Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Vědci našli na dně moře mikroby, které možná přežily 100 milionů let

Redakční menu: Výběr textů ze světových médií

Výzkumníci si berou vzorky z usazenin na dně oceánu • Autor: IODP JRS
Výzkumníci si berou vzorky z usazenin na dně oceánu • Autor: IODP JRS

Převrat v úvahách o životě na Zemi i v celém vesmíru: biologové našli ve vzorcích vyzvednutých z hlubin mořského dna živé mikroby staré možná 100 miliónů let. Informuje o tom čerstvé vydání časopisu Science.

Objev kyslík absorbujících organismů pohřbených hluboko v sedimentech mořského dna je šokující. Jak řekl jeden badatel z výzkumné skupiny, otvírá totiž mimo jiné „šílenou“ možnost, že nalezené mikroby existovaly celé eony věků v prostředí považovaném všeobecně za naprosto neobyvatelné čímkoli živým. Prakticky bez potravy a pouze s tím množstvím oxygenu, kterému se podařilo proniknout až do jejich podoceánského lůžka. Podle biologů nezúčastněných na objevu, které cituje Science, ukazuje tento nález, že život může existovat na dosud nemyslitelných místech nejen na Zemi, ale v celé sluneční soustavě či kdekoli ve vesmíru.

O existenci života pod mořským dnem se ví už 15 let a stejně tak je známá schopnost mikrobů existovat třeba ve velmi horkém nebo toxickém prostředí. Japonský mikrobiolog Yuki Morono se ale rozhodl prozkoumat limity jejich výdrže. Jeho expedice zkoumala sedimenty pode dnem Pacifiku východně od Austrálie, 5700 metrů pod hladinou a ve speciální lokaci, kde se stýkají různé mořské proudy a které je považováno za nejmrtvější oblast světových oceánů. Ve vzorcích jílu našli minimální  množství kyslíku - a posléze po dodání jisté nutriční výživy detekovali ve vrstvě staré 101,5 miliónu let živé mikroorganismy, které se začaly množit.

Jejich genetická analýza ukázala, že patří k řadě známých bakteriálních skupin běžně se dnes vyskytujících ve slaných vodách, kde hrají důležitou roli v rozkládání organických materiálů. „To naznačuje, že přežít v podmínkách extrémního omezení energie je rozšířená schopnost,“ cituje Science amerického environmentálního mikrobiologa Kenetha Nealsona, podle kterého jde o „velmi šikovnou a praktickou pomůcku k přežití“ získanou zřejmě v dobách, kdy pro mikroby neexistovalo v okolním prostředí dost potravy.

Badatelé nevědí, co mikroorganismy z australských hlubin celé ty milióny let dělaly. Většina z nalezených kmenů nevytváří spory, což je neaktivní forma života praktikovaná některými bakteriemi k přetrvání v nehostinném prostředí. Existuje i možnost, že se bakterie ve zkoumaném místě průběhem času velmi pomalu dělily, což by z těch nyní nalezených dělalo příbuzné milióny let vzdálených předků. Ale v jejich prostředí, kde je zřejmě uvěznily sedimenty sedající na ně seshora, bylo tak málo živin, že to podle vědců jakémukoli organismu neumožňovalo víc než tu a tam opravit nějakou poškozenou molekulu.

„Takže se možná vůbec nedělily a prostě žily těch 100 miliónů let. Ale to se zdá šílené,“ říká k tomu ve Science jeden ze spoluautorů expedice, americký oceánograf Steve D'Hondt. Možná, uvažuje D'Hondt, se dole pod mořským dnem skrývá nějaký nám dosud neznámý zdroj – třeba radioaktivita,  která bakteriím dodala energii potřebnou k dělení. Nicméně, jak říká námořní mikrobiolog Bo Baker Jorgensen z univerzity v dánském Aarhusu, existuje prostě možnost, že „potrava a energie nestanovují základní limit života na Zemi“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].