byli loni klíčoví i pro úspěch Joea Bidena. “Vždy jste mi kryli záda a já na vás nezapomenu,“ sliboval jim pak Biden - a důležitou roli nejspíš sehráli i v senátních volbách.

Již před nimi se spekulovalo, nakolik uškodí republikánským kandidátům Trumpovo neustálé napadání výsledků. Americký prezident opakovaně rozšiřuje řadu konspiračních teorií a tvrdí, že volby byly zfalšované - tomu ostatně podle průzkumů věří většina republikánů. Mezi vedením republikánské strany tak panovaly obavy, že jeho rétorika odradí některé voliče, aby k urnám vůbec přišli. Oba republikánští kandidáti přitom zvolili taktiku co nejtěsnějšího přilnutí k Trumpovi: jak Loeffler, tak Perdue shodně zdůrazňovali, že během voleb docházelo k pochybnostem.

Situace v republikánské straně v posledních týdnech místy připomínala až občanskou válku, kdy republikánské vedení státu tvrdilo, že volby proběhly v pořádku, zatímco republikánští senátoři a republikánský prezident je vyzývali k rezignaci. Vnitrostranické schisma a boj o budoucí směřování je něco, s čím se republikáni budou bezpochyby potýkat v následujících měsících po odchodu Donalda Trumpa. Ostatně právě ve středu řada republikánů v Kongresu - včetně mnoha senátorů - plánuje napadnout jinak zcela formální proces potvrzování výsledků prezidentských voleb.

Co dál?

Zatímco republikáni budou řešit svoje vlastní spory a dědictví Donalda Trumpa, demokraté budou nejspíš přemýšlet o tom, co si z pravděpodobného úspěchu v Georgii odnést. Již dlouho se mluví o měnící se volební mapě a o rostoucích šancích demokratické strany na jihu. Strategii demokratů v Georgii výrazně ovlivnila Stacey Abrams, afroamerická politička, která před dvěma lety jen těsně neuspěla v guvernérských volbách.

Jon Ossoff • Autor: Profimedia
Jon Ossoff • Autor: Profimedia

Právě ona do velké míry stojí za vybudovanou demokratickou infrastrukturou v Georgii, která nejenže aktivně oslovuje a organizuje možné voliče, ale pomáhá jim třeba i s volební registrací. Oba kandidáti demokratů zároveň představují “jiné” typy politiků, než strana tradičně na jihu do celostátních voleb vysílala. Ani jeden z nich není klasickým středovým hráčem, který by se snažil oslovit co nejširší spektrum voličů.

Pastor Warnock kázal ve stejném kostele jako Martin Luther King, obdobně silně akcentoval motivy sociální spravedlnosti a bude jedním z hrstky senátorů, kteří do Washingtonu kdy přišli z církevního prostředí. Zároveň se stane prvním Afroameričanem, který na jihu za demokraty senátní volby vyhrál (a celkem teprve jedenáctým černým senátorem v historii USA).

Osoff je pak mnohými vnímán jako vycházející hvězda demokratické strany s charismatem, jež měli Kennedy či Obama. Pokud nakonec skutečně zvítězí, bude ve svých 31 letech nejmladším členem horní komory - obdobně jako byl v roce 1973 Joe Biden.

Úspěch Warnocka a Osoffa ale nakonec dost možná podpořila i averze mnoha Američanů k osobě Donalda Trumpa, který ostatně sloužil jako mobilizační faktor demokratických voličů ve všech volbách během svého čtyřletého úřadování. Jak dělat politiku bez terče v osobě Donalda Trumpa, je tak další otázka, nad kterou budou demokraté v nadcházejících měsících muset přemýšlet.

Prezident Donald Trump podpořil oba republikánské kandidáty do Senátu v Georgii, Davida Perduea (uprostřed) a Kelly Loeffler (vlevo) • Autor: AP, Evan Vucci
Prezident Donald Trump podpořil oba republikánské kandidáty do Senátu v Georgii, Davida Perduea (uprostřed) a Kelly Loeffler (vlevo) • Autor: AP, Evan Vucci

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].